Historie
Obecná historie:
Mlýn na potoku Žabinci, zmiňovaný již roku 1536, v roce 1886 zakoupil Emil Turnovský a stavitel Josef Šupich ho pro něj přestavěl na tírnu lnu s parním pohonem. Již po třech letech však vyhořel a budovy roku 1892 převzala Živnobanka. Od ní je po roce zakoupil František Eduard Vonka (1835–1918), který od roku 1865 provozoval škrobárnu a výrobu dextrinu a klovatiny v Křinci (okres Nymburk, čp. 161), i zde zřídil výrobu glukózového sirupu, hroznového cukru a dextrinu z nakoupeného škrobu. Roku 1896 tuto pobočku převzal jeho syn Jan Evangelista (†1916), který do roku 1898 vystavěl také škrobárnu, a pro nějž současně Josef Šupich postavil vilu čp. 117. Tovární budovy prováděl městský stavitel Rudolf Culka (1853–1916) a později rovněž Prokop Šupich. Milada Vonková po manželově předčasné smrti prodala podíly dodavatelům, sdruženým v Ústředním svazu pěstitelů zemáků, čímž do roku 1918 vznikla společnost s r. o. Rolnické podniky na zužitkování bramborů v Německém Brodě, užívající od roku 1920 název Dextra. V témže roce byla severovýchodně od škrobárny vystavěna také družstevní parní pila a strojírna. Podniky jako předseda vedl zakladatel Svazu pěstitelů, zemědělský inženýr Emanuel Sova (1886–1972). Následovala další rozšíření závodu – projekty a zařízení dodávala Ringhofferova strojírna, stavby prováděla Šupichova firma. Po znárodnění škrobárna připadla n. p. Amylon, později České škrobárny, n. p. Havlíčkův Brod. V letech 1992–1994 byla privatizována a dnes ji provozuje nástupnická a. s. pod zažitou firmou. Původní budovy jsou dnes pod dostavbami obtížně rozlišitelné, v původním stavu se dochoval komín, který roku 1906 postavili Dvořák & Fischer z Letek u Prahy.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První záznam o mlýnu se nachází v městské gruntovní knize, kdy v roce 1536 hospodařil na mlýně mlynář Prokop, zvaný též Průša.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1654 Berní rula: Ondřej Humpolecký, sladovník, má svou sladovnu a vlastní mlejn o 2 kolách, 160 str. rolí, 7 koní, 43 ks hov. dobytka, 112 ovcí, 7 prasat
V průběhu let se na mlýně vystřídaly mlynářské rody podle nichž se mlýn nazýval též Chybův, Morávkovský a Husákovský.
1838 Josef Vašák
V roce 1886 koupil mlýn Emil Turnovský od poslední mlynářské rodiny Josefa a Josefy Richterových. Mlýn zcela přestavěl, přistavěl další budovy, pořídil parní stroj a zřídil zde závod na zpracování lnu a později přádelnu vlny. Židovské rodina Turnovských měla propachtován též hospodářský dvůr v Termesivech.
V roce 1889 podnik poškodil požár a provoz upadal, až do roku 1892, kdy podnik převzala Živnobanka, která areál prodala. V roce 1893 kupuje závod František Eduard Vonka, který továrnu zcela přestavěl a zřídil zde škrobárnu, která zde v podstatě funguje dodnes. Závod produkoval zpočátku sirup a dextrin z nakoupeného škrobu, v roce 1898 byl výrobní areál zkompletován a škrobárna zpracovávala až 100 q brambor denně. V témže roce byla pro podnikatele také dostavěna nová vila v sousedství továrny, stojící dodnes.
V roce 1903 podnik převzal syn Jan Evangelista Vonka, který podnik zásadně přestavěl a zmodernizoval.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
V roce 1916 zemřel Továrník Vonka a závod pro nedostatek výrobních surovin zastavil výrobu.
V roce 1920 závod převzali agrárníci a změnili název na Dextra, továrna na škrob, syrob a dextrin s.r.o. Podnik rozšířili o pilu a strojírnu pod názvem Družstevní podniky zemědělské, s.r.o.
1930 "Dextra" škrobárna
Po znárodnění v roce 1948 byl podnik začleněn do Národního podniku Amylon.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Prokop
- Morávek
- Husák
- Richter
- Vašák
- Chyba
- Humpolecký
Historie mlýna také obsahuje:
1654 Ondřej Humpolecký
1838 Josef Vašák
-1886 Josef Richter
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
