1426 Purkmistr a konšelé města Hradiště prodávají třetinu užitků z mlýnů pekařského a městského, jejichž poloha je blíže popsána, mlynářům Jakšovi, synu Muzikovu z Nedakonic, a jeho sestřenci Hanzalovi pod podmínkou, že tito mlynáři budou hradit třetinu výloh na opravy mlýnů.
My purgmistr a conšelé přísažní i všecka obec města Hradiště vyznávámy tímto listem obecně přede všemi tak nynějšími jak budúcími, že opatřivše nedostatky a záhuby našich mlýnóv okolo města, jednoho mlýna, ješto jemu říkají Pekařský na tom břehu protiv Hradišťsku a druhého mlýna, ješto jemu říkají Městský mlýn, ješto leží podle fojta Jircháře protiv sadu mlýnském, ješto k tomu mlýnu přísluší pro polepšení našim užitkuóm i našemu městu pro lepší užitek chtíce to navésti s naším dobrým rozmyslem a s pilnú radú našich všech a jiných dobrých lidí, poddali jsme i poddávámy opatrným mužóm Janovi Mužíkovu synu někdy z Nenakunic a Hanzalovi jeho sestřenci mlynářuóm našim věrným milým a jejich erbuóm a potomkuóm nynějším i budúcím věčně pravú třetinu všech užitkuóv těch dvú mlýnóv svrchu jmenovaných pod takú úmluvú, že my dřevepsaní městčené města Hradiště i naši budúcí jmámy dvě části nakládati na dřeveřečené mlýny, buďto na kameny na železa, kterážkolvěk na mazání a na rozličné stavení i na všechny potřeby kolikrátkolvěk bude potřebí a oni Jakeš Mužíků syn a Hanzal jeho sestřenec i jejich erbové a budúcí na ty dřeve psané potřeby pravú třetinu dávati jmají a my také svrchu jmenovaní měščené i naši budúcí jmámy z těch dvú mlýnuóv všech požitkuóv dvě části užíti a oni Jakeš a Hanzal dřeve psaní mlynáři i jich erbové budúcí jmají užíti třetí část z těch mlýnuóv všech požitkuóv, což se kolvěk dostane. Také oni Jakeš a Hanzal mlynáře i jich budúcí jmají jeden den na těch stavech, ješto k těm mlýnuóm přísluší, hraditi a dělati sami což mohú a my ostatek jmámy hraditi, což by více mimo jeden den bylo našimi náklady v robotu lidskú, kolikrát kolvěk bude toho potřebí a přitom Jakeš a Hanzal mlynáře anebo jejich potomkové jmají sami býti rozkazovati, přihlédnuti i pomoci zvláště toto vymínějíc, že často jmenovaní Jakeš a Hanzal mlynáře i jejich budúcí náměstkové, dokovad pod námi na těch mlýných seděti budú a je držeti, nemají jiných pánóv mimo nás hleděti, než nás za pány jměti a my jim žádného bezpráví nemámy činiti než jim pomocni býti a je opatrovati a opravovati jako naše věrné služebníky. Nadevše se přičinějíc, jestli že by dřeveřečený Jakeš a Hanzal nebo budúcí jejich potomkové chtěli své třetiny těch dvú mlýnóv dřeveřečených odprodati, jmají k uchu přijíti a nám pověděti a jestli by že bychom k tomu mohli anebo chtěli co učiniti jmají, nám té třetiny těch dvú mlýnóv prodati a my jim jmámy spravedlivě zaplatiti bez nátiskuóv, pakli bychom sami těch třetin dřevepsaných mlýnóv nekúpili, tehdy mohú s naší vulí s těm se vším právem prodati i vzdáti neboli zaměniti a tímto listem všechno své právo osvobodný, jakožto od nás jmají v témž právě, jakož by sami drželi se všemi požitky a s svým svrchním i zpodním zbožím i nadbytky všelikakými jmají se odstěhovati, kam se jim bude líbiti a my ani naši budúcí nemámy jim na vícem překážeti, více umluveno jest, že z toho sadu, kterýž leží protiv městskému mlýnu před temnicí, oni mlynáře svrchupsaní i jich potomkové jmají užíti na každý rok všechny užitky, seno, ovoce i otavu a na to jmají jměti dva vlastní koni s vozem a s přípravú oni mlynáře častojmenovaní i jich budúcí, aby hnuój k stavóm vozili a jinú potřeby, kolikrát toho potřebí bude a jestli že by ty mlýnové některak porušený byly bez těch mlynářuóv příčiny a zmeškání anebo bez jejich viny buďro skrze mocnú ruku, skrze oheň anebo kterak kolivěk, čehož Bože nedaj, tehdy my měščené svrchupsaní nynější i budúcí jmámy všelikaku potřebu ku zase postavení dáti a vypraviti i přivésti dříví, kameny, železa a oni mlynáře jmají své dílo a svú snahu k tomu přiložiti a přičiniti anebo jich budúcí a ty mlýny tak zase připraviti k našim a k jich užitkuóm v tej míře, jakož stojí svrchu psáno a tak sad svrchu psaný jmají opravovati a ščepovati rok od roka, kterak nejlépe budú moci a tomu na svědomí toho potvrzujíce naší vlastní pečeť městskú s našim dobrým vědomím i vulí přivěsili jsme k tomuto listu, jenž jest dán a psán v Hradišti léta od narození Syna Božího tisíc čtyřista let dvadcátého a šestého léta.
25.5.1441 Purkmistr, rada a celá obec města Hradiště oznamují úmluvu s opatem Štěpánem a konventem kláštera velehradského, že bude město užívat tři mlýny, ležící na březích kolem města a za to zaplatilo klášteru 50 hřiven grošů a každoročně mu bude odvádět 8 měřic pšenice na oplatky
Ve jméno Boží amen. My purgmistr a rada i všechna obec města Hradiště i s našimi budúcími potomky vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú. Tak jak si veliké nechuti a nesnázi byly mezi velebným knězem Ščepánem opatem a jeho conventem cláštera velehradského i mezi námi, točisto purgmistrem a radú u vší obcí svrchu psaného města Hradišče a jmenovitě o ty mlýny, kteréž okolo našeho města a na těch březích ješto k našemu městu záleží a příslušejí, nejprve o mlýn, kterýž leží protivá královskému hradu za zdí na březe od Kunovic, a druhý mlýn, kterýž jsme my měšťané svým nákladem, na tom příkopě, kterýmž skrze město voda teče, za rathauzem také znovu postavili a o třetí mlýn, kterýž skrze zeď kola běží a voda skrze město svój próchod má, ješto oni kněží svrchu psaní svým vlastním nákladem byli postavili i smluvení jsme obapolně skrze skrze slovutné panoše Archleba z Ostrova a z Kunovic, Vojtěcha z Moštěnic a Jana Hnáta z Přestavlků a opatrného Václava Anzhelma, písaře a měščenína brněnského i vyřkli mezi námi konečně s naší obapolní dobrú vuólí, tak že my měščané svrchu psaní máme ty tři mlýny svrchu psané držeti a jich mocně požívati věčně a dědičně a k svému požitku zvésti což nejlépe moci budem a my měščané vedle vyřčení těch ubrmanov dali jsme jim opatovi a conventu padesáte hřiven grošóv dobrých stříbrných, jakožto list na pargameně, kterýž máme od svrchu psaných kněží pod jich pečeťmi visutými a pod pečeťmi urozených pánóv, pana Jana z Cimburka, hajtmana markrabství moravského a pana Beneše z Boskovic, podkomořího téhož markrabství, jakož ten list jejich světleje okazuje, kterýžto list my měščané v své moci máme a také my měščané často psaní dlužni sme vydávati ke cti a k chvále velebné svátosti a tělu pána našeho Jesu Krista a duóstojné Panny Marie do cláštera velehradského osm měřic čisté pšenice k oplatkóm a věčné paměti na každý rok a to rozdílně na Boží narození dvě měřici a k Velkej noci dvě měřici a k svatému Duchu dvě měřici a k Matce Boží Nanebevzetí dvě měřici a protivá tomu a pro tu dobrú vuóli my purgmistr a rada i obec svrchu psaného města Hradišče jim kněžím svrchu psaným i jim budúcím potomkóm toho domu nárožního, kterýžto oni kněží kúpili od Jakla Payrmana, tehdá spoluměščenína našeho, kterýžto duóm leží protivá masnicím, toho domu oni kněží mají svobodně požívati před lozunky , hláškami i na branách stavaní čerkovaným i všelijakých robot i daní a kteréhožkoli člověka řádného a dobře zachovalého do toho domu usadí, ten té svobody také požívati má pivo vařiti a je v městě šenkovati u z města do vsí prodávati jako horní a dolní náš spoluměščenín, tak aby vařil ve dvú nedělí jednu kromě vína šenkování a když by oni kněží svrchu psaní nebo jich budúcí potomkové ten dům jinému prodali a jeho sami držeti nechtěli, tehdá ihned má zase v plat a v právo a úřad městský poddán býti, jakož od starodávna z toho domu lidé platili. Tomu na svědomí svú jsme vlastní pečeť městskú vědomě přivěsiti kázali k tomuto listu, jenž jest dán a psán v Hradišči léta od narození Syna Božího tisícího čtrstého čtyřidcátého prvého, ten čtvrtek den Božího vstúpení.
25.1.1447 Opat Štěpán a konvent kláštera velehradského postupují městu Hradišti k užívání tři mlýny, ležící na březích kolem města, za 50 hřiven grošů a každoroční odvádění 8 měřic pšenice na oplatky
Ve jméno Boží amen. My Ščepán z Boží milosti opat i všechen convent kláštera velehradského nynější i budúcí vyznáváme tímto listem v obec, ktož jej uzří aneb čtúce slyšeti budú, že znamenavše rozličné záště a nechuti, kteréž jsú mezi námi a městem hradiským byli a zvláště o ty mlýny, jenž v Hradišti v městě leží, najprve o mlýn, kterýž leží protiv královskému hradu za zdí na březe od Kunovic, a druhý mlýn, kterýž měštěné svým nákladem na tom příkopě, kterýmž skrze město voda teče, za rathúzem také znovu postavili na našem gruntu klášterském a o třetí mlýn, kterýž skrze zeď kola běží a voda skrze město svuój pruóchod má, ješto jsme my kněží svrchu psaní svým vlastním nákladem byli postavili a skrze ten mlýn měšťanóm se veliká škoda dála na zdi městské, takže tej zdi veliký díl upadl a k tomu jsme ty tři mlýny na všakú noc svým nákladem a na náš groš musili osaditi a svrchu psaní měštěné skrze zboření té zdi na nás veliké žaloby vedli i škody počítali před najjasnějším knížetem a pánem panem Albrechtem římským, uherským, českým etc. králi zčastné paměti penem naším milostivým a dále po jeho milosti smrti panem hejtmanem a před panem podkomořím a jinými úpány země této moravské a my zbavajíce se takých žalob a zvláště v tyto nepokojné časy, jenž se pro lidské hříchy v české a moravské zemi dály, aby skrze ty mlýny město Hradiště ztraceno nebylo a my abychom skrze ti zboží klášterského nezavedli a ke škodě nenabytým nepřišlo. I nemohúce se sami obapolně smluviti o ty tři mlýny i mohli sme sobě hádci s obú stran s přivolením a s radú urozených pánuóv pana Jana z Cimburka a z Tovačova, hytmana a pana Beneše z Bozkovic podkomoří markrabství moravského i smluvení jsmy obapolně skrze skrze slovutné panoše Archleba z Ostrova a z Kunovic, Vojtěcha z Moštěnic, Jana Hnáta z Přestavlků a opatrného Václava písaře a měščenína brněnského a ti jistí hádci s naší dobrú vólí a a vedle naší obapolné prozby, vyřkli jsú mocně mezi námi a nás konečně smluvili, tak že měštěné svrchu psaní ty tři mlýny sami držeti mají a jim jich mocně postupujem ku pravému dědictví a jich požívati mají jako svých vlastních což nejlépe moci budú a k svému užitku zvésti a oni měštěné nadepsaní vedle vyřčení těch hádcí dali nám padesáte hřiven groší dobrých stříbrných, kterýchžto padesáte hřiven grošuóv my kněží jsme od měšťan hotové a odečtené v svú moc vzali a u hnedna klášterské dobré obrátili a dluh znamenitý zaplatili ctnému muži Jiříkovi Plenlovi měštěnínu nadepsaného města Hradiště, ješto jemu velebný kněz Jan předek náš opat velehradský dobré paměti i s svým conventem vedle zápisuóv svých byli povinovati a týž měštěné často psaní mají vydávati ke cti a k chvále velebné svátosti a tělu našeho pána Jesu Krista a duóstojné Panny Marie do kláštera našeho velehradského osm měřic čisté pšenice k oplatkóm a věčné paměti na každý rok a to rozdílně na Boží narození dvě měřici a k velkej noci dvě měřici a k svatému Duchu dvě měřici a k Matce Boží Nanebevzetí dvě měřici. A ten duóm mlynný, kterýž u zdi podle mlýnu od nás ustaveného záleží, kterýž jsme my kněží od Faytle súkeníka byli kúpili i zaplatili, ten měštěnóm svrchu psaným i našim budúcím potomkóm toho domu nárožního, kterýž jsme kúpili od Jakle Payrmana, tehdy spoluměščenína města Hradišče , kterýžto duóm záleží protivá mastnicím a toho domu máme svobodně požívati před lozunky, hláškami i na branách stáváním cechováním robot i všelijakých daní a kteréhožkoli člověka řádného a dobře zachovalého my opat a convent nynější i budúcí do toho domu usadíme, ten té svobody také požívati má pivo vařiti a je v městě šenkovati i z města do vsí prodávati jako horní a dolní spoluměštěnín a tak aby vařil ve dvú nedělí jednu kromě vína šenkování a když bychom my často psaní kněží opat a convent a naši budúcí potomkové ten duóm prodali a jeho sobě zachovati nemohli, tehdá ihned má v plat vedle práva a řádu městskému poddán býti, jakož od starodávna z toho domu lidé platili, kteréžto úmluvy svrchupsané my často psaný opat a convent nadepsaného kláštera Velehradu za nás i za naše budúcí slibujem ve všech kusích, nic neopúštějíce ctně, věrně, řádně a spravedlivě neporušitedlně zdržeti a zachovati ty věci svrchupsané skrze hádci umluvené beze lsti i beze všeho zmatku jako dobří lidé pod naší dobrú a čistú víru. A tímto úmluvám na potvrzení my opat a convent svrchupsaní své vlůastní pečeti přivěsili jsmy své pečeti na svědomí také nás přivěsili k tomuto listu, jenž jest dán v Olomúci v městě v tu středu den svatého Pavla na víru obrácení. Léta narození Syna Božího tisícího čtyřstého čtyřidcátého sedmého.
