4.7.1502 Purkmistr a rada města Uherského Brodu prodávají za 104 zlatých třetinu nového mlýna, založeného pod ulicí Provaznicí v roce 1479, mlynáři Vítkovi se stejnými právy, jako měl od roku 1482 mlynář Jiřík.
Ve jméno Boží amen. Poněvadž mezi užitečnými věcmi přirození lidského nic hodnějšího nenalézá se nežli paměť, ale paměť lidská jest zběhlá jakožto tekúcí voda a všech věcí měti samému Pánu Bohu přísluší, slušné a velmi užitečné jest, aby ty věci, kteréž se mezi lidmi jednají, aby s paměti nevyšly, byly psaním a pečetí potvrzeny. A protož my Miloš, purgmistr, Blažek Haluzka, Matějek švec, Míka a Vaněk, súkeníci, Kříž, kovář, Šebek, súkeník, Valent Chudáček, Děnis Matějek, krajčí, Jan Kutlárek, masař a Petr Juřek, kovář, rada města Brodu nynějšího také i budúcího věku, lidem oznamujem znamenajíce mnohé obtížnosti, kteréž na nás a naše spolusúsedy městské i předměstské přicházely a pohříchu přicházejí a že město obývání našeho veliké potřebuje opravy a že tomu dostatečně duchoduóv a poplatkóv nemajíc, dosti učiniti nemóžem. Umínili jsme s dobrým rozmyslem k tomu ctné rady nás předešlé i vší obce k tomu přivolení majíce, mlýn pod ulicí Provazničí na březe obecním a svobodném pro obecné dobré udělati, aby tady chudá tato obec časem některaké polehčení mohla míti, jakož pak i z daru Božího mlýn předložený ku požitku obecnému jest přiveden a ještě úfajíc pánu Bohu, širšímu poplatku přivede se. Najprve že právo valchovní, kteréž máme na mlýně, jenž Žabík slove, na týž mlýn nový dolní uvozujem a převodíme, kteréhožto mlýnu třetinu s hodné příčiny postúpili jsme a dopříli opatrnému muži Jiříkovi mlynáři, dětem i potomkóm jeho budúcím k upožívání dílu třetího všech požitkuóv z toho mlýna přicházejících s dolepsnými úmluvami. Najprv že Jiřík již psaný mlynář a jeho potomci má a mají veliký les vedle rozumu svého a potřebnosti, kdež mohu kúpiti starší z obecního požitku dva groše a Jiřík a budúcí jeho jeden groš dáti, aby les aneb dříví vyrubené přivezeno bylo ke mlýni, tak starší jakožto i Jiřík a jeho potomci opatřiti mají. Dělníky kteréžkoli opravě buď stavu aneb mlýnu prve menovaného z strany obecní dva mlynář jednoho dáti má a mají. Item mlynář nynější i potomci jeho má a mají robot obecních, což se města opravy dotýče prázdni a svobodni býti, aby tím pilněji opravování a opatrování mlýna a obecního dobrého hleděli skutečně. Item Jiřík mlynář předložený, děti a jeho potomci mají a povinni budú spravedlnost v důchodech a poplatcích obecních i výmělcích, potom i každému, kdož obilí do mlýna veze, činiti a až by brus, který k ostření sekyr a srpuóv zakoupen byl, starší, jakž cena ukáže, dvě části a mlynář s svými potomky třetí. A takéž požitkem od týchž brusuóv přicházejících obyčejem předloženým děliti se mají. Item kamení mlýnné aneb žernovy koliktrátč by potřebnost přišla, majíc vedle úmluv předložených týmž obyčejem jednati a kupovati a platiti i od fůr starší dva groše, mlynář jeden groš dáti. Item od ostření želez mlýnných, kterýchžkolvěk z obecních požitkuóv dva groše a mlynáři z své třetiny jeden groš dáti mají. Item valchovní týž požitek třetiny jakož umluveno mlynář i budúcí jeho zdvihnúti má a mají. Slady přivezené bude-li mlynář mleti, mají jemu od jednoho každého sladu puól druhého groše dáti, pakliby hospodář, jehož slad jest, sám mlel a práci podstúpil, jeden groš povinen bude dáti. Item jestli že by slad zasypán byl, súkeníci aneb valchéř jich zhověti mají, přikážky na tom nečiníc, až by se vymlel. Také i toto umluveno, že Jiřík mlynář často jmenovaný, erbové i potomci jeho tu třetinu na mlýně aneb třetí díl muóž a mohú v témž právě a s těmi úmluvami prodati, dáti, zastaviti, zaměniti s vuólí rady nynější i potomní, všakž člověku hodnému a zachovalému, kterýž by mohl a uměl ty věci, což se svrchu psaného mlýna dotýče napravovati a obecního v požitcích dobrého věrně a právě hleděti a nad těmi požitky a obci spravedlivě činiti. Také jsme jemu Jiříkovi, erbóm i jich potomkóm přidali kútek trávníka za Mniším až po Olšavu k jich držení a požívání neb jest již jmenovaný Jiřík mlynář polovici ze zahrady, kteráž jest před Novým mostem na obec kúpená, svými penězi zaplatil. Ten kútek, k té jeho třetině jemu Jiříkovi i jeho potomkóm tímto osvobozujeme listem práva na tom kútku obci nepozastavujíce, a kdož by tento list jměl s dobrú vuólí již psaného Jiříka a erbuóv jeho tomu právo té třetiny a požitkuóv odtud přicházejících příslušeti má, jakožto jemu a aneb dětem jeho. Tak jsú staly se smlúvy o třetinu toho mlýna nového mezi námi a prve psaným Jiříkem mlynářem, k jichž to potvrzení a jistotu pečeť naše městská k tomuto listu naším vědomím a vuólí jest zavěšená, jenž jest dán a psán v sobotu před Smrtnú nedělí léta po narození Syna Božího tisícího čtyřstého osmdesátého druhého, dle založení mlýna léta sedmdesátého devátého. My Jan Primus, purgmistr, Aleš súkeník, Bartoň krajčí, Jiřík Sádlej, Šimek, Jan Vlasatý, súkeník, Štefek blanář, Jan voštinář, Václav Hlaváč, kovář, Jan blanář, Petr krajčí a Bartoš krajčí, rada téhož města Brodu nynějšího také i budúcího věku lidem oznamujem, že znamenajíce téhož mlýna, předky našimi dobře opatřeného a již sešlost zanedbáním mlynářovým, totiž Jiříkem mlynářem, náměstkem předepsaného Jiříka mlynáře, kúpili jme toho třetinu mlýna na obec od téhož Jiříka za peníze obecní, kdež my také nemohúce sami tomu dosti učiniti i prodali jsme zase téhož třetinu mlýna opatrnému muži Vítkovi mlynáři za sto zlatých a za čtyři zlaté, tak se vším tím právem a požitky, jakož jsú předkové naši s nahoře nadáním prvním a zřízením a i utvrzením svým dostatečně opatřivše pod pečetí městskú utvrdili. To všecko právy téhož mlýna třetinu tak, jakž se nahoře píše předepsanému Vítkovi, erbóm i potomkóm jeho obnovili jsme a utvrzujem tímto listem mocně, aby on Vítek, erbové i potomci jeho tak požívali, jakž se nahoře oznamuje, všakž bez škody naší i vší obce. Tomu na potvrzení a jistotu pečeť naše městská k tomuto listu naším vědomím a vuólí jest přivěšená. Jenž jest dán a psán v pondělí den svatého Prokopa po narození Syna Božího tisícího pětistého druhého.
xxxxx
č. 0/1992 (442), návrh na prohlášení památkou
č. 5091/1992, zahájení řízení k prohlášení
č. 5620/1993, rozhodnutí o neprohlášení památkou
Ze dne: 24. 5. 1993
