Historie
Obecná historie:
Majitelem mlýna byl v roce 1892 Jan Odehnal (Vodní kniha, sv. VIII, 1892, s. 147). Luňák (1997, s. 114) uvádí, že v 80. letech 20. století vlastnil stavení Karel Odehnal. Podle slov tehdejšího majitele došlo k zastavení provozu v roce 1931, ovšem ve spisu Prověrky vodních děl v okrese (1954) je napsáno, že mlýn byl v klidu až od roku 1942.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zakreslen na I. a II. vojenském mapování a na císařském povinném otisku z roku 1835.
1825 Josef Jeřábek
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Od roku 1876 byl majitelem mlýna Jan Odehnal (* Loučky) s manželkou Františkou (* Deblín)
1890-1906 Jan Odehnal ml. (*18. 11. 1867, Lubné)
1906 se Jan stěhuje do Kadolce 59, majitelem mlýna se stává jeho bratr František (*1872, Lubné)
První světová válka (1914–1918)
1921 František Odehnal
1930 M. Odehnalová, mlýn a pila
1931 ukončeno mletí, nadále jen šrotuje a pohon zemědělských strojů
Činnost mlýna byla zastavena od roku 1942.
Majitelem v r. 1988 byl Karel Odehnal (*1912)
Mlýn nyní slouží jako zemědělská usedlost, stavení je dobře udržováno. Jsou viditelné zbytky náhonu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1825 Josef Jeřábek
1876-1890 Jan Odehnal
1890-1906 Jan Odehnal ml.
1906-1921 František Odehnal
1988 Karel Odehnal
Kdysi jej vlastnil můj praděda Jan Odehnal 18. 11. 1867 narozený v Lubném. Jeho otec Ján se narodil v Loučkách a manželka Františka v Deblíně, majitelem mlýna je od roku 1876. Praděda (syn Jana z Lubného) Jan Odehnal 18. 11. 1867 od svého otce převzal mlýn mezi roky 1890 až 1900. Pak nastává větší změna v roce 1906. Jan se stěhuje do Kadolce 59 a majitelem mlýna je jeho bratr František, 1872 také narozený v Lubném. Ten je majitelem v 1910 a 1921 podle sčítání. Docela zásadním problémem je ta změna majitele v roce 1906. Moje vysvětlení je, že na mlýn se potýkal s nedostatkem vody po většinu roku a nebylo to na obživu. Ale zlí jazykové tvrdí, že ten můj praděda (Jan 1867) ten mlýn propil a prohrál v kartách ve Velké Bíteši.
Pavel Hladík, Křižanov 134
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
