Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V 15. století připomínán v údolí Bettlohbachu, dnešního Širokého potoka, mlýn.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Za 30leté války zdejší mlynář Martin Fiedler dodával císařským oddílům proviant a prokazoval jim i jiné služby. Císař jej za to roku 1641 jmenoval vladykou Záborským s vlastním erbem.
V polovině osmnáctého století mlýn už neměl dostatek zákazníků, protože lidé prodávali obilí v Měděnci a Přísečnici.
1842 - Na indikační skice příjmení Fiedler, křestní jméno špatně čitelné.
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn vyznačen na všech verzích III. vojenského mapování.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 není v Seznamu vodních děl uváděn. Vzhledem k tomu, že už od 18. století začal ztrácet na významu, je pravděpodobné, že už nebyl v provozu.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V 50. letech 20. století byl mlýn už v troskách, v 70. letech už nebyl na leteckých snímcích patrný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Fiedler
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
