Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V druhé polovině 18. století byly v Javorníku dva mlýny, druhým mlýnem ve vsi byla živnost Václava Wahy . Ten vystavěl roku 1753 s povolením vrchnosti mlýn v hodnotě 110 kop. Na stavbu si však musel vypůjčit 74 kop 34 gr 2 dr a ty byl povinen splatit Janovi Plchovi - papírníku hrušovskému a Mikulášovi Krauzovi. Roku 1760 se mlýna po zemřelém otci ujal syn Jakub Waha a platil dluhy do Hrušové i Krausovi na předměstí Záhraď. Dalším mlynářem z rodu Wahu na tomto mlýně byl roku 1769 Wáclav Waha , který koupil mlýn od svého otce za 200 kop. Ze závdavku ve výši 180 kop musel zaplatit dluh za vypůjčené obilí v roce 1765 a 1768 do sirotčí kasy a ještě doplatit dluhy papírníkovi, Krausovi a otci. Mezi přídavky k mlýnu byly i nářadí a konve na hašení vody. Bratru Jakubovi byl Václav povinen dát 10 kop za odstoupení a pomoci mu na řemesle. Stejně jako sestrám Žofii a Maryaně i Jakubovi vydal mlynář svatební výbavu. Otec si při předání mlýna určil podmínky svého výminku s bytem nad chlívem a příděly mouky a ovoce ze stromů podél mlýnské strouhy.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1753-1760 Václav Waha
1760-1769 Jakub Waha
1769- Wáclav Waha
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: