Krahulcův mlýn

Roku 1746 dostali mlynáři Martin Kopunetz a Juraj Machdalík povolení na stavbu tohoto mlýna. Přibližně roku 1771 vlastnil mlýn Martin Kopunetz a později i jeho syn taktéž Martin Kopunetz. V roce 1828 vlastnil mlýn Pechal Johan. (RŠ)

1902 mlýn nabízen k pronájmu nebo prodeji. (RR)

Martin Mahdal po 1. světové válce prodal mlýn Františku Krahulcovi. František Krahulec byl nájemcem mlýna v Brně Bystrci. Ve 30. letech 20. století Fr. Krahulec mlýn zmodernizoval. Staré mlecí kameny se používaly jen na šrotování, Ve 40. letech 20. století byly nahrazeny novým šrotovacím zařízením. Po roce 1935, kdy byl v Bystřici zaveden elektrický proud, byl mlýn přebudován na elektrický pohon. Proběhly stavební úpravy mlýna, byla zrušena lednice a přestavěny hospodářské budovy.

Po uzavření Palánkova mlýna v Komni a Bércova mlýna (č.p. 21) v Bystřici, mlýn mlel i za tyto mlýny a nemohl kapacitně stačit. Ve mlýně v té době pracoval i mlynář Bérec z mlýna č.p. 21. Ve mlýně se mlelo i na černo, došlo k několika udáním. Protože do mlýna chodila nakupovat suroviny i rakouská kuchařka z německé celnice v Lopeníku, přimluvila se u německého velitele, který záležitost dál neprošetřoval.

Po 2. světové válce mlýn převzal zeť Fr. Krahulce František Sklenář, který ve mlýně mlel do r. 1955. Potom ještě nějakou dobu šrotoval. Někdy po roce 1961 byla mlýnice zbořena a dům přizpůsoben k obytným účelům. V 70. nebo 80. letech byl na jižní části parcely postaven nový rodinný domek.

V roce 2016 započala demolice zbytku mlýna a v roce 2018 zdemolován zcela.