Dolánský mlýn; Dollanka Mühle

1841 Johann Neumann

1901 Anton Neumann

1912 Anton Pittering

-1945 Anna Pittering

Dolánky - Dolánský mlýn viz. http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/dolanky-dolansky-mlyn
Dolánský mlýn (Dolankamühle) byl založen patrně již ve 14. století v údolí na levém břehu říčky Střely. Na protějším břehu byla následně založena malá osada Dolánky (Dollanka). Poslední majitelkou Dolánského mlýna čp. 1 byla Anna Pitterling. Po roce 1945 již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál postupně chátral, roku 1952 zbývaly z objektů pouze obvodové zdi. Po roce 1965 byly ruiny bývalého mlýna zbořeny a následně zatopeny při výstavbě vodní nádrže Žlutice.

Historie objektu
Vodní mlýn, nazývaný Dolánský mlýn (Dolankamühle), byl založen patrně již ve 14. století v údolí na levém břehu říčky Střely (Schnella Bach). Na protějším břehu byla následně založena malá osada Dolánky (Dollanka), která patřila k panství Štědrá, následné k toužimskému panství a v roce 1537 přešla k panství Žlutice. Podle berní ruly z roku 1654 měl zdejší mlýn jedno kolo.

Na konci 18. století se v Dolánském mlýně narodil hudebník Karl Veit, který nastoupil v roce 1806 jako učitel hudby a ředitel chórového sboru v Bečově nad Teplou. Veit vychoval celou řadu hudebníků světového jména, jako Josefa Pleiera, Hermana Hoffmanna a Josefa Labitzkého, pozdějšího ředitele lázeňského orchestru v Karlových Varech. Jeho působení položilo základy po jeho smrti založené známé veřejné hudební školy v Bečově nad Teplou, koncipované jako konzervatoř, která byla otevřena dne 16. března 1887.

Ve stabilním katastru z roku 1841 je jako majitel mlýna uveden Johann Neumann. Podle soupisu obyvatel z roku 1890 patřil k osadě Dolánky rovněž Dolánský mlýn čp. 1 rodiny Neumannů. Někdy před rokem 1912 získal mlýn Anton Pitterling z Ribenbergu u Kraslic spolu s manželkou Julií, rozenou Hergetovou, ze Stříbrné u Kraslic. Poslední majitelkou Dolánského mlýna čp. 1 před rokem 1945 byla Anna Pitterling.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 chyběly střechy a z objektů areálu bývalého mlýna zůstaly pouze obvodové zdi, velká dřevěná stodola byla zcela zbořená. Po roce 1965 byly ruiny bývalého mlýna spolu s celou zástavbou bývalé vsi zbořeny a následně byly zatopeny vodami říčky Střely při výstavbě vodní nádrže Žlutice.

Popis objektu
Areál vodního mlýna s jedním mlýnským kolem a hospodářským dvorem tvořila hlavní zděná budova na obdélném půdorysu při mlýnském náhonu (Mühlbach) na jihozápadní straně. V severozápadní části objektu byly situovány obytné místnosti a na ně navazovala provozně technická prostora v jihovýchodní části. Na protilehlé východní straně stávala velká dřevěná stodola na obdélném půdorysu s připojeným dalším dřevěným objektem, uzavírající vnitřní dvůr nepravidelného půdorysu. Další mladší zděný objekt obdélného půdorysu o dvou vnitřních prostorách stával nad příjezdovou cestou na severní straně areálu.