Historie
Obecná historie:
Smržice, Lašákův mlýn, č. p. 135, později po roce 1873 č. p. 19, tzv. Horní mlýn
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1771 – 1780 – Josef Habiger, žena Magdalena 1794 – 1798 – Jakob Habiger (1745-1798), syn předchozího, žena Marianna (1743-1813). Zajímavostí je, že podle obecní kroniky Marianna Habigerová, ovdovělá mlynářka, financovala opravu kostela (ze zbožných odkazů). 1816 – 1817 – Antonín Toman (1781-?), žena Anna Schmehlíková (1779-1817) ze Stínavy 1818 – 1819 – Antonín Toman (1781-?), žena Josefa Komárková (1796-?), dcera Ignáce Komárka, mlynáře z Čunína, narozena na mlýně v Křemenci
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, obecní kronika, doplnil J. Komárek)
1833 Josef Lašák
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1852 – 1857 – Johann Lasák (1814-?), syn Karla Lasáka, mlynáře z Běleckého mlýna, žena Františka Žalmanová z Prostějova 1863 – 1871 – Josef Lasák (1807-?), bratr předchozího, žena Theresia Umlaufová ze Ptení (svatba v Prostějově). Josef žil v roce 1890 v Čelechovické Kapli. 1900 – 1910 – František Přikryl (1861 - ?) ze Smržic, žena Marie Dokoupilová (1864-?) ze Smržic
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, obecní kronika, doplnil J. Komárek)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1921 – 1930 – Bohumil Přikryl (1893-?), žena Jarmila Kocourková (1897-?) z Horních Otaslavic
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, obecní kronika, doplnil J. Komárek)
1930 nebyl v provozu
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V soupisech mlýnů po roce 1930 není mlýn uveden. Nicméně v obecní kronice je zmíněno, že mlýn mlel i za II. svět. války za nájemce Josefa Kotase, který ho měl pronajatý od p. Přikryla. Na konci války byl mlýn uzavřen.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Lašák Habiger Toman Lasák Přikryl Kotas
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1771 – 1780 – Josef Habiger 1794 – 1798 – Jakob Habiger (1745-1798) 1816 – 1817 – Antonín Toman (1781-?) 1818 – 1819 – Antonín Toman (1781-?)
1833 Josef Lašák 1852 – 1857 – Johann Lasák (1814-?) 1863 – 1871 – Josef Lasák (1807-?) 1900 – 1910 – František Přikryl (1861 - ?) 1921 – 1930 – Bohumil Přikryl (1893-?)
1940 Josef Kotas (nájemce)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: