Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Jarolím Vojtěch, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Komárek
- Vojtěch
- Hess
- Hesch
- Kuba
- Seidl
Historie mlýna také obsahuje:
1780 - 1795 Thomas Hess (Hesch) (děti 1780 - 1795)
1822 - 1826 Franz Hess (děti 1822 - brettmüller, 1826 - sägemüller)
1836 - 1840 Libor Komárek (děti 1836 - 1840)
1849 - 1867 Šimon Kuba (ze Dzbele, děti 1849 - 1856, + 1867)
1871 - 1887 Josef Kuba (děti 1871 - 1887)
1907 - 1911 Konrád Kuba (děti 1907 - 1911)
1912 Josef Seidl, nájemce mlýna (dítě 1912)
1930 Jarolím Vojtěch
(doplnil Vojtěch Foret)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
