Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
mezi 1760-70 koupil Lukáš Drnovec z Dolní Sloupnice pro syna Alexandra (tajný český bratr, později přestoupil na katolictví)
1830-13.4.1855 Alexandr Šafář
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
14.4.1855-21.7.1859 Antonín a Pavlína Přerovští
od nich koupil Václav Růth, soukeník z Nového Etynku (Nové Včelnice) s manž. Marií pro syna Hynka Růtha (+1921)
1866 Hynek Růth koupil od majitele panství Jana Jindřicha svobodného pána z Geymüllerů rybník Kalich a další pozemky
syn Václav Růth, mlýn zadlužil
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828 Ohlašovací list pro mlynářský podnik (výpis z obsahu)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První republika (1919–1938)
1930 Karel Velíšek (1895-1967) ze mlýna Poděvráž u Cakova, manž. Anna roz. Růthová (+1930)
1932 se podruhé oženil
1936 K. Velíšek
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1949 povodeň, dřevěný splav na levé straně mlýna zničen, rybník Kalich přetékal o 70 cm, ve hrázi vznikly průrvy, voda se valila dvorem mlýna
1950 mlýn znárodněn
1961 mlýn uzavřen, ponechán jako stategická rezerva
1972 vyňat z rezervy, zahájena demontáž
Jiří Velíšek převeden do Pozemních staveb jako zedník, zde pracoval 9 let
Vývoj po roce 1989
1990 restituován Jiřímu Velíškovi
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Dlouhý Šafář Růth Velíšek Drnovec Přerovský Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1760-70 Lukáš Drnovec
1770 Alexandr Drnovec
1830-1855 Alexandr Šafář
1855-1859 Antonín Přerovský
1859 Václav Růth
1866 Hynek Růth
Václav Růth
1930 Karel Velíšek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
