Historie
Obecná historie:
Mlýn z počátku 17. století stojí na samotě při Loděnickém potoce v půvabném přírodním prostředí. Díky majitelům zůstal zachován včetně kompletního technologického vybaveni mlýnice v podobě z poloviny 20. století, kdy úřady zakázaly provoz. Mlýn již nepohánělo vodní kolo, nýbrž vodní turbína, instalovaná zde jako jedna z prvních v tomto kraji.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1605 pachtýř Adam, jehož otec byl nájemcem sousedního Červeného mlýna
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1628 prodán Jiřímu Markovi, městskému písaři v Unhošti
1640 Jiří Marek prodal mlýn za 2 900 kop grošů Jiřímu Kadaňskému
1648 zadlužený mlýn Ondřej Bayer, dvorní advokát
1677 Bayerové prodali mlýn a dvůr k němu příslušející paní Felnerové
1677 (nebo 1697) mlýn vyhořel, požár prý založila děvečka Anna Kořínková, kterou k tomu navedla Dorota Markovská, švagrová majitelky mlýna. Obě ženy byly zatčeny a uvězněny.
1840 dědici Barbory Drehkovské
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1863 mlýn koupil Josef Boček, mlynář z Černošic
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Karel Boček.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1942-1945 nuceně přerušen provoz
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1951 Václavu Bočkovi zrušena mlynářská živnost
do mlýna zajížděl akademický malíř Cyril Bouda
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem Zánik mlynářské živnosti
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Boček Marek Kadaňský Bayer Felner Drehkovský Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1605 Adam
1628-1640 Jiří Marek
1640-1648 Jiří Kadaňský
1648-1677 Ondřej Bayer
1677- Felnerová
1840 dědici Barbory Drehkovské
1863 Josef Boček
1930 - Karel Boček
1939 - Karel Boček (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
Na adrese Markův Mlýn 176, Unhošť je další mlýn, a to Markův - Bočkův mlýn. Jméno nese po známé, měšťanské, v 17. století v Unhošti velmi vážené, rodině Markově (Jiří Marek byl městským písařem a v roce 1659 dokonce primasem v Unhošti). Mlýn byl původně označován "Pod Berounským brodem" nebo "Podhorský". Od roku 1863 ho drží členové rodiny Bočků. Mlelo se zde až do roku 1951. Ještě nedávno zašlou mlynářskou slávu připomínalo - díky panu Karlu Bočkovi - zde příležitostně instalované dřevěné mlýnské kolo, které se "ukázkově" k radosti kolemjdoucích točilo.
Budeme-li procházet údolím kolem potoka Kačáku okolo Markova mlýna, uvidíme dnes již propadlý starodávny most (nazývaný štola), dále v louce brod a za ním další most (provizorní, pro pěší turisty). Tudy vedla dávná cesta známá též jako cesta uhelná. Její název pochází z doby, kdy se Markův - Bočkův mlýn ještě nazýval "mlýnem pod Berounským brodem". Naložené uhlím z Malých Přílep (černé uhlí se zde těžilo již v 15. století, v roce 1890 těžba klesla důsledkem objevu uhlí na Kladně) a vápnem vápeníků z Berouna putovaly tudy formanské vozy a směřovaly do míst vzdálených včetně Prahy.
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
