Historie
Obecná historie:
Až do roku 1853 patřily ke katastru Mlýnice ještě pozemky nazývané Dolní Mlýnice. Na těchto pozemcích stávaly dnes již zaniklé 4 nemovitosti s čísly popisnými 18-21.
Po přičlenění k Březné byly přečíslovány na 74-77.
Č.p. 19 byl domek se zahradou původně patřící k mlýnu a č.p. 20 a 21 byly statky, přičemž sedlák na č.p. 21 měl kromě standardních robotních povinností a vrchnostenských a kostelních daní ještě povinnost odvádět přízi.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Prvním známým mlynářem ve vrchnostenském (též nazývaném knížecím) černém moučném mlýně s jedním kolem byl Tobias Oth zmiňovaný v roce 1696. Černý se uvádělo, protože se zde mlela především žitná, tedy černá, mouka. V roce 1754 koupil mlýn od knížecí vrchnosti Benicius Schier. Jako jedna z mála nemovitostí byl mlýn osvobozen od robotních povinností. Jeho syn Franz pak vlastnil mlýn od roku 1774 a v roce 1806 jej vyměnil za heroltickou rychtu č.p. 34. O rok později byl však Franz zpět, ale stále byl nazýván heroltickým rychtářem.
V roce 1825 vyženil mlýn bývalý barvířský mistr z Bílé Vody Johann Bauer. Ten na mlýně zůstal až do své smrti, i když se mezitím vystřídali dva majitelé-Primes a Stanzel.
Gregor Wolny ve své topografii z roku 1846 zmiňuje v Mlýnici 1 mlýn na řezání/drcení kampeškového dřeva (v originále Blauholz, latinsky Lignum Campeche, používaného jako modro-fialové barvivo v textilní výrobě). Jelikož v Mlýnici není zmiňován jiný mlýn, dá se předpokládat, že se jednalo právě o tento objekt.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Schier
- Bauer
- Oth
- Primes
- Stanzel
Historie mlýna také obsahuje:
1696 Tobias Oth
1754 Benicius Schier
1774-1806 Franz Schier
1825 Johann Bauer
Primes
Stanzel.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
