Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1734 s povolením vrchnosti vystavěl mlýn o 2 složeních Lorenc Vostal
13.10.1734 po + Lorence Vostala koupil Martin Vavrouš za 245 zl.
1835 Josef Šálek z Radošova
Na tomto mlýně byli od roku 1840 Svobodovi - mlynář Jakub Svoboda od r. 1840 a Ferdinand Svoboda od r. 1870. Mlýn měl jedno mlýnské kamenné složení s moučnicí /klasický způsob/ do r. 1894, od toho roku francouzské. Mlýn byl poháněn kolem na horní vodu o průměru 6 metrů a půl metru širokým . Při mlýně bývala také jednolistová pila.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Mlýn a pilu poničila povodeň po průtrži mračen v roce 1923. Poté byla zřízena nová, rovněž jednolistová pila od firmy Jeřábek Velké Meziříčí , továrna na mlýnské stroje. Později byla doplněna katrovou vložkou, čímž se dalo použít více katrových listů.
1930 Albrecht Svoboda, mlýn a pila
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Na Pavlovském mlýně se přestalo mlít kolem roku 1942, kdy zde byl naposled mlynářem pan Svoboda.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Pila schopná provozu je zde dodnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Svoboda
- Šálek
- Vostal
- Vavrouš
Historie mlýna také obsahuje:
1734 Lorenc Vostal
1734- Martin Vavrouš
1835 Josef Šálek
1930 Albrecht Svoboda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
1.8.1734 Zakládací listina mlýna
Jakož jest Lorenc Vostal s milostivé vrchnosti povolením na potoce pod Radošovem mlejn z gruntu nový s dvojím složením vystavěl tím právem, aby takový mlejn jakožto svůj vlastní s potomky svými na časy budoucí a věčně bez překážky užíval. Naproti tomu ale na vděčnost takového dobrodiní každoročně po 12 fl. do důchodu panských odvádělk a na časy budoucí a věčně odváděti, jakož také kdyby časem druhý složení spolu na pilu sobě zrychtoval, panské klády jako jiní poddaní mlynáři proti obyčejnému platu řezati a jiné jak císařské, tak vrchnostinské povinnosti vybejvati povinen býti má, tak se jemu tuto v zápis uvádí.
Na zámku třebíčském dne 1. Aug. 1734
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
