Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
před 1734 Václav Puknar ?
1817 - dle matrik již mlýn existuje. 1825 - mlynářem Artinger
Je zakreslen na II. vojenském mapování – Františkově ( 1836-1852 ). Stabilní katastr v roce 1838 zaznamenává u rybníka náhon a nespalnou čtvercovou budovu s jedním kolem, majitelem je Ebenstreit. Je zaznamenána i stavební změna vedlejší budovy.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Sčítání obyvatel 1869 – vlastníkem mlýna č.p. 8 je Václav Ebenstreit, pachtýřem Václav Kostlivý (*1826 Domažlice). Je zakreslen na III. vojenském mapování – Františko-josefském (1877-1880).
1880 – jako samota Smolov č. 36 patří pod ves Bořice (původně měl č.p. 8 a spadal pod Smolov, kde stával), mlynářem a majitelem je František Ebenstreit (*1852). I v letech 1890 a 1900 je podle sčítání obyvatel mlynářem stále František Ebenstreit (*1852). Mlynářský rod Ebenstreitů se vyskytuje na několika mlýnech v nedalekých Domažlicích.
Sčítání obyvatel v roce 1910 uvádí budovu již jako rozbořenou.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dnes je pod č.p. 36 nově vystavěný areál rybářství - Bašta Smolov. Mlýn stával v prostoru dnešního dvora. Změněn byl i rybník s hrází - v říjnu 2019 v době focení vypuštěný - z původního mlýna se nic nedochovalo.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Artinger Kostlivý Ebenstreit Puknar
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
před 1734 Václav Puknar ?
1825 - Artinger
1869 – Václav Ebenstreit, pachtýř Václav Kostlivý
1880-1900 František Ebenstreit
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: