Je mouka jako zrno.
(německé rčení)

Stradonický, Blažkův, Zákučský mlýn

Stradonický, Blažkův, Zákučský mlýn
67
Stradonice
44001
Louny
Stradonice u Pátku
50° 22' 15.5'', 13° 57' 50.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Větší stavebně zajímavý mlýn založený až v druhé polovině 19. stol. jihovýchodně od Stradonic, dnes však s nimi stavebně splynul. Areál donedávna ve zpustlém stavu, zdá se však, že se již pracuje na jeho záchraně.
330 m jv od návsi ve Stradonicích
Débeřský potok
nepřístupný

Obecná historie:

Stradonický mlýn, který se také nazývá“ Zákučský“ dle místa kde stával, nebo „Blažkův“ podle majitelů mlýna, v jejichž držení byl od roku 1875, byl vodním mlýnem, zařízeným původně dvěma mlýnskými koly na svrchní vodu. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Blažkův mlýn měl být vystavěn snad roku 1850 a historicky první dosud známý a ověřený zápis o jeho existenci pochází z 20. června 1862.

Dne 17. května roku 1875 zakoupili mlýn manželé Čeněk a Anna Blažkovi ze Stradonic. Od této chvíle je tedy historie mlýnu spjata s historií tohoto stradonického rodu, jehož kořeny  lze v obci vysledovat až před rok 1654.

1891-1894 převzal syn Josef Blažek

1910 schválena pila

1911 vydán živnostenský list

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

25.4.1916 žádost o povolení instalace Francisovy turbíny

31.7.1916 místní šetření

22.10.1917 turbína kolaudována

1930 majitel Josef Blažek

V roce 1932 přebírá dosti zadlužený mlýn od otce Josefa syn Oldřich. V té době působí na mlýnu stárek Milan Blažek (bratranec mlynáře), mládek Rudolf Křivan, pekař Švorc, šofér Maxa a dle známých informací dalších šest lidí, pro které musí nová mlynářka Dášenka, kterou si Oldřich po svatbě na mlýn přivedl, vařit. K mlýnu náleží 15 ha polí, z nichž část se pronajímá a část obdělává.

Nový mlynář začíná prodávat ovesné vločky s názvem TAMBOR a dodává je do obchodů s reklamním sloganem „Tam kde vládne TAMBOR vločka, každý zdráv se sta let dočká !“ a „Sílu lva a pružnost kočky, dodají vám TAMBOR vločky !“. Na vnější straně pekárny provedla firma Procházka z Loun reklamu, kterou navrhl Ing. Solar, na níž se nachází velký bochník chleba se značkou OB a klas obilí s nápisem „Zde se peče ten výborný Blažkův samožitný chléb s klasem“ a značku OB má také každý bochník, který se v této pekárně upeče. Bohužel mlýn s pekárnou stále příliš neprosperuje, a tak se mlynář rozhodl mlýn pronajmout.

Smlouva o pronájmu byla podepsána v roce 1935 na dobu šesti let s panem Františkem Kindlem z Borku u Příbrami a sám Oldřich Blažek 1. října roku 1935 nastupuje k Československé obilní společnosti jako revident. Ve mlýnu však zůstává bydlet se svoji ženou a s rodiči, kteří jsou zde na výminku. 

Dne 30. června roku 1941 dal mlynář O. Blažek výpověď z pronájmu mlýna panu Kindlovi a je rozhodnut vrátit se zpět do Zákuče a začít opět mlynařit. A tím začala nová a poslední epocha místního mlýna.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1941 žádost o stavební povolení k výměně turbíny

1942 kolaudace nové turbíny

1943 žádost o vodoprávní revizi

1943 zápis ve vodní knize

Během 2. sv. války museli dojíždějící do mlýna mít „mlecí povolení“ na semletí. Ke mlýnu jsou přiděleny obce Peruc, Černochov, Slavětín, Radonice, Kystra, Pátek a Stradonice. Každá z obcí má přesně stanoven „mlecí den“. Povolení je vypočítáno přesně podle počtu živených osob hospodářem, ale na zdejším mlýnu se i tak mele „na černo“. Hospodáři přivážejí 2x i 3x tolik, než mají povoleno. Na mlýnu se vyhoví všem, všichni potřebují jíst! I přes to, že za každé nepovolené mletí hrozí trest smrti.

V roce 1945 uvádí mlynář, že ročně vyrobí na 4500 metráků mlýnských výrobků a upeče se zde na 1600 metráků chleba.

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Blažek
  • Kindl

Historie mlýna také obsahuje:

1875-1894 Čeněk Blažek

1891-1932 Josef Blažek

1932 Oldřich Blažek

1935-1941 František Kindl (nájemce)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • visačka na pytel
  • reklama, inzerát
  • mlynářské účelové známky
dochován bez větších přestaveb
01 2019
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    jednopatrový
    Rozsáhlý areál kolem polouzavřeného obdélníkového dvora.
    Nejstarším známým a dochovaným dokumentem týkajícím se mlýnu je nákres na vystavění šesti chlívků a kůlny, který byl vyhotoven pro mlynáře Čenka Blažka a který je datován 5. březnem 1890. Tento vypracoval v Panenském Týnci jistý František Hrbek.
    Druhým nejstarším dokumentem je taktéž plán přístavby kůlny a chlíva, jenž byl zpracován o 5 let později a je datován 1. květnem 1895. Tento však již byl zhotoven pro mlynáře Josefa Blažka, který byl synem předešlého mlynáře a který tedy někdy v letech 1891- 4 mlynářskou živnost po otci převzal.
    Další velká přestavba následovala v letech 1916-17, kdy Josef Blažek nechal přestavět celou budovu mlýna, jejíž podoba je v podstatě zachována dodnes.
    V roce 1943 byla tedy stržena původní budova pily a místo ní začalo se se stavbou skladiště. Téhož roku také bylo zrušeno hnojiště na dvoře a byl vydlážděn celý dvůr žulovými kostkami.
    • dveře
    • okno
    • vrata, brána
        Žádná položka není vyplněna
        Kompletní rekonstrukci strojního zařízení provedla fma. Jul. Škrlant z Českých Budějovic a mlynář za ni zaplatil tehdy 26.000,- Kčs.
        Nové mlýnské stroje postavené firmou Škrlant byly ve Stradonickém mlýnu uvedeny poprvé do provozu v září v roce 1916. 
        1932 mlýn je složen ze zařízení: dvouválcový dieslový motor o síle 20 HP, Francisovy turbíny o síle 10 HP, stolice pšeničná šrotovka, pšeničná stolice hladká s detažérem, žitná stolice, francouzský kámen, smirkový kámen na šrotování krmného obilí a krupník na kroupy.
        Po šesti letech je na mlýnu naléhavě potřeba výměna některých strojů a tak při pobytu v Praze Oldřich Blažek jedná s panem Macháněm, nakonec se domluví a dne 20. září roku 1940 podepíšou smlouvu na kompletní rekonstrukci mlýnu v hodnotě 120 tisíc korun.
        Ve mlýně je namontována nová turbína, v mlýnici jsou demontovány staré stroje a nahrazeny stroji novými. Vše je velice namáhavé a těžké, ale koncem srpna roku 1941 se na mlýnu opět mele, a to až 120 metráků pšenice za 24 hodin.

        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        V roce 1905 udělal zednický mistr Václav Kopernický ze Stradonic pro mlynáře Josefa Blažka nákres, týkající se přistavení pekárny při mlýnu. Tento je datován 1. dubnem 1905, a tak ve zdejším mlýnu číslo 67 byla zavedena tradice pečení chleba. Chleba byl velmi chutný, kvalitní a široko daleko vyhlášený. Kdy se chléb ve Stradonickém mlýnu přestal péct, není blíže známo, ale bylo to někdy při konci první velké vojny.
        V roce 1921 se na mlýnu rozhodli opět s pečením chleba, ale bohužel již chleba nebyl tak báječný jako v minulých časech. O rozvoz se s automobilem značky Chevrolet starali Milan Blažek se závozníkem Vratislavem Čechem, kteří chléb rozváželi do obchodů ve vsích od Stradonic až do Loun a také ze Stradonic na opačnou stranu až do Libochovic.
        V roce 1928 dne 1. června byla okresní pol. správou v Lounech schválena přestavba zdejší pekárny.

        Roku 1910 zde byla schválena pila, o které však nejsou další bližší údaje a která není již roku 1930 uváděna. 1911 vydán živnostenský list. V roce 1943 byla lehká stavba pily stržena docela.


        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • lednice
        • most, propustek
        1882: Asi 500 m nad mlýnem je 6 m dlouhý a 6 m široký jez, z něhož vede náhon, ústící do akumulační nádržky. Z nádržky vede po levé straně dřevěná trouba 2 m dlouhá a 40 cm v průměru silná , kterou se vede voda na vantroky. Vantroky jsou 7,5 m dlouhé, 0,85m široké a 1 m vysoké. Z vantrok je voda rozváděna malými žlábky na kola.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1882: 2 kola na svrchni vodu o průměru 7,25 m.
        1916-1917 při velké rekonstrukci byla odstraněna dvě mlýnská kola, první o velikosti 8 a druhé 8,5 metru a nahrazena Francisovou turbínou
        V září 1916 byla rozebraná stará dřevěná mlýnská kola prodána do mlýna v Debrně u Velvar.

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1882: 2 kola na svrchni vodu o průměru 7,25 m.
        1916-1917 při velké rekonstrukci byla odstraněna dvě mlýnská kola, první o velikosti 8 a druhé 8,5 metru a nahrazena Francisovou turbínou
        V září 1916 byla rozebraná stará dřevěná mlýnská kola prodána do mlýna v Debrně u Velvar.

        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Výrobce
        Popis25.4.1916 žádost o vodoprávní povolení k instalaci turbíny
        31.7.1916 místní šetření
        22.10.1917 turbína kolaudována
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0.12 m3/s, spád 8,5 m, výkon 10,17 HP
        1941 žádost o povolení k výměně turbíny
        1942 kolaudace nové turbíny
        Typdynamo
        StavZaniklý
        PopisRoku 1915 byl celý mlýn elektrifikován firmou Vonřich z Loun a mlynář zakoupil malé dynamo, které mělo výkon 110 V, jímž bylo možno mlýn pohánět.
        Typdynamo
        StavZaniklý
        PopisRoku 1915 byl celý mlýn elektrifikován firmou Vonřich z Loun a mlynář zakoupil malé dynamo, které mělo výkon 110 V, jímž bylo možno mlýn pohánět.
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        PopisParní turbína byla výborná, ale její síla 10 HP nedostačovala pro plynulý provoz mlýna a tak v roce 1921 zakoupil mlynář starší parní lokomotivu o výkonu 18 HP pro mlýnský pohon za cenu 37 tisíc korun.
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorLubomír M. Kreuz a Hana Dvořáková
        NázevStradonice - 750 let od první písemné zmínky o obci
        Rok vydání2023
        Místo vydáníStradonice

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        21.1.2019 09:44 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 3.8.2022 21:25