Historie
Obecná historie:
Posledními majiteli mlýny byla rodina Bukovských.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn náležel k biskupskému zámku, z platu za mletí zůstávala mlynáři 1/4, biskupovi patřily 3/4. o náklady se dělili rovným dílem
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
19.2.1669 narozena dcera Salomena, otec Fridrich Springer, mlynář v Křečkovicích (není jasné, na kterém ze zdejších mlýnů), matka Alžběta (doplnila Zuzana Budíková-Králová)
1826 Jakub Škoda
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Karel Bukovský (1857-1918) s manž. Apolonií
Bukovský František (1892-1943), spisovatel, historik, mlynář pocházející ze starého mlynářského rodu ve Vyškově. Byl také jednatelem mlynářského společenstva. Napsal a vydal v roce 1936 publikaci Naši staří mlynáři a slavní synové z mlýnů.
Z rodiny posledních majitelů mlýna pocházel Františkův bratr Stanislav Bukovský (1889 Vyškov - 1942 Osvětim). Válečný hrdina z první světové války, vojenský lékař, od r. 1932 starosta českého Sokola, poté starosta Slovanského sokolstva. 1938 ministr školství ve vládě gen. Syrového. V říjnu 1941 zatčen, deportován do Terezína, později do Osvětimi, kde v říjnu 1942 zahynul v plynové komoře. http://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Bukovsk%C3%BD
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930-1935 František Bukovský (1889-1942)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
13.1.1955 zahájena demolice
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
FRidrich Springer 1669
Škoda Jakub 1826
Bukovský Karel - zemřel 1918
Bukovský František - zemřel 1943
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: