Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Zachycen v odhadu statku Chocomyšl ze dne 10. 11. 1711.
Zobrazen již na I. Vojenském mapování 1764-1768 a 1780-1783, následně i na II. a III., vždy bez jména. Skica stabilního katastru – spalná budova, 1 kolo, rybník, další spalná budova. Otisk z roku 1837 – dvě spalné budovy.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Ve sčítání obyvatel z roku 1869 uveden Josef Kříkava *1803 mlynářský mistr, 1880 – Josef Kříkava *1803 majitel mlýna s rodinou a tovaryšem. Před rokem 1890 dochází ke změně vlastníka a mlynářem je Josef Jehlík *1858 majitel mlýna s rodinou, pacholek, 2 služky. Ve sčítání z let 1900 a 1910 stále Josef Jehlík *1858 s rodinou.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
Syn mlynáře Jehlíka Norbert zemřel v 1. Světové válce v Rusku v zajetí.
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První republika (1919–1938)
I v roce 1921 stále mlynářem Josef Jehlík *1858 s rodinou, čeledín, služka. V seznamu vodních děl republiky Československé z roku 1930 – Merklínský potok – Josef Jehlík – mlýn – 1 kolo na svrchní vodu – 0,109-5,0-4,7. Pdole nápisu na fasádě proběhla v roce 1923 oprava nebo rozšíření mlýna.
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Stále v držení rodu Jehlíků. Potomci mlynáře se aktivně podílejí na chodu obce.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Kronika obce Úboč se o události přímo nezmiňuje, lze dovodit, že znárodněním končí i živnost mlynáře Jehlíka.
Vývoj po roce 1989
Mlýn byl nějakou dobu neobydlen, následně částečně proběhla naprosto necitlivá adaptace, kdy k původní stavbě mlýna je přistavěna nová část pouze v hrubé stavbě, která je zakonzervována. Následně byl mlýn na prodej, při poslední cestě okolo se zdá, že je již prodán, majitel nebyl zastižen. Nad hrází rybníka nad mlýnem se nachází 350 let stará lípa.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
