Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1280 Hroznata z Úžic a na Choustníku rozdělil majetek mezi své syny, Heřmanovi připadl mlýn s jedním rybářem z Ledečka
1284 se Heřman z Choustníku provinil proti zemskému řádu, za což byl ztrátou veškerého jmění potrestán, Rataje včetně Ledečka s mlýnem připadly králi Václavu II.
1293 král Václav II. předal ratajské panství včetně Ledečka s rybářem a mlýnem pražskému biskupovi Tobiáši z Bechyně
před 1490 ratajské zboží náleželo Švamberkům
1524 Krištof ze Švamberka směnil Ledečko s mlýnem s rytířem Raubenhauptem ze Suché
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
3.2.1528 Václav Raubenhaupt prodal ves Ledečko a mlýn s rybářem Ladislavu Malešickému z Černožic
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
16.10.1713 Václav Norbert Kinský, majitel Ledečka, prodal mlýn Janu Svobodovi za 200 kop grošů míšeňských, mlýn měl jedno složení a tři krupníky, k mlýnu náležely 3 strychy pozemků, louka a zahrada
1.8.1714 povodeň odnesla celý mlýn, vrchnost jej znovu vystavěla, cenu navýšila o 50 kop gr. míš. a táž suma 250 kop se mlynáři Janu Svobodovi k vyplacení nařizovala (nová smlouva podepsána v Ratajích 26.8.1717). Mlýn měl 1 složení, 3 stoupy, 3 strychy pozemků, zahradu u mlýna a louky pod 3 vozy sena.
1841 Jan Lemberg
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1883 J. Hartmann
1903 zakoupil mlynářský dělník Josef Borkovec, přikoupil další zemědělské pozemky
1909-1913 v mlýně umístěna škola
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1925 mlýn přestavěn, zřízena pila
V roce 1930 byl majitelem mlýna, pily a elektrárny Josef Borkovec.
1932 syn František Borkovec
mlynář se rozvedl, mlynářka prodala 1935 svoji polovinu mlýna J. Kratochvílovi z Netřeby, ten ji pronajal Fr. Borkovcovi
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
mlýn měl převzít syn z 2. manželství František Borkovec ml., mlýn však byl znárodněn a majiteli odebrán
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
mlýn používalo JZD, mletí zastaveno
1965 státní statek
ve mlýně ubytováno 5 rodin zaměstnanců
Vývoj po roce 1989
mlýn restituován rodině Borkovcových, František Borkovec
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1713-1741 Jan Svoboda
1741- Jan Lemberg
19. stol. rod Buchtů
1883 J. Hartmann
1903-1932 Josef Borkovec
1932-1948 - František Borkovec (RR)
1935- 1/2 J. Kratochvíl, nájemce Fr. Borkovec
1950 JZD
1960 státní statek
1990 rodina Borkovcova
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
