Voda šumí a mlýny melí.
(srbské přísloví)

Dolní mlýn; Niedermühle

Dolní mlýn; Niedermühle
25/II
Pivovarská
Cvikov
471 54
Česká Lípa
Cvikov
50° 46' 34.3'', 14° 38' 14.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál v centru města Cvikov, na pozemku č. 319 v prostoru mezi ulicemi Pivovarská a Horní, severně od hlavní silnice č. 13, asi 300 m jihovýchodně od náměstí Osvobození. Necelých 250 m severozápadně stojí další cvikovský mlýn čp. 62.
střed obce
Boberský potok
volně přístupný

Obecná historie:

Někdejší mlýn se nacházel na Boberském potoku na Dolním předměstí. Vodní dílo začíná dochovaným jezem, který leží nad historickým klenutým jednoobloukovým mostem z let 1845–1846. Jez byl stavidlový a ještě do r. 2006 opatřený trojicí kovových rámů a betonovou manipulační lávkou. Na jeho levém okraji je patrné zavezené ústí náhonu, který vede pod mostem širokým valeně klenutým propustkem z pískovcových kvádrů. Do r. 2005 stál mezi někdejším mlýnem a pravým břehem potoka most ze dvou segmentových oblouků z pískovcových kvádrů. Na místě mlýna původem ze 17. století je dnes zplanýrovaná plocha. Podle dobových fotografií měl patrové uspořádání, omítanou fasádu a sedlovou střechu s valbovým ukončením na severní straně. Datum demolice není známo.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn patřil společně s mlýnem čp. 62 ke dvěma nejstarším panským mlýnům města Cvikova. Vznikl někdy po roce 1560. V roce 1612 při prodeji panství jsou ve Cvikově uváděny 2 mlýny – horní s pilou a dolní. Dolním mlýnem byl i v dalších stoletích nazýván mlýn čp. 25, nebo ze 4 obilních cvikovských mlýnů ležel nejníže na Boberském potoce. K mlýnu náležela část mlečů z města, z předměstí a také mleči z Drnovce.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Jména mlynářů jsou známá z pozemkových knih velkostatku Zákup. V roce 1695 držel mlýn se dvěma složeními Johann Richter. Po jeho smrti ho dědicové v roce 1721 prodali bratrovi stejného jména, tj. Johann Richter, za 470 zlatých. Poplatek vrchnosti tehdy činil 44 zlatých a 12 strychů pšenice i žita na vykrmení vepřů a dále 60 strychů obilí.

V roce 1770 je na mlýně Hans G. Richter, který za něj zaplatil 800 zlatých. Odváděl 44 zlatých a 76 strychů obilí.

Od roku 1805 do 1858 byl vlastníkem mlýna pekařský mustr Franz Neumann. Zaplatil 7200 zlatých, součástí prodeje byly kromě mlýna také budova výměnku, stodola a pozemky se zahradou.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Franz Neumann vlastnil mlýn do roku 1858. V roce 1854 došlo při povodni k protržení jezu. Kamenný jez byl obnoven, do jeho opravy fungoval provizorní dřevěný jez.

V letech 1858-1959 došlo k rychlému vystřídání dvou majitelů, nejprve to byl Johann Gürth, po něm Josef Göttlich, který je zde uváděn ještě v roce 1890. Za něj došlo pravděpodobně v roce 1860 k výstavbě nového jezu a osazení cejchu na levém břehu potoka nad jezem.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1925 vlastnil mlýn Wilhelm Rämisch. Za něj byly usazeny nové značky na zdivu levého břehu náhonu.

V roce 1930 je jako majitel stále uváděn Vilém Rämisch, v roce 1935 Marie Rämischová. K ukončení provozu došlo patrně před rokem 1938.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1945 byl objekt zkonfiskován, tehdy je uváděn jako součást firmy Vilibald Thänhäuser. Vybavení mlýna bylo rozebráno pro mlýny v okolí. Jedna válcová stolice s jedním párem rýhovaných válců 600 x 300 mm od firmy Andrae a Fellgner byla používána v nedalekém mlýně čp. 62.

Ke zbourání došlo někdy po roce 1954, na leteckém mapování z roku 1954 budova mlýna ještě stojí.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Neexistuje. Datum demolice budovy není známo. Pozemek č. 316, na kterém mlýn stál, je veden jako zbořeniště a je v majetku města Cvikov.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Richter
  • Neumann
  • Gürth
  • Ramisch
  • Göttlich

Historie mlýna také obsahuje:

1695                Johann Richter

1721                Johann Richter ml.

1770                Hans G. Richter

1805-1858      Franz Neumann

1858-1859      Johann Gürth

1859-1890      Josef Göttlich

1925 - ?           Vilém Rämisch

1935                Marie Rämischová

firma Vilibald Thänhäuser

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2017
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Budova stála na levém břehu potoka a měla půdorys L s delším křídlem podél náhonu. Ten procházel přu západním průčelí a stála při něm přístavba lednice pro dvě kola.
        Před 1935 delší křídlo mlýna rozšířeno směrem k východu.
        Dle dobových fotografií měl mlýn patrové uspořádání, omítanou fasádu, sedlovou střechu s valbovým ukončením na severní straně.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Vodní kniha z roku 1874: dvě mlecí složení a jedno špicovací poháněná dvojicí vodních kol na horní vodu o průměru 4, 69 m. Někdy na přelomu 19. a 20. století byla dvojice starých českých složení nahrazena uměleckým složením a současně byl snížen počet vodních kol ze dvou na jedno.
            1935: 2 válcové stolice a 2 kamenná složení
            po 1945 zánovní stolice s rýhovanými válci 600 x 300 mm Andrae & Fellgner přemístěna do mlýna 62/I.
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            • most, propustek
            Revize vodního díla 1927-1928 a 1934-1935: Náhon začínal u jezu u mostu z let 1845-1846 přes Pivovarskou ulici. Jez měl korunu o délce 6,65 m, byl stavidlový s dřevěnou sráznou podlahou o délce cca 25 m, do roku 2006 byl opatřen trojicí kovových rámů a betonovou manipulační lávkou. Práh jezu je vyzděný z velkých kamenných bloků. Na levém okraji jezu byl začátek náhonu, náhon pak procházel propustkem v mostu a pokračoval dál souběžně s levým břehem potoka. Vpouštěcí stavidlo náhonu mělo šířku 0,97 m a výšku 0,7 m. Náhon měl až po vantroky délku 120,5 m, šířku 1,3 m, výšku 1 m a spád 1,06 %. Dřevěné vantroky měly délku 10,15 m, šířku 1,48 m a hloubku 0,47 m. Nátok na kolo zajišťovala vpouštěcí klapka o rozměrech 0,58 x 1,25 m. Z vantrok padala voda na vodní kolo na vrchní vodu o průměru 4,8 m a šířce 1,535 m. Klenutý odtok od mlýna měl délku 74,5 m a profil 1,5 x 1,5 m, ústil do potoka mezi domy čp. 22 a 156/II. Boberský potok se dříve nazýval Woberův.
            1854 při povodni stržen jez, plány na jeho posunutí napadeny správci výše položeného mlýna 62/I. a tak byl nový jez 1860 postaven na přibližně stejném místě.
            1854 při povodni stržen jez, po námitkách ze strany výše položeného mlýna čp. 62/I. nový kamenný přepadový jez vystavěn r. 1860 zhruba na stejném místě těsně před mostem. Jez byl veden kolmo a na jeho levém okraji (ve směru po proudu) bylo vpouštěcí stavidlo do náhonu.
            Cejch osazen 1860 na levém břehu potoka u domu čp. 31, novými značkami na zdivu levého břehu náhonu osazen 1890 a 1925.
            Z okenic stavidel dochovány jen mechanismy na vytahování. Na levém okraji jezu patrné zavezené ústí náhonu, který vede dále pod mostem širokým valeně klenutým propustkem z pískovcových kvádrů. Od mostu pokračoval souběžně s levým břehem poroka, v terénu ale není dnes patrný kvůli navážce. Na místě mlýna je dnes zplanýrovaná plocha, do roku 2005 ještě stál mezi někdejším mlýnem a pravým břehem potoka most ze dvou segmentových oblouků z pískovcových kvádrů.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1874 dvojice vodních kol na horní vodu o průměru 4, 69 m.
            Na přelomu 19. a 20. století snížen počet vodních kol ze dvou na jedno.
            V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,195 m3/s, spád 5,04, výkon 8,35 HP (prům. výkon 5,96 - 6,1 HP, max. výkon 8,8 HP), prům. 4,8 m, šířka 1,535 m, 48 korečků o hloubce 0,3 m.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1874 dvojice vodních kol na horní vodu o průměru 4, 69 m.
            Na přelomu 19. a 20. století snížen počet vodních kol ze dvou na jedno.
            V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,195 m3/s, spád 5,04, výkon 8,35 HP (prům. výkon 5,96 - 6,1 HP, max. výkon 8,8 HP), prům. 4,8 m, šířka 1,535 m, 48 korečků o hloubce 0,3 m.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 55-58
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            14.11.2017 10:12 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2017 19:21
            doxa (Jan Škoda) 4.2.2025 18:56