Historie
Obecná historie:
Někdejší mlýn se nacházel na Boberském potoku na Dolním předměstí. Vodní dílo začíná dochovaným jezem, který leží nad historickým klenutým jednoobloukovým mostem z let 1845–1846. Jez byl stavidlový a ještě do r. 2006 opatřený trojicí kovových rámů a betonovou manipulační lávkou. Na jeho levém okraji je patrné zavezené ústí náhonu, který vede pod mostem širokým valeně klenutým propustkem z pískovcových kvádrů. Do r. 2005 stál mezi někdejším mlýnem a pravým břehem potoka most ze dvou segmentových oblouků z pískovcových kvádrů. Na místě mlýna původem ze 17. století je dnes zplanýrovaná plocha. Podle dobových fotografií měl patrové uspořádání, omítanou fasádu a sedlovou střechu s valbovým ukončením na severní straně. Datum demolice není známo.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn patřil společně s mlýnem čp. 62 ke dvěma nejstarším panským mlýnům města Cvikova. Vznikl někdy po roce 1560. V roce 1612 při prodeji panství jsou ve Cvikově uváděny 2 mlýny – horní s pilou a dolní. Dolním mlýnem byl i v dalších stoletích nazýván mlýn čp. 25, nebo ze 4 obilních cvikovských mlýnů ležel nejníže na Boberském potoce. K mlýnu náležela část mlečů z města, z předměstí a také mleči z Drnovce.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Jména mlynářů jsou známá z pozemkových knih velkostatku Zákup. V roce 1695 držel mlýn se dvěma složeními Johann Richter. Po jeho smrti ho dědicové v roce 1721 prodali bratrovi stejného jména, tj. Johann Richter, za 470 zlatých. Poplatek vrchnosti tehdy činil 44 zlatých a 12 strychů pšenice i žita na vykrmení vepřů a dále 60 strychů obilí.
V roce 1770 je na mlýně Hans G. Richter, který za něj zaplatil 800 zlatých. Odváděl 44 zlatých a 76 strychů obilí.
Od roku 1805 do 1858 byl vlastníkem mlýna pekařský mustr Franz Neumann. Zaplatil 7200 zlatých, součástí prodeje byly kromě mlýna také budova výměnku, stodola a pozemky se zahradou.
Franz Neumann vlastnil mlýn do roku 1858. V roce 1854 došlo při povodni k protržení jezu. Kamenný jez byl obnoven, do jeho opravy fungoval provizorní dřevěný jez.
V letech 1858-1959 došlo k rychlému vystřídání dvou majitelů, nejprve to byl Johann Gürth, po něm Josef Göttlich, který je zde uváděn ještě v roce 1890. Za něj došlo pravděpodobně v roce 1860 k výstavbě nového jezu a osazení cejchu na levém břehu potoka nad jezem.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1925 vlastnil mlýn Wilhelm Rämisch. Za něj byly usazeny nové značky na zdivu levého břehu náhonu.
V roce 1930 je jako majitel stále uváděn Vilém Rämisch, v roce 1935 Marie Rämischová. K ukončení provozu došlo patrně před rokem 1938.
V roce 1945 byl objekt zkonfiskován, tehdy je uváděn jako součást firmy Vilibald Thänhäuser. Vybavení mlýna bylo rozebráno pro mlýny v okolí. Jedna válcová stolice s jedním párem rýhovaných válců 600 x 300 mm od firmy Andrae a Fellgner byla používána v nedalekém mlýně čp. 62.
Ke zbourání došlo někdy po roce 1954, na leteckém mapování z roku 1954 budova mlýna ještě stojí.
Neexistuje. Datum demolice budovy není známo. Pozemek č. 316, na kterém mlýn stál, je veden jako zbořeniště a je v majetku města Cvikov.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Richter
- Neumann
- Gürth
- Ramisch
- Göttlich
Historie mlýna také obsahuje:
1695 Johann Richter
1721 Johann Richter ml.
1770 Hans G. Richter
1805-1858 Franz Neumann
1858-1859 Johann Gürth
1859-1890 Josef Göttlich
1925 - ? Vilém Rämisch
1935 Marie Rämischová
firma Vilibald Thänhäuser
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: