Začíná byť mlynárom.
(slovenské rčení)

Čejetický, Přeborovický mlýn

Čejetický, Přeborovický mlýn
134
15 (Přeborovice)
Čejetice
386 01
Strakonice
Čejetice
49° 15' 21.1'', 14° 0' 30.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velice zajímavý mlýn, který má kompletně zachované strojní vybavení.
Mlýn stojí necelý kilometr na severozápad od centra obce.
Otava
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn náležel původně k Přeborovicím s čp. 15

Dobrý den, pane Šimku, zdravím Vás z Ameriky! Moji čeští
předkové žili v malé vesnici Přeborovice, kde v letech 1743–1839
pracovali v tamním mlýně. Naše rodina dokonce vlastnila mlýn v
letech 1772–1827, a to od doby, kdy se moje ovdovělá prababička
Marianna Košáková provdala za ovdovělého a bezdětného majitele
mlýna Simona Passeka. Po Simonově smrti v roce 1783 koupil mlýn od
své matky můj pradědeček Václav Košák a provozoval jej až do
roku 1827. Simon Passek je tedy pro historii mé rodiny velmi
důležitý, ale nemohu najít jeho záznam o narození v katolických
farních matrikách. Mám však záznam o pozemku z roku 1782, kdy mlýn
poprvé koupil od štěkeňského panství, a ten uvádí, že Simon
měl tři bratry jako věřitele, Jakuba, Martina a Antonína. S touto
stopou jsem znovu prozkoumal matriky farnosti Štěkeň a skutečně
jsem našel záznam o narození Martina Passeka v roce 1730; Martinův
otec Simon je uveden jako mlynář. Nemohu však rozluštit název
mlýna v názvu tohoto záznamu. Přikládám odkaz na záznam v
naději, že se jedná o mlýn, který poznáte. Při svém studiu jsem
potvrdil, že rodina Passeků provozovala mlýn v letech 1700–1717 (a
možná i dříve), poté provoz přešel na Matieje Sovu, jak uvádíte
ve svém popisu tohoto mlýna. Našel jsem pět záznamů o narození
Matiejových dětí v letech 1719–1735. Domnívám se, že otec Simona
Passeka prožil své rané dětství v tomto mlýně, po svatbě se
odstěhoval a poté se někdy po roce 1735 vrátil. Doufám, že mlýn
uvedený v rodném listu Martina Passeka by mohl b


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1655 připraven materiál k opravě mlýna v ceně 1500 kop gr.

1661 mlýn ještě opraven není, jen jez a slup na lososy

1700–1717 rodina Pašků

1735 Matěj Sova, mlynář (narození dcery Johany)

1750 Tereziánský katastr: panský mlýn o 3 kolech a 3 stoupách

1772 ovdovělý a bezdětný Šimon Pašek se oženil s Marianou Košákovou

1782 Šimon Pašek mlýn emfyteuticky odkoupil od štěkeňského panství (jako věřitele měl své tři bratry Jakuba, Martina a Antonína).
1783 po Šimonově smrti koupil mlýn od své matky Václav Košák a provozoval jej až do roku 1827

Podle Indikační skici vlastnil mlýn v roce 1837 Franz Vyskočil.

1843 Vojtěch Vyskočil s manž. Annou

1846 Václav Hajský (1791-říjen 1851), sedlák z Modlešovic s manž. Annou, roz. Vokáčovou z Modlešovic

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1851 převzal syn Václav Hajský (1823-květen 1872) s manž. Kateřinou

1872 syn Karel Hajský

duben 1879 zadlužený mlýn prodal Václavu (1832) a Anně Dunovským ze Štěkně za 18.700 zl. (dluhy činily 17.000 zl.), zajistili doživotní výměnek Karlově matce Kateřině Hajské

1875 vodní kniha: 4 složení a krupník

1897 upravován splav pro vory, mlynář přispěl 200 K a odstoupil část pozemků

1903  převzal syn Josef Dunovský (1866-1936), 2.2.1895 vyučen mlynářem, 1905 se oženil s Marií Pexidrovou (+1938) z Vodňan

1906 namísto 4 kol pouze 2

1907 opět opravován splav, příspěvek 400 K ve splátkách na 15 let

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 Josef Dunovský

1936 převzala dcera Marie

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1939 Marie Dunovská se provdala za důstojníka dělostřelectva Jindřicha Hrdinu (1899-1956), majitele mlýna v Starosedlském hrádku

jako ve většině českých mlýnů se i zde mlelo načerno

1950 mlýn uzavřen, několik let se jetě šrotovalo pro státní statky

k mlýnu patřilo 2,4 ha polí

říjen 1956 Jindřich Hrdina utrpěl při nahazování řemenu smrtelný úraz

1985 při rekonstrukci jezu Povodím přišla velká voda, podemlela zdivo základů, zřítila se část stájí i se stropem

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Dodnes ve mlýně žije pan Hrdina z mlynářského rodu, který pochází ze Starosedlského Hrádku, ze Školova mlýna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vyskočil
  • Hrdina
  • Sova
  • Dunovský
  • Hajský

Historie mlýna také obsahuje:

1735 Matěj Sova

1837 Franz Vyskočil

1843-1846 Vojtěch Vyskočil

1846-1851 Václav Hajský

1851-1872 Václav Hajský ml.

1872-1879 Karel Hajský

1879-1903 Václav Dunovský

1903-1936 Josef Dunovský

1939 - Josef Dunovský (RR)

1936-1939 Marie Dunovská

1939-1956 Jindřich Hrdina

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Prozkoumána byla pouze samostatná mlýnice, je otázka k čemu sloužil komín, na tento detail jsem se při první návštěvě nezaměřil. Budova je datována rokem 1879.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • krov
      • existující umělecké složení
      Jedná se o poměrně velký mlýn. Mlelo se na třech válcových stolicích a jednom kamenném složení. Předčištění probíhalo na aspiratéru a loupačce. Melivo se třídilo na reformě a rovinném vysévači.
      4 válcové stolice, z toho 1 keramická
      2 rovinné vysévače
      VýrobceBratři Machaňové a Vavřena, Pardubice
      VýrobceBratři Machaňové a Vavřena, Pardubice
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      1750: 3 složení a 3 stoupy
      1875: 4 složení a krupník
      Mlýn v minulosti pohánělo jedno vodní kolo, které sestávalo z litinové hřídele osazené dřevěnými rameny a vodním kolem. Hřídel je demontována a leží před mlýnem.
      Zaniklý
      • stoupa
      • krupník
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1750: 3 stoupy
      1875: krupník
      1930 mlýn a elektrárna
      2020: Malá vodní elektrárna Přeborovice se nachází na řece Otavě. Vodní elektrárna využívá spád přilehlého jezu. Ve strojovně elektrárny jsou umístěny čtyři turbíny typu Semi Kaplan, které dosahují celkového instalovaného výkonu 220 kW. MVE ročně vyrobí průměrně kolem 0,809 GWh elektrické energie, což stačí k zásobení asi 300 domácností.
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • lednice
      1897 opravován jez, splav a vorová propusť, hlavní práh jezu snížen o 17,9 cm
      1907 další úprava splavu
      2020: jez Přeborovice je pevný kamenný jez o výšce 1,68 m a délce 75 m.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1750: 3 kola
      1875: 4 kola na spodní vodu
      1906: namísto 4 kol pouze 2 kola nové soustavy
      U mlýna se dochovala litinová hřídel s rozetami pro vodní kolo
      1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,5 m3/s, spád 1,61 m, výkon 16 HP
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1750: 3 kola
      1875: 4 kola na spodní vodu
      1906: namísto 4 kol pouze 2 kola nové soustavy
      U mlýna se dochovala litinová hřídel s rozetami pro vodní kolo
      1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,5 m3/s, spád 1,61 m, výkon 16 HP
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Popis2020: 4 turbíny typu Semi Kaplan, které na spádu 2 m dosahují celkového instalovaného výkonu 220 kW.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • dvouskříňový
        1
        1
        • hadicový / tlakový filtr
        • šneková
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorJiří Fröhlich - Jaroslava Pixová
          NázevStará Otava mezi Strakonicemi a Pískem
          Rok vydání2013
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 78-87
          AutorJiří Fröhlich - Jaroslava Pixová
          NázevStará Otava mezi Strakonicemi a Pískem
          Rok vydání2013
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 78-87
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 46

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          29.5.2012 19:03 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          veronika 30.5.2012 12:40
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 16:36
          doxa (Jan Škoda) 21.2.2026 11:43