Mlýn stál v chudém kraji a tak vynášel mlynářově rodině jen na skromné živobytí.
V okolí si lidé začali povídat o tom, že ve mlýně straší. Opravdu tam strašila bída. Mlynář ze zoufalství se dal na lupičské řemeslo. Jednou, když odnášel lup ze vzdálené vsi, pronásledovali ho vesničané, až k samému mlýnu. Nic nedali na pověsti, na mlynáři vykonali spravedlnost a pak mlýn zapálili. Zůstala jen zřícenina mlýna, a pověst o plamínku, který se míhá mezi ohořelými zdmi. Lidé se vyhýbali místu, kde byl mlynář zabit. (Miloslav Straka - KID, Regionalist.cz)
Ve mlýně na (S)Křítku býval mlynář čarodějník Bobek. Měl na něj sice políčeno i ďábel, ale pomocí spojenectví s vodníkem i ochrannou rukou otce Ambrože ze Žďárského kláštera mlynář peklu unikal. Nakonec jej však vodník utopil. (Ivan Štarha: Jámy - historie a současnost 1252-2002)
Skřítkův mlýn. O mlýně se povídalo, že tam straší, údajně prý skřítek, jehož červené světlo bývalo o nocích u mlýna vidět. Přesto sem ve dne lidé jezdili často mlít, v noci se těmto místům ovšem vyhýbali. V okolních vsích se lidem ztráceli věci a mlynářova rodina nebývale bohatla. Jednoho večera se však radní s rychtářem a některými sousedy domluvili a šli se na mlýn podívat. Mlynářští "skřítkové" (mlynář se synem) byli chyceni při činu, když se vraceli v noci s lupem domů. Tak si na ně posvítila spravedlnost, oba byli odsouzeni a matka s dcerou, nemohouce mlýn udržet, se z něj odstěhovali a od té doby chátral... (Vladimír Šacha: U vyhaslých milířů, 1955)
