Mlynář musí pomáhat ostatním na mlýně.
(německé přísloví)

Hořejší mlýn

Hořejší mlýn
20
Kladenská
Hřebeč
273 45
Kladno
Hřebeč
50° 8' 12.2'', 14° 9' 44.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn pod rybníkem přímo na návsi v Hřebči. Z důvodu malé prosperity v roce 1908 přeměněn na kovárnu, dnes slouží pouze k bydlení.
Přímo v centru
Lidický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1863 majitelé Jan a Marie Švihlíkovi

1883-1894 Rozálie Kohlíková

1894 zdědila nezletilá dcera Marie, později provdaná Náprstková

1903 revize vodní značky, nově stanovena výše vodní hladiny

1908 zadlužený mlýn prodán, zakoupili Josef a Veronika Fechtnerovi, mlýn přeměněn na kovárnu

1930 ve vodní knize registrován jen šrotovník a soustruh na vodní pohon, majitel Josef Fechtner

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Švihlík
  • Kohlík
  • Náprstek

Historie mlýna také obsahuje:

1863-1883 Jan a Marie Švihlíkovi

1883-1894 Rozálie Kohlíková

1894-1908 Marie Náprstková

1908- Josef a Veronika Fechtnerovi

1939 - Josef Fechtner (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      • dveře
      • okno
      • komín
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1930 jen šrotovník
        Zaniklý
        • kovoobráběcí dílna
        Dochovaný
          1908 přeměněn na kovárnu
          1930 pohon soustruhu
          • stavidlo
          • rybník
          Nade mlýnem rezervní rybník, průtok vody řízen systémem tří stavidel, čímž byl při spuštění mlýnice zajištěn dostatek vody.
          Rybník určitě náležel k mlýnu. Ve Hřebči se mu říká Fechtnerův rybník podle jednoho majitele mlýna, který je zde uveden.

          Oba hřebečtí mlynáři spolu s mlynáři z Makotřas a Lidic měli za povinnost společně udržovat celé vodní dílo, správa císařských velkostatků však měla právo odvádět část vody do svých dvorů v Peklově a Přítočné.

          1903: poznámka "při mlýně samém v hrázi položeno jest potrubí v světlé šíři 28 cm, jímž se voda na mlýnské kolo nahání" (tedy zatrubněné vantroky)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,059 m3/s, spád 4,6 m, výkon 2,35 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,059 m3/s, spád 4,6 m, výkon 2,35 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorIrena Veverková, Pavel Vychodil, Jiří Karas
          NázevCo zůstalo z vodních mlýnů 2
          Rok vydání2014
          Místo vydáníSlaný
          Další upřesněnís. 19
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorIrena Veverková, Pavel Vychodil, Jiří Karas
          NázevCo zůstalo z vodních mlýnů 2
          Rok vydání2014
          Místo vydáníSlaný
          Další upřesněnís. 19
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          17.1.2017 09:27 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.1.2017 17:33
          Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 19:05