Mlýnský kámen, který leží dole, mele také.
(anglické přísloví)

Dvorský, Dvorecký mlýn

Dvorský, Dvorecký mlýn
187
69
Dobřívská
Mirošov
338 43
Rokycany
Mirošov
49° 41' 42.8'', 13° 40' 20.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dvorský (nebo také Dvorecký) mlýn patřil odedávna k mirošovskému panství. Areál byl v minulosti opakovaně přestavován, ale dodnes se zachovaly některé z původních staveb, které se nacházejí pod Dvorským rybníkem, lidově označovaném Rolák, podle mlynáře z 19. stol. Lohra, nedaleko tvrziště, zvaného Purk. V současné době je celý areál v soukromém vlastnictví a je nepřístupný.
1,2 km severovýchodně od zámku, po pravé straně ve směru do obce Dobřív
Skořický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dvorecký mlýn patřil k Mirošovskému zámku a byl pronajímán. Počátky jsou spojeny se šlechtickým rodem Gryspeků z Gryspachu. V letech 1550 – 1555 získal postupně celé rožmitálské panství, ke kterému náležel i Mirošov Florián Gryspek. Po jeho smrti v roce 1588 připadl Mirošov, jako jednomu ze sedmi dětí Ferdinandovi Gryspekovi.

Urbáři panství rožmitálského z roku 1566: Matěj Dvorecký, mlynář, platí 52 grošů úroku svatojiřského a 52 grošů úroku svatohavelského. Z polí a luk při mlýně platí jeden stříbrný o sv. Jiří a týž poplatek o sv. Havle. Na loukách je povinen dva dny síci a sena hrabati 4 dny. K témuž gruntu drží dědin orných t. j. polí, půl lánu a luk 8 vozů sena. Také platí zvláštní desátek z tohoto gruntu k záduší kostela chylického.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Ve farní knize narozených v Mirošově je údaj o narození dětí mlynáři z Dvoreckého mlýna Janu Rottovi syn Bernard Josef 11. května 1694, 8. června 1696 syn Ivan Michal a 11. dubna 1699 dcera Anna. V kostelních účtech sv. Jakuba z roku 1735 je poznamenáno, že tehdejší mlynář požadoval dva zlaté za zhotovení školní tabule.

Je doložen údaj o svatbě Františka Hájka, mlynáře z Nové Huti s dcerou Annou (nar. 1805) mlynáře Hudlického z Mirošova. Tento mlynář musel mlít okolo roku 1825 na Dvoreckém mlýně.

Ve školním archivu je koncept žádosti dvoreckého mlynáře Žaloudka. Píše se v ní, že: „podepsaný Žaloudek podal již 28. června 1848 cís. král. hospodářskému úřadu v Mirošově žádost o vystavění k mlýnu patřícího bytu u tzv. mlejna dvoreckého v Mirošově čp. 69 i se stavebním nástinem. Prosí, aby mu bylo bezplatně k této stavbě dáno potřebné dříví. Dosud na svoji žádost nedostal odpovědi, nehledě k tomu, že už od roku 1838 stavení je opatřeno dřevěnými podporami, které nyní snily a odpadly.“

Z popsání všech duší na mirošovské faře z roku 1851, že mlýn ve Dvorci č.p. 69 měl pronajatý mlynář Vincenc Žaloudek. Bylo mu tehdy 41 let, byl ženat a měl 5 dětí. V té době se mlýn nacházel ve velmi špatném stavu.

Ve školním archivu se nachází žádost 28. června 1848 cís. král. hospodářskému úřadu v Mirošově o vystavění bytu u tzv. mlejna Dvoreckého v Mirošově čp. 69 i se stavebním nástinem. Prosí aby mu bylo bezplatně k této stavbě dáno potřebné dříví. Dosud na svoji žádost nedostal odpovědi, nehledě k tomu, že už od roku 1838 stavení je opatřeno dřevěnými podporami, které nyní shnily a odpadly.

V účetní knize mirošovské obce je poznamenán další záznam, že dvorecký mlynář odbývaje povinnost tzv. obecních fiřponů (poskytnutí vozů s koňským potahem zdarma) - jel v roce 1850 pro učitele do Kublova. V roce 1862 v září přivezl posnopné panu učiteli Josef Lohr a to je nový nájemce Dvoreckého mlýna. Podle sčítání obyvatel v roce 1870 bylo Lohrovi 28 let, měl ženu Marii, syna Františka a dceru Josefu. Manželka zemřela mladá ve věku 43 let na plicní tuberkulózu. Za necelých osm let zemřel i Josef Lohr, poslední mlynář dvorecký.  Památka na posledního mlynáře Lohra zůstala v lidovém pojmenování rybníka, kterému dnes většina místních obyvatel neřekne jinak nežli Rolák.

Ve vodní knize z roku 1873 je zápis, ze kterého je zřejmé že za působení manželů Lohrových měl mlýn dvě složení (dvě vodní kola s horním přepadem). Další záznam z roku 1898 se týká velikosti náhonu, který měl být 60 metrů délky, 20 metrů šířky a o hloubce 1,2 metru.

1898 patrně již nebyl v provozu

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Poslední zápis týkající se mlýna je z roku 1915 v souvislostí s kolaudací nového odpadu z něj. Jednalo se o položení litinového potrubí o průměru 100 mm a tím zřejmě úplnému zrušení výpusti. Z litinového potrubí byla vyvedena odbočka do sousedního objektu, kde sloužila jako zdroj vody pro ustájený dobytek. Z potrubí se voda napouštěla do napájecích žlabů pro volně pasoucí se dobytek. Žlaby byly využívány i nájemníky ze mlýna k praní nebo koupání. Potrubí se zachovalo a slouží dodnes.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Posledním majitelem majetků souvisejících s bývalým mlýnem byl Ladislav Karel Feierabend (1891-1969). I když byl jeho dceři při restituci majetek vrácen, mlýn do tohoto procesu již nespadal, neboť byl ještě před rokem 1989 prodán novému majiteli.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dvorecký
  • Rott
  • Hájek
  • Lohr
  • Žaloudek

Historie mlýna také obsahuje:

1566 Matěj Dvorecký

1694-1699 Jan Rott

1825 František Hájek

1848-1851 Vincenc Žaloudek

1862-1870 Josef Lohr

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Při rekonstrukci mlýna v roce 1995, byl nalezen na vnitřní straně čelního štítu záznam, zřejmě po skončení přestavby Vincentem Žaloudkem z roku 1848. Záznam, byl vyryt do čerstvé malby nahozené na režné zdivo ve tvaru erbu a kříže.
        V rohové části objektu směrem k hrázi, byl ze zdiva vyjmut celý mlecí kámen, pouze na jedné straně lehce opracovaný na roh. Na štítě se tehdy nacházel letopočet 1866. Toto už bylo zřejmě dílem mlynáře Josefa Lohra.
          • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1873: 2 složení
          • rybník
          1898 Dvorecký rybník, ze kterého byl veden náhon. Jeho velikost byla 60 metrů délky, 20 metrů šířky s průměrnou hloubkou 1,2 metrů. Objem byl 14-15 000 krychlových metrů. Zajímavá skutečnost je ta, že rybník je uváděn jako nádrž vody pro případ požáru v Mirošově. Z toho je možno usuzovat, že v té době již mlýn nebyl v provozu.
          Poslední zápis týkající se rybníku je z roku 1915 v souvislosti s kolaudací nového odpadu z něj. Jednalo se o položení litinového potrubí o průměru 100 mm.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1873: 2 kola (velikost kol ani jejich výkon není zaznamenán)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1873: 2 kola (velikost kol ani jejich výkon není zaznamenán)
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorVáclav Jiřička
          NázevKlapající minulost
          Rok vydání2011
          Místo vydáníHostivice
          Další upřesněnís. 183-185
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorVáclav Jiřička
          NázevKlapající minulost
          Rok vydání2011
          Místo vydáníHostivice
          Další upřesněnís. 183-185
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Vytvořeno

          18.11.2016 14:25 neznámým uživatelem

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.12.2019 20:30
          doxa (Jan Škoda) 24.12.2025 15:49