Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Raub', klaub', back' in Sack, stiehl viel in der Mühl'.
(německé pořekadlo)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Korečnický mlýn

Korečnický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Korečnický mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Svatokřížská

Lokalita (vesnice, město)

Ronov nad Doubravou

PSČ

538 42

Okres

Chrudim

Katastrální území

Ronov nad Doubravou

GPS

49° 52' 51.5'', 15° 31' 59.8''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Mlýn, založený na poč. 15. stol., který využívá pozoruhodný náhon vysekaný ve skále.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Doubrava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Patří u nás mezi první mlýny vybavené koly na vrchní vodu s korečky. Poslední mlynář mlel do r.1972, zemědělské družstvo šrotovalo do r.1990. Od r.1994 zde funguje elektrárna.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Založen na počátku 15. století.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Soupis poddaných podle víry - korečnický mlejn: mlynář Jiřík Kužel (35 let), nekatolík s nadějí na obrácení, manželka Anna (25), katolička, oba svobodníci, syn Jan (12), tovaryš Matěj (16), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

Rodina Ivany Petržílkové vlastní Korečnický mlýn už více než 200 let. V roce 1805 její praprapředek vyměnil svůj malý mlýn za velký na okraji Ronova nad Doubravou. Byl to panský mlýn s cihelnou a pilou. Mlýn i vyhořel, ale majitelé ho znovu opravili. Rodina ho udržovala a modernizovala 150 let, vedle české mlýnice, kde se mlelo obilí místních sedláků, postavili americkou mlýnici, kde se mlelo zboží obchodní.

Ve mlýně se 17. dubna 1835 narodil Ferdinand Schulz (+1935), spisovatel, novinář a zakladatel literárních časopisů.

1838 Kořínkovi dědici

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

2. pol. 19. stol. umělecké složení

do poč. 20. stol. u mlýna pila

elektrárna dodávala proud k osvětlení části města od 1900 do 1922

1913 dvě Francisovy turbíny

Ronovský rodák a malíř Antonín Chittussi do údolí kolem Doubravy často zavítal. Malebná krajina ho inspirovala i při malbě jednoho z jeho nejznámější děl, Údol Doubravy z roku 1884, které můžete vidět v Národní galerii. Krajina nad Ronovem se od časů Chittussiho velmi změnila, koryto řeky zarostlo listnatými lesy, ale stále je kouzelná a inspirující.

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

První republika (1919–1938)

1930 Josef Kořínek

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

V padesátých letech byl mlýn rodině zabaven a fungoval jako míchárna hnojiv. Mlýnské stroje skončily v kovošrotu. V jednom z největších mlýnů v Ronově nad Doubravou se už nikdy nemlelo.

Poslední mlynář Josef Kořínek mlel do roku 1972.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

JZD šrotovalo do roku 1990

Rodina dostala v devadesátých letech budovy zpátky. Poslední mlynář se vrácení mlýna dožil. Zemřel rok poté. Jeho děti a vnoučata pracují na rekonstrukci budov a přilehlého okolí.

1994 MVE Luboš Petržilka, 0,065 MW

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kořínek
Petržílka
Kužel

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Jiřík Kužel

1838 Kořínkovi dědici

1930 - 1972 Josef Kořínek (RR)

Pověst

Odsouzenci neměli co ztratit

Ke skalnímu tunelu se váže stará legenda o dvou odsouzencích k smrti. Aby si zachránili životy, dostali nabídku vysekat do skály tunel pro mlýnský náhon. Chopili se své šance a začali lámat kámen každý z jedné strany.

Štůlu prokopali, ale vzhledem k tomu, že neměli žádné zaměřovací přístroje, nesešli se. A tak je uvnitř skály náhon odskočený, vytváří něco jako zákrutu. Zda byl odsouzencům trest skutečně prominut, už legenda nezmiňuje.

Mlýn je vyobrazen na:

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Obyčejné složení nahradilo v 2. pol. 19. stol. složení umělecké, vybavené postupně šesti válcovými stolicemi (z toho dvě čtyřválcové a jedna porcelánka)

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

pila pracovala do poč. 20 stol.
1900-1922 elektrárna dodávala proud k osvětlení části Ronova
od 1994 MVE, výkon 0,065 MW

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon dlouhý cca 1 km, vedený po pravé straně řeky, který vytváří spád přes 7 m, největší na Doubravě.
"Pod sv. Martinem zadržuje její vodu splav, od kterého vytéká náhon ke Korečníkům. Pod sv. Křížem protéká voda náhonu Štůlou, prastarým tunelem vysekaným ve skále. Kdo jej dal vysekati a kdy není známo. Jen pověst vypravuje, že počátkem 14. století byli dva lapkové odsouzeni pány z Lichnice k smrti. Z výkonu trestu se však vykoupili slibem, že prokopou skálu pod svatým Křížem, aby mlýn Korečníky, který patřil k majetku pánů z Lichtenburka měl stálou vodu. Dlouhá léta prokopávali skálu ze dvou stran proti sobě. Jeden z nich se trochu odchýlil od původního směru, takže když se setkali, vznikl ve spojené části výklenek. Štůla je 70 m dlouhá, 2 m vysoká a široká."
(V. Štefl, Pomístní jména..., In: Almanach Ronov nad Doubravou, 1998, s. 23)
Asi kilometr od Mladotického mlýna po proudu na pravém břehu řeky Doubravy začíná unikátní vodní náhon, jehož horní část vede skalním tunelem. Na trase ke Korečnickému mlýnu na parcele 256/1 v Ronově dosahuje spádu přes 7 metrů. Nevíme přesně, kdy a kým byl vybudován, samotný mlýn, jehož název odkazuje na vodní kolo s korečky (truhlíky), je jednou z nejstarších staveb na Doubravě.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popispro pilu: kolo na vrchní vodu, prům. 374 cm

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popispro pilu: kolo na vrchní vodu, prům. 374 cm

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Popisod 1913 dvě Francisovy turbíny (45 a 22 HP)
1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,056 m3/s, spád 6,75 m, výkon 71,27 HP

Pomocné motory a generátory

Typbenzínový motor

StavZaniklý

Popisod 1923

Typbenzínový motor

StavZaniklý

Popisod 1923

Typelektrický motor

StavNezjištěn

Popis

Typdynamo

StavDochovaný

PopisMVE výkon 0,065 MW

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorŽenka Jakub

NázevChittussiho údolí ukrývá technickou památku

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.zeleznehory.net/chittussiho-udoli-ukryva-technickou-pamatku/

Datum citace internetového zdroje8.1.2017

AutorŽenka Jakub

NázevChittussiho údolí ukrývá technickou památku

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.zeleznehory.net/chittussiho-udoli-ukryva-technickou-pamatku/

Datum citace internetového zdroje8.1.2017

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 03 (Čáslav), s. 7

AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc

NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon

Rok vydání2013

Místo vydáníChrudim

Další upřesněnís. 122

AutorKSA

NázevKorečnický mlýn pohání voda, která prochází tunelem. Vysekali ho odsouzenci

Rok vydání2016

Další upřesnění23. srpen 2016 Česko – země neznámá

Odkazhttps://regiony.rozhlas.cz/korecnicky-mlyn-pohani-voda-ktera-prochazi-tunelem-vysekali-ho-odsouzenci-7431077

Datum citace internetového zdroje06 2021

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Mlýn od západu, 2018, © mapy.cz

Pohled na mlýn, 08 2016, © KSA

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Odtok od turbíny, 03 2026, © Zdenka Korečková, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)

Kostel sv. Kříže, v jehož blízkosti se Štůla a náhon nacházejí., 03 2026, © Zdenka Korečková

Autoři

Vytvořeno

11.11.2016 17:14 neznámým uživatelem

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	8.1.2017 10:56
Radomír Roup (Radomír Roup)	19.6.2018 16:21
doxa (Jan Škoda)	17.3.2026 18:46
kolssteyn	7.11.2020 22:40

Korečnický mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Hospodářský typ mlýna

Události

Hospodářský typ mlýna

Události

Hospodářský typ mlýna

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Zaniklý

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Konrádův, Opárenský mlýn; Wünsche-, Deutschemühle

Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Hejlův mlýn

Podviniční mlýn