Ve mlýně se může mlít jenom mouka,
když se tam nasype zrno.
(německé přísloví)

Škopíkovský, Andělův mlýn

Škopíkovský, Andělův mlýn
9, 17
Kvasiny
517 02
Rychnov nad Kněžnou
Kvasiny
50° 12' 34.2'', 16° 15' 24.9''
Mlýniště bez mlýna
Dolní mlýn v Kvasinách, býval jedním z nejstarších mlýnů v kraji, doložený již v Berní rule. Od r. 1654 v držení rodu Škopíků, poté se zde vystřídala řada dalších majitelů. V 2. pol. 20. stol opuštěn a zpustl, po povodni 1998 zbytky strženy a postavena zde chatka.
V centru obce
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Václav Holý

1604 Matouš Škopík

1613 Daniel Škopík

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

 V tomto mlýně zv. Škopíkovský byli kvasinští poddaní povinni mlít

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Škopík (30 let), manželka Dorota (28), služebná Anna (28), čeledín Václav (17), všichni katolíci

1653 Jan Škopík

1654 zápis v Berní rule: Jan Škopík (Slopík) má svůj mlejnec o jednom kole, 21 str. rolí, 12 ks hov. dobytka, 21 ovec

ze mlýna platí činži na sv. Jana a na Vánoce 35 zl., kdyby se však změnil cena obilí, stoupne také činže. Z 8 korců pronajatých dominikálních pozemků platí 36 kr. roční činže. Mlýn jako své vlastnictví byl mlynář povinen udržovat na svůj vlastní náklad, náhon a žlaby udržuje vrchnost.

Později zřízeno další složení.

Držitel platil ročně do důchodů vrchnostenských 35 zlatých.

Splav a žlab spravovala vrchnost.

1697 Ondřej Aixner

1697, 12.3. Andreas Aixner mlejn panskej od starodávna Škopíkovskej řešený i s kouskem rolí pod 4 str. vejsevku a kouskem louky pod 1/2 vozu sena od milostivé vrchnosti za summu 170 kop míš, kteroužto zcela a zouplna penězi hotovými zaplatil. 

1772 František Aixner

1805 Antonín Šafář

1817 Ignác Podhájský

1832 František Mužík a Viktorie

V pol. 19. stol. majitelka paní Nosková, 1841 od ní koupil mlýn Jan Štangler.

1840 Jan Stangler

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1849 Josef Stangler

Vyvazení poddanství - náhrady a výkupu za zrušená břemena gruntovní 6 zl. 3 3/4 kr. ročně, jistina na 20 let 121 zl. 15 kr. konv. měny.

1881 převzal jeho syn Josef Štangler, který zbohatl jako povozník při stavbě dráhy přes Českou Třebovou.

1911 Rudolf Štangler

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1927 převzal syn Rudolf Štangler.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1940 Rudolf Štangler prodal mlýn mlynáři Andělovi.

Za II. světové války zastaven provoz.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1947 definitivně zastaven provoz

1962 mlynář Anděl zemřel, mlýn opuštěn a zpustl

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po povodni 1998 zbytky mlýna odstraněny, na mlýništi vystavěna chatka.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Škopík
  • Noska
  • Štangler
  • Anděl
  • Holý
  • Aixner
  • Šafář
  • Podhájský
  • Mužík
  • Slopík

Historie mlýna také obsahuje:

Václav Holý

1604 Matouš Škopík

1613 Daniel Škopík

1651-1654 Jan Škopík

1697 Ondřej Aixner

1772 František Aixner

1805 Antonín Šafář

1817 Ignác Podhájský

1832 František Mužík

-1851 Nosková

1851 Jan Štangler

1881 Josef Štangler

1911-1939 Rudolf Štangler

1941 František Anděl

1962 Ludmila Andělová 

Vypráví se, že Josefa Štanglera, který zbohatl při stavbě dráhy v České Třebové, okradli v den jeho svatby zloději, kteří se protáhli okénkem do vedlejší místnosti  a vytáhli stůl, v němž byly uloženy peníze, oknem ven a tam jej vybrali, vypáčivše zásuvku.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      Na mlýnici prý stával sloup s vyřezaným letopočtem 1767.
        • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Bývala zde stolice porcelánka, stolice žitná, kámen šrotovník a krupník.
        Žádná položka není vyplněna
        Původně jedno, později dvě složení.
        • jez
        • náhon
        Náhon odbočoval po vzdutí hladiny jezem z řeky vlevo a mířil ke mlýnu. Před mlýnem se voda dělila na vodu jalovou, která šla mimo mlýn v době odstávky a pracovní, která šla stavidlem širokým 1,9 m na horní kolo na vrchní vodu prům. 3,47 m a šíře 0,8 m, které pohánělo holendr. Dolní kolo stejné velikosti táhlo špicák a obyčejné české složení. Voda od kola odcházela zpět do řeky klenutou strouhou. Za mlýnem rozhodující část odtékala zpět do řeky a menší stružka mířila k napájení panského pivovaru a rybníčka pod "Kamennou zahradou" v zámku.
        Vodní kola byla nahrazena Bánkiho turbínou neznámě velikosti. Mlýn pracoval do roku 1947 a voda šla náhonem do roku 1961. Náhon byl postupně zasypán a budova mlýna v roce 1998 zbořena.
        Dnes se zde nachází jen splav a vtokové stavidlo a je patrné místo náhonu.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně horní kolo o prům 3,47 m a šířce 0,8 m a dolní kolo stejné velikosti.
        1930: 2 kola na svrchní vodu, každé z nich průtok 0,159 m3/s, spád 3,8 m, výkon 5,17 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně horní kolo o prům 3,47 m a šířce 0,8 m a dolní kolo stejné velikosti.
        1930: 2 kola na svrchní vodu, každé z nich průtok 0,159 m3/s, spád 3,8 m, výkon 5,17 HP
        Typturbína Bánki
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popisnahradila obě vodní kola
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
        Rok vydání1962
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 62 - 63
        Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
        Rok vydání1962
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 62 - 63
        Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 26
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMiroslav Daněk
        NázevVoda pro život
        Rok vydání2016
        Místo vydáníSolnice
        Další upřesněnís. 42-43
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        18.7.2016 14:39 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 3.9.2017 21:15
        Radomír Roup (Radomír Roup) 13.6.2018 11:15