Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Člověk nezbohatne pouze prací,
jinak by musel být osel bohatší než mlynář.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Karáskův, Vébrův mlýn, mlýn Na Padově

Karáskův, Vébrův mlýn, mlýn Na Padově

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

138

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Manětín

PSČ

331 62

Okres

Plzeň-sever

Katastrální území

Manětín

GPS

49° 59' 28.9'', 13° 14' 26.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn stojí na okraji města u soutoku Manětínského a Malého potoka. Vodu odebíral z obou potoků. V části objektu je VPK servis, s.r.o., část s bývalou mlýnskou budovou je prázdná.

Poloha vůči obci

Na okraji města

Vodní tok

Manětínský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.vpk-jvk.cz

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

nájemci:

1681 Matouš Karásek (původem z Hradce Králové) s manželkou Markétou, zemřel 17.7.1705

1705 Ondřej Karásek (30.11.1681-15.3.1728) s Alžbětou roz. Procházkovou

1740 Jan Karásek s Kateřinou roz. Stelzigovou, dcerou hostinského z panské hospody

1. května 1763 Jan Karásek zakoupil emfyteuticky mlýn za 650 zl. (vlastní již 4 mlýny - mj. Dersiebův a Frantův)

16.6.1779 Jan Karásek zemřel, mlýn přebírá syn Jan Karásek ml. s manželkou Maruší, dcerou mlynáře z Bělé, vypomáhal mu jeho bratr Ondřej Karásek

1784 mlýn vzala velká voda, mlynářka se utopila

1794 majitel Václav Hubka s manželkou Marií, 9.2.1800 odprodali část pozemků

1839 Johann Baumgartl

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

24. května 1872 povodeň, mlýn poškozen, stržena silnice u mlýna

1900 Václav Hubka

1913 Josef Hubka s manželkou Emílií

1.8.1913 smlouva s hrabětem Janem Lažanským, velkostatek si smí po dobu 12 let vodou z mlýnského náhonu naplňovat rybník a zavlažovat louku

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

10. února 1920 manželé Hubkovi prodali mlýn Čeňku Losenickému z Nuslí, ten jej 19. března obratem prodal Františku a Emanuele Vébrovým z Kozičkova mlýna

1921 u mlýna zřízena parní rámová pila

1924 u mlýna zřízena pekárna, chléb rozváželi vlastním autem

1927 zřízen betonový můstek přes Lipský potok nad mlýnem

1928 postavena nová hospodářská budova, stáje a větší kůlna

27.11.1929 manželé Vebrovi odkoupili od obce část potoka

V roce 1930 byl majitelem mlýna, pily a elektrárny František Vébr.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

poslední mlynář Václav Vébr

1947-1948 ukončeno mletí

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

STS Kralovice, pracoviště Manětín

mlýnice zbořena, ostatní budovy přestavěny

1967-1968 postaven nový jez

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Karásek
Vébr
Hubka
Véber
Baumgartl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1681-1705 Matouš Karásek

1705-1728 Ondřej Karásek

1740-1779 Jan Karásek

1779-1794 Jan Karásek ml.

1794- Václav Hubka

1839 Johann Baumgartl

1900 Václav Hubka

1913-1920 Josef Hubka

1920 Čeněk Losenický

1920-1939 - František Véber

Václav Vébr

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

10 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Plastická omítka, okna, dveře na bývalé obytné budově.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
komín

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1897: 2 složení a špičák, který lze použít též jako složení,
krupník (holendr) jde se špičákem

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

1897 pila s jedním listem a šindelka
V roce 1930 byla u mlýna v provozu pila a elektrárna.

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýn odebíral vodu z Manětínského i Malého (Lipského) potoka.
Pevný jez v Manětínském potoce na pevný přepad, délka v hřebenu 23,7 m, na počátku vpravo odbočujícího náhonu stavítko 0,84 m široké a 0,80 m vysoké. Náhon vede parkem velkostatku, podél cesty a lukami, před mlýnem se spojuje s mlýnskou strouhou od Lipského potoka.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1897: 3 kola
dolejší výška 3,38 m, šířka 0,535 m
prostřední výška 3,44 m, šířka 0,59 m
hořejší výška 3,38 m, šířka 0,57 m
kolo pro pilu šířka 0,88 m
V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,15 m3/s, spád 4,2m, výkon 5,4 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce