Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828 Okresní úřad obeslal majitele mlýnu aby dodali dle §23.císař.nařízení ze dne 21.června 1915 informace o svém mlýnuOhlašovací list pro mlynářský podnik (výpis z obsahu) Rodinné jméno a příjmení: Josef Talavašek Jméno mlýna, obce, č.pop.: Včelnička čp.9 Popis závodu, hnací síla, počet HP, vnitřní strojní zařízení: 1 vodní kolo, 10 HP, 1 válcová stolice, 1 francouzský kámen, 1 český kámen (holendr) krupník Výkonnost mlecí q/24h: 5q žita, 4 q ječmene Statut mlýna: námezdní Výkaz mletí 1.7.1917-31.8.1918, semleto 282,75 q obilí, mlynář Josef Talavašek (pep)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
ve mlýně žila vdova po posledním nájemci Alžběta Kuldanová
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vodrážka Svoboda Moravec Talavašek Kuldan Lender
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1829 Vojtěch Lender
1900 Antonín Rückl (?)
1930 Jan Talavašek
1939 - Antonín Kuldan (nájemce) (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Valeš, Válková, Prouzová: Putování kouzelnou Vysočinou, str. 94
Přijíždíme do Včelničky a před budovou dnes již zrušené sklárny na nás čeká opět pan Ježek. Společně se vydáváme k rybníku Sýkorák. Ukazuje nám místo, kde stávala mohutná stavidla z velkých a těžkých trámů. Povodeň z roku 1949 je prý rozbila, jako by byly postaveny ze zápalek. Aby potrvrdil svá slova, předkládá nám staré fotografie. Stavidla sloužila k napouštění náhonů. Voda zde byla skutečně maximálně využívána. Poháněla kola, která za pomocí transmisí roztáčela brusné stroje v brusírnách Rücklovy sklárny i mlýnské kolo u Talavaškova mlýna. To bylo později zrušeno, neboť sem pan otec Talavašek nechal zabudovat výkonější Kaplanovu turbínu.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: