Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Qui fugit molam, fugit farinam.
(latinské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Prostřední, Kůrkův, Ornův mlýn, mlýn Guka

Prostřední, Kůrkův, Ornův mlýn, mlýn Guka

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Leletice

PSČ

262 42

Okres

Příbram

Katastrální území

Leletice

GPS

49° 30' 60.0'', 13° 50' 9.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Zrekonstruovaný mlýn s doposud dochovaným vodním dílem

Poloha vůči obci

Vodní tok

Závišínský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1506 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal Březnici a mlýny pod Leletici

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1544 Václav Koleso prodal Říhovi

1585 Říha

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1654 rolnický grunt pustý Mikuláše Karty, 12 str. rolí, byl mlejn o 1 kole, jest dokonce pustý, role všechny ladem leží

-1791 Jan Kůrka (1746-1791)

1791 se vdova Alžběta roz. Kořánová (*1754) provdala za mlynáře Františka Krejčího (*1751)

1828 mlynář Antonín Havlík z Bratronic

únor 1828 syn František Havlík (*1800) se oženil s Marií, dcerou Matěje Tábora, polosedláka z Leletic

1830 Jan Malíček, syn Maxmiliána Malíčka, svobodníka ze Skuhrova, manželka Kateřina, dcera Antonína Duchoně, mlynáře v Bohutíně

za užívání vody musí mlynář odvádět 1 x za 3 roky po 6 librách kaprů jako činži

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Antonín Orna (1787-1872) s manž. Marií (1811-1873)

Jan Orna (1840-1901), syn Jana Orny, mlynáře v Příbrami s Barborou (1850-1911), dcerou Františka Hudečka, sedláka z Leletic

1880 1 složení, 1 kolo

1896 cejchován jez

1901 Jan Orna ml. (1877-1950)

únor 1911 se oženil s Marií Bělovou z Březí

První světová válka (1914–1918)

1915 Jan Orna

První republika (1919–1938)

1930 Jan Orna

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

srpen 1950 zemřel Jan Orna, mlýn převzal syn Jan Orna

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Koleso
Říha
Malíček
Orna
Guka
Krejčí
Havlík
Kůrka
Karta

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1544 Václav Koleso

1544-1585 Říha

1654 Mikuláš Karta

-1791 Jan Kůrka

1791-1828 František Krejčí

1828 Antonín Havlík

1828 František Havlík

1830 Jan Malíček

-1872 Antonín Orna

1872-1901 Jan Orna

1901-1950 Jan Orna ml.

1950- Jan Orna nejml.

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Na Ornovy zavzpomínala Marie Kůrková z Dolejšího mlýna, která se sem přivdala: „Když jsem se vdala, tak jsem se šla k Ornům jako mladá holka představit. Pamatuji si ještě starou paní Ornovou. U nich to bylo jako na bělidle v Babičce od Boženy Němcové. Ještě vidím ty hambálky. Bylo to takové pohádkové. Stará
paní mlynářka měla dva syny, oba byli svobodní a nikdy se neoženili a každý byl svým způsobem zvláštní. Jednou sem za mnou přišel její syn, jestli bych mu s ně-
čím nepomohla. To už bydlel ve mlýně sám. Všimla jsem si, že místo knoflíků má provázky. Chodíval vždycky takhle oblečený. Od doby, kdy zemřel, má mlýn už asi
třetí majitele. Velkou přestavbu mlýn nezažil, asi jen malé úpravy, zůstalo to tam v podstatě stejné. Náhon vedl vzduchem rourou. Ta potom spadla. Rybníček byl jeden čas taky vyschlý.“

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

dveře

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

před 1654: 1 složení
1880: 1 složení
1915 2 česká složení
1948:
šrotovník
loupačka
žitná stolice porcelánaka
vysévač
reforma
třídič

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
jalový žlab
odtokový kanál
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

1880: z rybníčku voda vedena troubou (krytými vantroky) 200 m ke mlýnu, odtud pokračuje mlýnskými vantroky a žlábkem na kolo. Přítok vody se u žlábků reguloval stavítky.
1948: voda přiváděna z rybníka strouhou 200 m dlouhou a 2 m širokou, odpadní strouha 120 m dlouhá, ústí do Červeného potoka

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceAndrae a Fellgner, závod pro stavbu mlýnů a vodních turbín, Hrádek na d Nisou

PopisV turbínové kašně je dodnes dochovaná menší Francisova turbína s mokrou savkou
Instalována 1948 do lednice.
Spád 3,4 m, hltnost 180 l/s, výkon 6,4 HP
O povolení žádáno dodatečně v prosinci 1949, vydáno ONV Blatná únor 1950

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceAndrae a Fellgner, závod pro stavbu mlýnů a vodních turbín, Hrádek na d Nisou

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popispřed 1654: 1 kolo
1880: 1 kolo
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,18 m3\s, spád 2,8 m, výkon 4,4 HP, prům 3,1 m, šířka 1,1 m