Skryjský mlýn a nad ním ležící obec Skryje, dnes už jenom vzpomínka. Jak mlýn, tak obec jsou dnes již zaniklé. Mlýn musel ustoupit stavbě Mohelnské vodní nádrže, a obec Skryje, též Skreje zase jaderné elektrárně Dukovany.
Mlýn a mlynáři na tomto mlýně, to je trochu oříšek. Je těžké se něčeho dopátrat a za staletí se na mlýně moc dětí nenarodilo.
Co můžu uvést, je, že kolem roku 1750 je na mlýně mlynářem Matěj Tkaný a jeho manželka Kateřina. Kolem roku 1790 se mlýn dostává do rukou Johana Printze, který je ještě roku 1826 majitelem. Krátce na to mlýn provozuje mlynář Johan Svoboda s manželkou Josefou. Mlýn měl převzít jeho syn Jan, ale bohužel předčasně umírá v 21 letech a tak se mlýn dostává zhruba po sto letech, roku 1849, opět do rukou rodu Tkaných. A to tak, že Bedřich Tkaný, syn mlynáře pod Mohelnem, Jakuba Tkanýho , se na Skryjský mlýn přiženil, když si vzal za manželku ,dceru Johana Svobody, Marii. Starý mlynář, Johan Svoboda zemřel téhož roku, tedy 1849. Bylo mu 67 roků.
Na mlýně však rodina Tkaných nevydrží dlouho a asi po osmi letech je na mlýně mlynářem Anton Kaiser s manželkou Matyldou. Ale i tento je zde krátce , a na mlýn se stěhuje Jan Jelínek s rodinou. Vím pouze o jeho synu Janovi, který se oženil s Marií, dcerou Jana Kmenta z Rouchovan a na mlýně se jim roku 1879 narodil syn Jan. A o druhém synovi ,Josefovi, který mlýn převzal . Josef byl celý život svobodný a mlýn držel až do své smrti, roku 1931, kdy mu bylo 84 roků. Mlýn odkázal již zmíněnému Janovi, jeho synovci. Ten však se v Praze ,roku 1914, oženil s Jarmilou Raimanovou a jako profesor , vyučoval lesnické inženýrství a zemědělství na vysoké škole zemědělské v Praze, nemohl být ve mlýně strýci nápomocen. Mlýn prodal roku 1932 Bohumilu Padrtovi ze mlýna v Plenkovicích.
Když jsem uvedl, že Skryje musely ustoupit stavbě nádrže , tak ze Skryjí pracoval na stavbě Vranovské nádrže - přehrady, jistý Jan Makeš, který v dubnu roku 1932 na této stavbě zahynul, když pádem z výšky si přivodil smrtelná zranění.
Roku 1878 ,při těžbě dřeva v lesích nad mlýnem byl usmrcen jistý Franta Domínek ze Skryjí. Padl na něj strom při kácení.
Roku 1896 se zase v lesích u mlýna oběsil František Hrůza, 68 letý domkař ze Skryjí.
O rok později, tedy roku 1897, u mlýna spadl ze skály mlynářský tovaryš z Velké Bystřice u Olomouce, František Spáčil. Bylo mu 53 roků.
Za války, roku 1917 zemřel ve mlýně na tuberu, Emanuel Skočovský, potulující se mlynářský pomocník z Ruprechtova u Vyškova, bylo mu 58 roků.
Martin Outulný
V roce 1849 (25. listopadu) se přiženil Ferdinand Tkaný, který si vzal dceru mlynáře Svobody Marii, po něm byl krátce mlynářem jeho syn Fridrich (oddán dne 30. října 1876 s Julií rozenou Rosemburmovou), od kterého v roce 1860 koupil mlýn Josef Jelínek ze Zvole u Nového Města (*28. 8. 1847 - †31. 12. 1931). Mlýn koupil Jelínek za 1500 zlatých a na mlýn se přestěhoval společně s rodiči Paulínou (*1817 - †25. 10. 1882) a Janem (*1795 - †8. 5.1867). Mlynář Josef Jelínek byl velký zemědělský a mlynářský odborník a vzdělaný samouk. Vlastnil velkou knihovnu a patřil mezi první sběratele vltavínů na Moravě. (Psal o tom i Vítězslav Nezval).
V roce 1897 umírá mlynářský tovaryš František Spáčil z Velké Bíteše. Roku 1907 zemřel mlynářský pomocník František Buchal.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Padrta Bohumír a Marie přišli do Skryjí z Plenkovic, kde roku 1922 převzali od rodičů Dolní mlýn.
1930 Josef Jelínek
Posledním mlynářem byl Bohumír Padrta z Plenkovic. Mlýn dále
modernizoval
Josef Jelínek zemřel roku 1931 a mlýn zdědil jeho synovec Jan Jelínek (* 1879), který byl profesorem Vysoké školy zemědělské a lesního inženýrství v Praze. Jan Jelínek mlýn dne 18.5. 1932 prodal Bohumíru Padrtovi. Bohumír Padrta žil na mlýně se svojí ženou Marií, dvěma syny Bohumírem a Arnoštem a dcerou Annou. Padrta mlýn dále modernizoval a v provozu byl do 50. let dvacátého století.
Zdroj: Buděšínský zpravodaj, J. Mikulášek
Bohumír (Bohumil) Padrta mlýn koupil 15. května 1932, do té doby byl mlynářem v Plenkovicích, ale původem z Tavíkovic. Mlýn byl na svou dobu moderní (Francisova turbína fy Brockmann, průtok 0,85 m3/s, spád 2 m, výkon 18 k), přesto vyžadoval rozsáhlou rekonstrukci: velká oprava splavu, výměna stavidel a zábran, nová Francisova turbína o výkonu 35 HP v nové cementové kašně (spád 2 m, průtok 1,7 m3/s), nové mlecí stolice („válce“) moderního typu, elektrický alternátor 15 kW (3 x 220 V). Kromě Padrtovic rodiny pracovali ve mlýně pánové Josef Morkus a Vladimír Dočkal, který se tu za pana mlynáře Josefa Jelínka vyučil.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Poslední větší oprava následovala po povodni, která přišla večer 14. 3. 1940, kdy mlýn poškodily mimořádně mohutné ledové kry. V létě 1940 byla postavena nová stavidla a zábrany, opraveny vnější drobné stavby.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
