Dostalové ve mlýně v Blížňovicích
V malé obci Blížňovice, ležíci tři kilometry východně od Hrochova Týnce v chrudimském okrese, byly odedávna na řece Novohradce dva vodní mlýny. Ostatně jsou tam dodnes, ale již dlouho neslouží svému původnímu účelu. Naším zájmem není mlýn č. 32 zvaný Psotnov (ležící západně od Blížňovic na pravém břehu Novohradky před jejím soutokem se Žejbrem) ale mlýn č. 17 zvaný Horní na levém břehu řeky výše proti jejímu toku na východním konci obce. Mlynáři se v něm v uplynulých 300 letech často střídali. V druhé polovině 17. století byl blížňovickým mlynářem Václav Jetmar, po něm na začátku 18. století Václav Mudruňka a po Václavovi Mudruňkovi mlynář téhož jména, možná jeho syn nebo synovec. Tento Václav Mudruňka však 16. února 1762 ve věku 40 let zemřel a zanechal po sobě tehdy již sedmatřicetiletou vdovu Dorotu s jejich asi jediným tehdy žijícím potomkem, půlroční dcerkou Kateřinou. Ta však nebyla prvním dítětem Václava a Doroty – 9. května 1755 se jim narodil syn Václav, o jehož dalším osudu nám není nic známo. I tak vzhledem k Dorotině věku (je-li údaj v matrice pravdivý) nelze vyloučit, že Václav Mudruňka nebyl jejím prvním manželem, stejně jako ona nemusela být jeho první manželkou. Předčasná úmrtnost mezi dospělými byla tehdy velice vysoká, její častou příčinou v tomto kraji byla tuberkulóza.
Dorota Mudruňková nezůstala dlouho sama. Mladé a majetné vdovy po bohatých statkářích a zvláště po mlynářích byly velice vyhledávané a informace o nich a jejich majetku se jistě šířila velkou rychlostí – i přes neexistenci jakýchkoliv moderních komunikačních prostředků. A tak se Dorota pouhých pět měsíců po Mudruňkově úmrtí znovu provdala. Jejím manželem se 11. července 1762 v kostele svatého Michaela Archanděla v Trojovicích stal o 10 let mladší, tehdy sedmadvacetiletý Matěj Dostal, syn nám již známého Matěje Dostala, držitele bývalého Klimešova gruntu v Bohdanči. Snoubence oddal farář Josef Schütz. Z matriky oddaných hrochovotýnecké fary přitom vyplývá, že nedlouho před ním, v letech 1756 a 1758, se v Blížňovicích oženili dva jiní Matějové Dostalové. Čtvrtý Matěj Dostal se zde oženil v roce 1773; z toho je zřejmé, jak i v malé vesnici bylo jméno Matěj Dostal velice rozšířeno – natož v celých východních Čechách!
Identifikace svatby „našeho“ Matěje Dostala, který si v roce 1762 vzal Dorotu Mudruňkovou, je však poměrně snadná. V latinsky psaném matričním záznamu totiž výslovně stojí, že je synem Matěje Dostala z města Bohdanče. Nelze ovšem vyloučit, že rovněž jiný již zmíněný Matěj Dostal, který se v Blížňovicích oženil v roce 1773, byl příbuzným bohdanečských Dostalů; zmiňuje to ve svém rukopisu Hana Dostalová: „V majetku rodičů (a snad i dědečka) Františka Dostala byla také hospoda č. 8 ve vsi Blížnovicích, kterou Matěj Dostal asi předal svému staršímu synu Josefovi (1754). Dle toho měl starší bratr Františkův Josef Dostal jednoho syna Matěje Dostala.“
Matějovi Dostalovi a jeho ženě Dorotě, vdově po Václavu Mudruňkovi, se v Blížňovicích postupně narodilo 6 dětí v pořadí Jan (1763), Anna (1765), Matěj (1767), Josef (1769), František (1771) a Antonín (1776). Z nich se dospělosti zřejmě dožili jen synové Josef a František a dcera Anna, v roce 1783 provdaná za Václava Bednáře, vdovce z Chrasti u Chrudimi.
Pokračovatelem linie rodu Dostalů, kterou budeme dále sledovat, se stal František Dostal, syn blížňovického mlynáře Matěje Dostala. Možná byl prvním Dostalem z námi popisované rodové větve, který opustil prostředí východočeských rybníků, slatin a klikatých říček a vydal se dále do světa, tedy alespoň do jiných oblastí Čech. Jisté však je, že se stal zámožným člověkem a v závěru svého života dokonce zámeckým pánem. Na svět přišel 10. dubna 1771 ve mlýně v Blížňovicích jako v pořadí čtvrtý z pěti již jmenovaných synů Matěje Dostala a jeho ženy Doroty ovdovělé Mudruňkové, tehdy již šestačtyřicetileté. Někdy v té době byl Horní mlýn úředně označen číslem 17, které nese dodnes, ale do matriky se tento údaj při Františkově narození ještě nedostal. O jeho dětství a ranném mládí nevíme vůbec nic. Jednadvacetiletý František Dostal se 5. února 1793 v Chroustovicích, malém městečku ležícím asi tři kilometry na východ od Blížňovic, oženil se sedmnáctiletou Kateřina Pýchovou, dcerou chalupníka Matěje Pýchy. František Dostal si Kateřinou rozenou Pýchovou přivedl do rodičovského mlýna č. 17 v Blížňovicích; ze zápisů o dvou narozených a pokřtěných dětech tohoto manželského páru totiž vyplývá, že se obě v tomto mlýně narodily. Prvním byl 21. června 1796 syn František, který však zemřel již 10. srpna 1799 jako tříletý. Před narozením druhého syna Jana Nepomuka dne 19. února 1798 nastaly důležité události, které předznamenaly další směřování rodiny Františka Dostala.
Mlynář Matěj Dostal, „jsoucí již velkým věkem a starostí sešlý“, postoupil 26. září 1796 mlýn v Blížňovicích č. 17 spolu s přivtěleným kontribučenským
chalupnickým gruntem 33 „a všema k němu náležejícíma případnostma“ svému mladšímu synovi Františkovi Dostalovi za 2000 rýnských zlatých. Tuto sumu byl
František povinen vyplatit své sestře Anně, provdané za vdovce Václava Bednáře v Chrasti, jakožto její otcovský podíl. Staršímu synovi Josefovi již dříve Matěj Dostal koupil mlýn v městyse Kamenici (pravděpodobně je myšlena Trhová Kamenice), „s tím odbyt jest“. Ze zápisu v pozemkové knize vyplývá, že blížňovický mlýn představoval hodnotný majetek, neboť byl předtím Matějem Dostalem „z gruntu nově a nákladně vystavěn“ a byl „od všech dluhů čistej“, což tehdy nebylo příliš obvyklé. Podmínkou postoupení mlýna Františkovi Dostalovi mj. bylo „by se bohabojně a dle pravidel zemských choval“, že povinen bude „všechny mlejnský
potřeby to jest kameny, kola, truhly, stroje, žlaby, dříví k stavení a jiné všechny potřebné věci na svůj náklad koupiti, zaopatřiti a spravovati, kola aniž mlejn v ničem nespouštěti, nýbrž všechno při tom mlejně nejlépe zvelebovati bude.“ Konečně aby „na všem dobře hospodařil, dluhův nedělal, a se tak choval, by gruntovní milostivá vrchnost s ním docela spokojená býti mohla.“ Samozřejmě nechybělo ani ustanovení týkající se „vejminku“: „... aby syn František oba dva jakožto své vlastní rodiče až do smrti dle božského přikázání ctil a miloval a jim společně stolování a všeho vyživování a příbytek upřímně přál“.
Matěj Dostal ani jeho žena Dorota si výměnku dlouho neužili. Dorota Dostalová zemřela v Blížňovicích 26. listopadu 1797 ve věku 72 let. O 10 let mladší Matěj přežil svou ženu pouze o necelý rok – jako třiašedesátiletý výměnkář zemřel 20. září 1798 na souchotiny ve mlýně, který teď již patřil jeho nejmladšímu synovi Františkovi.
Po úmrtí obou rodičů už Františka Dostala v jeho rodných (ale poněkud zapadlých) Blížňovicích asi nic nedrželo; měl nejspíš větší ambice, než zůstat pouhým vesnickým mlynářem na Novohradce. 20. ledna 1801[1] prodal svému staršímu bratrovi Josefovi blížňovický mlýn za 11 400 rýnských zlatých.[2] S rodinou, kterou tehdy kromě manželky Kateřiny tvořil už jen tříletý syn Jan Nepomuk, nejspíš odešel někam „do světa“. Ale nevíme s jistotou kam – nemáme nijak doloženo, kde
Mlynář Josef Dostal zemřel 24. 4. 1828 ve věku 58 let na souchotiny, podobně jako dříve jeho otec. Pozůstalá rodina (manželka Magdalena a tři dcery – Anna, Františka a Veronika) prodala v témže roce mlýn v Blížňovicích č. 17 Jiřímu a Kateřině Strnadovým, proto se nazýval mlýnem Stnadovským. Rod Strnadů držel mlýn do r. 1889, kdy byl prodán Františku Vlasákovi. Ten v r. 1898 prodal mlýn manželům Josefovi a Marii Ročkovým. Shodou okolností a náhod byl blížňovický mlynář Josef Roček (1857 – 1910) bratrem Marie Magdaleny Ročkové (1865 – 1892), prababičky autora tohoto textu Petra Hoffmana. Současně byl Josef Roček poručníkem jeho babičky Marie Horákové provdané Hoffmanové (1892 – 1969).
Petr Hoffman - výňatky z rodové kroniky
