Trajerův, Ficlův mlýn

V rožmberském urbáři z roku 1553 uveden jako jeden z mlynářů Ficl (srv. Kůrka Karel, Trhové Sviny : historický nástin do poloviny století XIX., Trhové Sviny 1936, s. 17) 

1588 po smrti Jana Hlívky koupil mlýn Ondřej Markfelder

1599 - mlýn uváděn jako Ficl nebo dokonce Fencl (možná souvisí se jménem Fixl). Publikace Kůrka Karel, Trhové Sviny : historický nástin do poloviny století XIX., Trhové Sviny 1936, s. 23 uvádí krátký popis "svinenského mlýna" a zmínku o Fitzlově mlýnu. Není ze smyslu jisté, zda se jedná o stejné objekty. Popis je v rámci sumáře rychtářství, uvedeme jeho doslovné znění :

"Mlejn svinenský u městečka Svinů Trhových na tři kola moučný korečný postavený a opravený, v kterémžto mlejně meliva vždy s dostatek bývá a vychází z něho ročně obilí měřičného více i méně do 18 strychů pšenice, 140 strychů žita, 4 strychy ječmene, 6 strychů ovsa a do 30 strychů prachu. Za tím městečkem je Fencl (snad Ficl) mlynář na mlejně, který jemu náleží. Nyní se k ruce Jeho Milosti páně v něm mele. A co ročního měřičného z něho vychází, jest vše k mlejnu svinenskému připsáno."

V urbáři novohradského panství z roku 1599, který cituje i Kůrka, je v Trhových Svinech uveden Fizl jako jeden ze čtyř mlynářů.

Matouš Skopec (†1627), po jeho smrti syn Ondřej Skopec, se "ujal mlýna, dvou volů .. jedním bejčkem po otci Matouši Skopci" (vše potvrzeno 11. 7. 1666)

1651 - zmíněn Vondřej Ficl mlynář (srv. Jiří Čajan, K 300. výročí založení kostela Nejsvětější Trojice, Trhosvinenské listy, online dříve na www.tsviny.cz/files/ts_listy/tsl_04_08.pdf ), byl také kostelníkem u Nejsvětější Trojice a dal pozemek na rozšíření kostelíka
= stejná osoba Ondřej Skopec ?

1654 Berní rula: Ondřej Fuzl, vlastní o 1 kole, 36 str. rolí, 12 ks hov. dobytka, 5 ovec, 1 prase

23. 7. 1672 po jeho smrti mlýn kupuje syn Jiří Skopec
1676 - uveden Jiří Skopetz v Revizitaci berní ruly, byl mlynářem a tehdy měl 9 strychů pole a mlýn o jednom kole.
(ŠPATNĚ ??? - Otec zřejmě Vilém Skopec (* 1581), možná bratr Ondřej Skopec.)
1681 - zmíněn jako Jiří Skopec z Ficlova mlýna. (†1. 6. 1694)

dne 15. 12. 1695 koupila mlýn Žofie Skopcová

dne 8. 1. 1701 koupil mlýn Václav Skopec

dne 15. 4. 1724 koupil Kristián Skopec

dne 21. 12. 1730 koupil Dobiáš Pešek

1827 Albert Bild

Sčítání 1890

mlynář Václav Trajer

sčítání lidu 1900
samota č.p. 201 - Jan Trajer, vlastník bytu (*22. 4. 1867), mlynář
+ manželka Marie Trajerová, syn Antonín Trajer (*1900), dcera
+ otec Václav Trajer, výměnkář (*28. 6. 1829) - zřejmě předchozí mlynář ?, matka Františka Trajerová
hovězího dobytka 8, prase 1, 20 slepic
(https://digi.ceskearchivy.cz/638358/1 a. n.)
č.p. 202 (ad níže SL1910) se udává neobydleno - podpis popisného archu Jan Trajer
(https://digi.ceskearchivy.cz/630457/421 a. n.)

sčítání lidu 1910
jednota Ficlův mlýn, č.p. 201 (pozn. spojeno s čp. 202) - Jan Trajer, mlynář (*22. 4. 1867)
+ manželka Marie Trajerová, 4 synové, 2 dcery, matka hospodáře Františka Trajerová - výměnkářka
hovězího dobytka 7, prasata 4, slepice 20
(https://digi.ceskearchivy.cz/639499/1 a. n.)

Dne 25. dubna 1924 hořelo u Jana Trajera. Zřejmě ani ve mlýně neuklidili všechny škody a 18. září zde hořelo znova. Nehořelo jen zde, ale na mnoha místech ve Svinech a okolí. Bylo jasné, že jde o souvislou činnost a tak byla vypsána na dopadení odměna nejprve 2000 a poté dokonce 5000 Kč. Dokonce byly zavedeny "obcí placené noční hlídky". 22. 9. 1924 vybubnoval ve městě městský strážník zákaz večerního vycházení po 21. hodině večerní. Místní četníci postupně zaznamenávali drobné úspěchy a přijely sem dokonce i posily z kraje a z Prahy. O celé kauze podrobněji snad někdy příště zde na webu.
V knize je podrobněji opět zmíněn zdejší mlýn: "18. září hořelo na samotě u mlynáře Jana Trajera (u Ficlů). Bylo to v tom roce podruhé - předtím Trajer vyhořel 25. dubna a dům znovu vystavěl". K pátrání byl u Trajerů použit policejní pes z Prahy, ale nenašel stopu. Stavení ještě doutnalo, když na místo přijelo auto se samotným ministerským radou policejního ředitelství v Praze Knotkem a jeho zástupcem dr. Zámišem. Pustili se sami do pátrání, ovšem bez úspěchu stejně jako pes. Po měsíci byla státní policie odvolána. Žhář ovšem udělal osudovou chybu, protože začal psát vyděračské dopisy, mj. mlynáři Josefu Kolínovi (srv. dole Kolínův mlýn) a určil si místa, kde mělo být výpalné ukryto. To byla pro četníky příležitost. Dva z nich se nepřetržitě střídali ve stodolách u tržiště, kde měl mlynář Kolín složit celých 1500 Kč do otvoru jednoho z kamenných patníků. Hlídali dva dny, ale u určeného patníku se nikdo nezastavoval. Až konečně 5. října muž na kole podezřele v okolí patníku zpomaloval jízdu, před patníkem z kola spadl, rozhlédl se na všechny strany a bleskurychle zastrčil ruku do kapsy. Vyrušilo jej však dvojité "Stůj !". Žhář ovšem sedl na kolo a ujížděl k Mohuřicům. Četníci s dalekohledem se marně pokoušeli odhalit jeho totožnost, ovšem měli štěstí na dvě okolojdoucí ženy, které viníka poznaly. Ukázalo se, že šlo o Karla D., který se po zatčení přiznal k 16 požárům a autorství vyděračských dopisů. Na základě spoluúčasti byl zatčen i jeho otec a kamarád z Třebíčka. Matka pro podezření ze spoluúčasti raději spáchala sebevraždu oběšením. Karel D. byl dne 5. května 1925 odsouzen v Budějovicích k deseti letům vězení se zostřeným postem čtvrtletně a tmavou komorou výročního dne zatčení. Odsouzený podal zmateční stížnost a také státní zástupce se odvolal. Vrchní zemský soud v Praze poté trest zvýšil na celých 18 let těžkého žaláře. Ve Svinech a okolí si oddychli.... (Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 129-134).

k roku 1930 - Trh. Sviny č.p. 201, Jan Trajer, mlýn, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,07 m3/s, spád 5m, výkon 3HP

1939 - Jan Trajer (RR)

v roce 1941 modernizace turbínou (srv. oddíl tech. vybavení)