Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V Úněticích je mlýn připomínán už v letech 1125-1140 (nedatovaná listina o mlýnu na Slativnici (ve středověku název Únětického potoka - Molendum in supradicto ryvo - Slatyunice).
podle Zdeňka Smetánky je mlýn v Úněticích nejstarší mlýn v Čechách. Je pravděpodobné, že tento nejstarší mlýn neměl vodní kolo vertikální, ale horizontální.
Není s určitostí známo, kde tento nejstarší mlýn stál. Zdeněk Smetánka předpokádá, že přímo v obci, příp. v jejím blízkém okolí.
V Úněticích jsou v 16. století doloženy 2 mlýny - horní a dolní. Není jasné, ke kterému z obou mlýnů se zmínka o mlýnu z let 1125-1140 vztahuje.
V letech 1580-1584 je v dolním mlýně uveden mlynář Šimon.
1610 v Úněticích 8 gruntů, dvě výsadní krčmy, dva mlýny a kovárna
Dolejší mlýn, č.p. 11, koupil v roce 1622 Václav Záporka, jinak Vostřešanský (AMP fond F, kniha č. 189 fol. 16). Ještě dlouho byl mlýn označován Záporkovský.
1720 Jan Hradecký
1850 Hanzlík
1865 mlýn Antonína Dostála (U Kropáčků) v Ouněticích o dvou složeních (pak umělecký).
1891 mlýn nabízen k prodeji. (RR)
Marie Císařová z Dejvic
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Jaroslav Hybš.
1939 majitel Ladislav Dvořák, nájemce Jaroslav Sedláček
1940 majitel kapitula Svatovítská
poslední majitel Bohuslav Císař
1952 zastaven provoz
od 1986 Rodina Vytiskova, mlýn opravují dle svých uměleckých ambicí.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Záporka
- Hybš
- Sedláček
- Vostřešanský
- Dostál
- Hradecký
- Hanzlík
- Trojan
- Císař
Historie mlýna také obsahuje:
1622 - Václav Záporka, zv. Vostřešanský
1720 Jan Hradecký
1850 Hanzlík
1865 Antonín Dostál
Marie Císařová
1930 - Jaroslav Hybš
1939 Ladislav Dvořák, nájemce Jaroslav Sedláček
1940 kapitula Svatovítská (jšk)
Bohuslav Císař
1986 V. Vytiska
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: