Mnohý namluví měřici a je toho sotva hrstka.
(německé přísloví)

mlýn ve Svinově Dubí, Strnadův mlýn; Lachmühl

mlýn ve Svinově Dubí, Strnadův mlýn; Lachmühl
58
Rudná
Ostrava - Svinov
721 00
Ostrava-město
Svinov
49° 48' 48.6'', 18° 12' 30.2''
Mlýniště bez mlýna
Prvním řemeslníkem, který se ve Svinově usadil, byl beze sporu mlynář. Mlýn na Odře, řečený „Lachmühl“ byl zbudován kolem roku 1500, ne-li dříve. Původně měl s polanským mlýnem společný stav na Odře, který opravovali společně klimkovští a svinovští páni. Prvním svinovským mlynářem, o němž se dochovaly zprávy, byl fojt Martin Flegar kolem roku 1550.
Dalším mlynářem se stal v roce 1891 František Strnad, manžel jedné z Hrnčířových dcer.
Strnadův mlýn patřil mezi nejvýznamnější objekty v Dubí. Tento mlýn byl postaven na místě starého mlýna. František Strnad, v roce 1903 mlýn zmodernizoval.
za rondelem z Rudné ve Svinově na dálnici D1
Mlýnka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

poč. 16. stol. - 1. zmínka

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

29. 10. 1747 - Petr Adalbert Waschek, hejtman panství Porubského, potvrzuje Juříkovi Hrnčířovi, mlynáři Svinovskému, kup toho mlýna, který koupil r. 1741 od přátel své manželky Kateřiny, pozůstalé vdovy po Šimonu Hrušíkovi, za 450 zl. rýnských podle svatebních smluv, doslovně zde opsaných. Mlýn ten koupil její otec Šebestián Kolovrat r. 1739 29. září od vrchnosti Josefa Marie Kašpara, hraběte Wilezka, pána na Klimkovicích etc., do dědičné držby za tutéž sumu peněz a roční plat 140 tolarů slezských s povinností výkrmu jednoho vepře, za to však obdrží mlynář každoročně potřebné dřevo k opravám mlýna, je však povinen řezat vrchnosti na pile při mlýně trámy na prkna za plat.

Zdroj: http://vademecum.archives.cz (RR)

1836 Josef Hrnčíř

1903 František Strnad přestavěl na parní mlýn s velkopekárnou

1930 bratři Strnadové

po II. světové válce zbourán

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hrnčíř
  • Hrušík
  • Strnad

Historie mlýna také obsahuje:

1739 Šebastián Kolovrat

1747 Juřík Hrnčíř

1836 Josef Hrnčíř

1903-1930 bratři Strnadové

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pekárna
            1903 zřízena velkopekárna
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,8 m3/s, spád 3,5 m, výkon 63 HP
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,8 m3/s, spád 3,5 m, výkon 63 HP
              Typparní stroj, lokomobila
              StavZaniklý
              Popis1903 přestavěn na parní
              Typparní stroj, lokomobila
              StavZaniklý
              Popis1903 přestavěn na parní
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 19
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 19

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              31.12.2014 19:51 uživatelem Edaczek

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 9.5.2019 12:04
              Radomír Roup (Radomír Roup) 4.1.2016 19:56
              doxa (Jan Škoda) 3.2.2026 13:09