Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Boží mlýn často stojí.
(německé přísloví)

mlýn Jeklík

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Jeklík

Čp.

153

Bývalé čp.

Ulice

Pivovarská

Lokalita (vesnice, město)

Blatná

PSČ

388 01

Okres

Strakonice

Katastrální území

Blatná

GPS

49° 25' 18.0'', 13° 53' 7.5''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Chátrající mlýn na kraji Blatné. Mlýnice má propadlou střechu. V obytné části možná někdo bydlí.
Mlýn opuštěn po roce 1945 po odchodu majitelů do pohraničí, 1949 mlýnice vyhořela a již neobnovena.
2022 zbořen (RŠ)

Poloha vůči obci

Vodní tok

Lomnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1603. V roce 1627 koupil mlýn Jak. Suchomel. Mlýn měl 1 složení a 2 stoupy a stál 415 kop. míš. V roce 1686 ošacován a přejímá jej jako pustotinu za 240 kop míš. Jan Bastl. V roce 1716 - 18 zakládá mlynářský cech v Blatné mimo další i Jiří Bastl z mlýna Jeklík. Mlynář bastl byl dokonce zvolen za cechmistra. V roce 1915 i 1930 vlastnil mlýn Václav Antony.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1481 mlynář Jan Jeklík věnoval blatenskému kostelu zvon zvaný Jeklík o průměru 95 cm a váze 5 q

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

-1598 Václav Jeklík

1598-1603 Martin Jeklík

1603 mlýn koupil Jiří Kabourek zvaný Široký za 500 kop

1617 Ludmila Jeklíková

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1627 koupil Jakub Suchomel za 415 kop míšeňských, mlýn měl 2 složení a 2 stoupy

1630-1635 uváděn jako pustý

1635 prodán za 215 kop Janu Černému

od roku 1635 se zde vystřídalo 26 mlynářů

1654 Berní rula: Jan Širokej, vlastní mlejn o 1 kole, 20 str. rolí, 11 ks hov. dobytka, 7 ovec, 6 prasat

1686 jako pustotinu koupil za 240 kop mlynář Jan Bastl

1716 mlynář Jiří Bastl, zvolen cechmistrem mlynářským v Blatné

1746 mlýn vyhořel

1785-1792 Jakub Pelikán s manželkou Marií

1796 Jan Sochovský s manž. Alžbětou roz. Koubkovou

1798 po jeho smrti se vdova Alžběta znovu provdala za Matěje Křivánka (doložen zde do roku 1806)

Jan Sochovský ml. s manž. Rozálií roz. Fialovou, dcerou učitele

1834 Václav Hulík

1838 Karel Suchomel z mlýna v Lapači

1846 Jan Vurm s manž. Annou, dcera Jana Čapourka, mistra mlynářského z Hostomic

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1851-1860 František Junger, syn mlynáře z Oseka na Březnicku

1861-1867 Jan Bursík, syn rukavičkáře z Dobříše s Annou roz. Kohoutovou, dcerou polesného z Dobříše

leden 1865 mlýn koupil Václav Antony, krupař z Blatné čp. 17, 245 a 169, syn Josefa Antonyho, mlynáře na Čermáku v Buzicích. Manželka Josefa, dcera Franka Blažka, měšťana z Radomyšle.

1890 dcera Marie se provdala za Františka Scheinherra, mlynáře z Pustého mlýna u Blatné

1891 zemřel Václav Antony, vdova pronajala mlýn Františku Heringovi, synu mlynáře z Hubenova, 1896 přešel na Dolejší mlýn u Lapače

1896 mlýn převzal Václav Antony ml.

červenec 1897 se oženil s Annou, dcerou Antonína Tuháčka, rolníka z Uzeniček

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1921 sčítání lidu: syn Antonín vedl pilu, mladší syn Josef byl dílovedoucím ve mlýně

od 1922 neustálé spory Josefem Koblihem z Podškolského mlýna, že se zde používá turbína o nepovoleném výkonu 15 HP a že nadržuje vodu nad normu, což v Podškolském mlýně způsobuje zpětný tok a znemožňuje mletí. Několikrát se sešla komise a byla pokládána znamení. (podrobnosti viz J. Pixová)

1925 Václav Antony zvolen předsedou hospodářského spolku blatenského okresu

1926 jmenován členem okresní komise pro semílání žita

1927 za stranu lidovou zvolen do obecního zastupitelstva v Blatné

1931 členem městské rady

1933 ho okresní úřad jemnoval vrchním rozsudím smírčího soudu pro město Blatná

1928 syn Václav Antony vysvěcen na kněze

1931 Václav Antony st. se vzdal živnostenského oprávnění, živnost převzal syn Josef Antony, oženil se s Marií Hřebejkovou z Radobytců

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1945 mlynář Josef Antony si zabral mlýn po Němcích v Semošicích u Horšovského Týna, bratr Antonín mlýn u sv. Anny v Horšovském Týně

mlýn Jeklík opuštěn

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1949 na pile vypukl požár, vyhořela i mlýnice

mlýn již neopravován

1963 v provozu ještě pila, vyrábějí se zde buňky pro dělníky v lomech, u mlýna postavena dřevěná ubytovna pro brigádníky

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Antony
Jeklík
Kabourek
Suchomel
Černý
Bastl
Pelikán
Sochovský
Křivánek
Hulík
Vurm
Junger
Bursík
Hering
Široký

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1598 Václav Jeklík

1598-1603 Martin Jeklík

1603- Jiří Kabourek zvaný Široký

1617 Ludmila Jeklíková

1627- Jakub Suchomel

1635- Jan Černý

od roku 1635 se zde vystřídalo 26 mlynářů

1654 Jan Široký

1686- Jan Bastl

1716 Jiří Bastl

1785-1792 Jakub Pelikán

1796 Jan Sochovský

1798-1806 Matěj Křivánek

1806- Jan Sochovský ml.

1834 Václav Hulík

1838 Karel Suchomel

1846 Jan Vurm

1851-1860 František Junger

1861-1867 Jan Bursík

1865-1891 Václav Antony

1891-1896 Josefa Antonyová (vdova)

1891-1896 František Hering (nájemce)

1896-1931 Václav Antony ml.

1931-1945 Josef Antony (RR)

Pověst
Zobrazit více

Přímo v Blatné se nachází mohutný, osamělý balvan o rozměrech délka 7,5 m, výška 3,5 m a šířka 1,5 m.

Vztahuje se k němu několik pověstí, z nichž nejznámější je tato:

Bylo to za dávných časů, kdy v Blatné na hradě vládl mocný pán Bavor ze Strakonic. Tehdy prý ještě bloudil světem ďábel a lákal duše do pekla. Ve mlýně u Jeklíků měli velké bohatství, ale neměli dětí. Mlynář Ctibor Jeklík a jeho žena Bělka již stárli a velmi se soužili, že nemají dědice. Paní mlynářka prosila Boha o syna, ale mlynář se Bohu hrubě rouhal a zapsal se krví ďáblu. Ďábel mlynáři slíbil, že brzy dostane syna, který však podle smlouvy připadne za dvacet let peklu. V krátkém čase se v mlýně u Jeklíků narodil synek Bůzek. Mlynářka radostí omládla a dítě rostlo jako z vody. Lidé se však mlýnu vyhýbali, neboť prý se tam často zjevoval čert. I mlynářka se časem dozvěděla o mlynářově smlouvě s ďáblem. Plakala, trápila se, až se rozhodla, že se poradí se zbožným poustevníkem v lesích u Sázavy. Vypravila se tam i se synem Bůzkem. Světec poradil nešťastné matce, aby syna zasvětila Bohu, když jej otec upsal čertu. "Až jako kněz prvně obětuje Bohu, dojde vykoupení", prorokoval svatý muž.
Minula léta. Z hocha se stal kněz. V den svých dvacátých narozenin sloužil prvně bohoslužby v blatenském kostelíku. Ale čert nespal a letěl si podle smlouvy pro něho. Do kostela za Bůzkem ale nemohl. Zuřil vztekem. I sebral kdesi obrovský balvan a chtěl kostelík rozbořit. Když se blížil k Blatné zaslechl zvonit k pozdvihování. Hrozně zaklel. Pochopil, že prohrál a že Bůzka již nemá v moci. V tu chvíli ve vzteku a s proklínáním mrštil balvanem o zem. Balvan dopadl na louku u Blatné. Lidé jej dodnes nazývají Čertův kámen.

Zdroj: Čertovy kameny na Blatensku - Jiří Sekera, Jan Kurz, 2011.

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

08 2022

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

listopad 1920 zkolaudována nově postavená stodola

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
kamenické prvky barokní a mladší
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
schodiště
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

klenba
dveře

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1654: 1 složení
V roce 1915 byla ve mlýně dvě česká složení a pila
najednou se mohlo spustit jen jedno složení
1931:
1 jednopárová válcová stolice
1 dvoupárová válcová stolice
loupačka
český kámen
reforma

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

květen 1920 žádost o povolení stavby parní pily
1931:
dynamo na osvětlení mlýna a pily
řezačka
mlátička
2 pásové pily
1 polenová cirkulárka
šindelka

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Popisčerven 1915 podána žádost o povolení instalace Francisovy turbíny s vertikální hřídelí, která by nahradila dosavadní 2 Girardovy turbíny a poháněla převodem transmisemi mlýn, pilu a dynamo.
Plánované parametry: hltnost 700 l/s, spád 1,76 m, výkon 12,8 HP. Sl. Marie Šeborová z Podškolského mlýna podává námitku, že plánovaný průtok je příliš vysoký a že má být zachována dosavadní kvóta.
říjen 1916 vydáno povolení
březen 1922 turbína kolaudována
V roce 1930 měl mlýn Francisovu turbínu o hltnosti 420 l/s na spádu 1,5 m, o výkonu 6,3 HP.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Typturbína Girardova

StavZaniklý

Popispřed 1915: 2 Girardovy turbíny, již značně opotřebované

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1654: 1 kolo

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

Popisvýkon 11,5 HP, topilo se pilinami

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

Popisvýkon 11,5 HP, topilo se pilinami

Typdynamo

StavZaniklý

Popis1931 dynamo na osvětlení mlýna a pily

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorSiblík Josef

NázevBlatensko a Březnicko

Rok vydání1915

Místo vydáníBlatná

Další upřesněnís. 209 - 211, 216

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorSiblík Josef

NázevBlatensko a Březnicko

Rok vydání1915

Místo vydáníBlatná

Další upřesněnís. 209 - 211, 216

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 7, sešit 11

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslava Pixová

NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné

Rok vydání2020

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 251-261

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Nákres vodoprávní situace Podškolského mlýna a Jeklíku, 1925, © SOkA Strakonice, ONV Blatná, kart.č. 418, sign. Vb 2,3/4b 50

Plány - stavební a konstrukční

Historické fotografie a pohlednice

Fotografie pořizovaná za účelem vytýčení pevného bodu, který byl vzat od prahu vchodu do mlýnice a byl vyznačen na sloupku u zahrádky., 1925, © SOkA Strakonice, ONV Blatná, kart.č. 418, sign. Vb 7/4d