Je-li málo vody, mluví mlýn: so-bě me-le mly-nář!
Je-li jí více, mluví: kmo-tro-vi, kmo-tro-vi!
Je-li jí dost, mluví: kaž-dé-mu! kaž-dé-mu!
(české pořekadlo)

Brachtlův mlýn

Brachtlův mlýn
7
Němčice
561 18
Svitavy
Němčice u České Třebové
49° 53' 28.3'', 16° 20' 16.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vzácný mlýn po architektonické stránce. Barokní patrová poloroubená budova s mansardovou střechou. V interiéru dochovány klenby, černá kuchyň a sklep. Původně uzavřený dvůr upraven koncem 19.století obytným křídlem se secesní fasádou. V archaické mlýnici nalezneme fragmenty strojního zařízení.
V zástavbě na spodním konci obce
Zlatý pásek
107199
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Kozák (50 let), manželka Markyta (48), dcera Marjána (17), syn Lukáš (14), dcera Mandalena (11), pacholek Vítek (16), všichni katolíci

K roku 1704 je v Němčicích uvedeno hned pět mlýnů o jednom mlýnském složení, z nichž se do vrchnostenského důchodu odváděly 2 strychy pšenice a 5-14 strychů jiného obilí.

Čtvrtou mlynářskou živností v Němčicích byl mlýn /č.p.7/ Pavla Šafáře, na kterém v průběhu následujících let hospodařili mimo jiné Lukáš Kozák a Josef Syrový.

1839 Jan Brachtl

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1899  - Ferd. Brachtl, člen výboru Spolku mlynářů pol. okresu Litomyšlského, (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1899 - Ferd. Brachtl (HŠ)

V roce 1930 vlastnil mlýn Ferd. Brachtl. (RŠ)

Vodní mlýn je od 3. 4. 2024 památkově chráněn (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brachtl
  • Šafář
  • Kozák
  • Syrový

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jan Kozák

Lukáš Kozák

1704 Pavel Šafář

Josef Syrový

1839 Jan Brachtl

1899 - Ferd. Brachtl

1939 - Ferdinand Brachtl (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • secesní
      • raná moderna do roku 1920
      Původně uzavřený dvůr tvořený poloroubenou patrovou budovou mlýna, patrovým obytným křídlem se stájemi a zaniklým křídlem s průjezdem a podstají, které bylo poškozeno při pádu stromu před rokem 1990. K mlýnu náleží i dřevěná stodola.
      Barokní patrový poloroubený objekt vodního mlýna s mansardovou střechou s navazujícími mladšími stavbami po obvodu dvora. V mlýnici se dochovaly fragmenty technologického vybavení. Opodál stojí archaická dřevěná kolna.
      Mlýn je situovaný na náhonu z potoka Zlatý pásek, jako jeden ze dvou mlýnů na tomto náhonu. Soubor objektů tvoří mlýnice propojená s obytnými a hospodářskými budovami ve funkčním celku dvorce čtvercového půdorysu a samostatně stojící kolna na západní straně. Náhon s lednicí je stále funkční.
      Jednopatrový v přízemí zděný objekt s roubeným patrem na obdélném půdorysu, s mansardovou střechou krytou šindelem a eternitovými šablonami je zapuštěný do svahu. Jižní díl budovy tvoří patrová obytná část a severní díl vyplňuje jednotný prostor mlýnice s vestavěnou mlýnskou hranicí a obslužnými dřevěnými podlahami. Průčelí k náhonu vyplňuje přistavěný domek s pultovou střechou, lednice. Nedílnou součástí je částečně dochované technologické vybavení mlýna. Exteriér: Dvorní průčelí se skládá ze zděného omítnutého přízemí se dvěma okny a roubeného patra, taktéž se dvěma okny. Vpravo k obytnému křídlu přiléhá dřevěný holubník, osazený na fasádě. Pod nám je situovaný zaklenutý vstup do domu. Mansardová střecha má výrazný přesah před průčelí. Severní fasáda, souběžná se silnicí, je omítnutá, prolomená vstupem a jedním oknem. Východní strana svým členěním navazuje na na pozdně secesní fasádu obytné části, má dvě okna s plastickými šambránami. V mansardové střeše je vikýř. Podél této strany objektu vede náhon, nad nímž je zachovaný otvor pro hřídel vodního kola, chráněného lednicí z betonové skořepiny. Zastřešení lednice tvoří betonová krytina. Ke starému mlýnu přiléhá kolmo na téže parcele mladší jednopatrová zděná obytná část na půdorysu L, zakončená přízemním modernizovaným hospodářským objektem. Pozemek je na severozápadě ohraničen účelovou ohradní zdí bez památkové hodnoty. Střechy sedlové, krytina nepůvodní skládaná, černé barvy. Obytná část je vyzděná z cihel, omítky kombinují strukturovaný povrch s hladkými architektonickými články. Z plochy fasády vystupují kromě nárožních lisen secesní šambrány oken a kamennými parapety. Do prostoru nad náhon vystupuje jednoduchý zděný arkýř.
      Objekt je významným hmotným dokladem tradičního technologického způsobu zpracování zemědělských plodin, využívajícího vodní pohon a nesoucí stopy vývoje mlynářského zařízení od konce 19. stol.do pol. 20. století. Budova mlýna je také dokladem životního způsobu mlynářů, jež v jednom objektu spojuje obytnou i provozní část, což je pro provoz mlýnů typické. Malebný poloroubený objekt s charakteristickou předsazenou mansardovou střechou má ojediněle autenticky dochovanou vnitřní dispozici s unikátní černou kuchyní s dochovaným dýmníkem a osvětlovacím krbečkem, doplněnou o mladší vestavěnou sušárnu ovoce. Objekt i mlýnice s klasicistní mlýnskou hranicí a dekorativním sloupem stropní konstrukce jsou vybaveny řadou autentických stavebních součástí, jako je dřevěná příčka a dveře zdobené balustrovou mříží, několik dveřních i okenních klasicistních křídel. Objekt je jedním ze soustavy mlýnů na jednom dlouhém náhonu, který je významným prvkem pro urbanismus obce.
      Archaická dřevěná kolna, náležející historicky ke mlýnu.
      Tesařská konstrukce kolny tvoří dřevěný skelet s bedněnými výplněmi ze širokých fošen upevněných do drážek vodorovných stěnových trámů. Sloupky jsou zpevněny dvojitými šikmými vzpěrami v patě i ve vrcholu. Zastropení tvoří jako obvykle pouze volně položený prkenný záklop na příčných stropních trámech. Prostor krovu je nepřístupný.
      Objekt je významným hmotným dokladem tradičního technologického způsobu zpracováni zemědělských plodin, využívajícího vodní pohon, nesoucí stopy vývoje mlynářského zařízení od konce 19. stol, do pol. 20. století. Objekt je příkladem menšího mlýna, začleněného do soustavy mlýnů na jednom potoce. Jeho existence přispívá k poznání pestré druhové skladby historického urbanismu a dochováním podoby exteriérů i interiérů dokládá způsob života společnosti na konci 19. a 1. pol. 20. století.
      Budova mlýna je také dokladem životního způsobu mlynářů, jež v jednom objektu spojuje obytnou i provozní část, což je pro provoz mlýnů typické. Malebný poloroubený objekt s charakteristickou předsazenou mansardovou střechou má ojediněle autenticky dochovanou vnitřní dispozici s unikátní černou kuchyní s dochovaným dýmníkem a osvětlovacím krbečkem, doplněnou o mladší vestavěnou sušárnu ovoce. Objekt i mlýnice s klasicistní mlýnskou hranicí a dekorativním sloupem stropní konstrukce jsou vybaveny řadou autentických stavebních součástí, jako je dřevěná příčka a dveře zdobené balustrovou mříží, několik dveřních i okenních klasicistních křídel. Objekt je jedním ze soustavy mlýnů na jednom dlouhém náhonu, který je významným prvkem pro urbanismus obce. Dřevěná, podélně průjezdná kolna archaického provedení, umístěná mimo dvůr mlýna, je příkladem doplňkové hospodářské stavby z 1.pol. 19.stol., tvořící s mlýnem jeden historický funkční celek.
      Barokní patrový poloroubený objekt vodního mlýna s mansardovou střechou, s dochovanou černou kuchyní, klenutým sklepem a dochovanými fragmenty technologického vybavení a opodál stojící dřevěnou kolnou je hmotným dokladem technologického zpracování zemědělských plodin z přelomu 19. a 20. století. Vodní mlýn s podélně průjezdnou kolnou je významným historickým, architektonickým a urbanistickým prvkem obce.
      Patrový poloroubený objekt vodního mlýna s mansardovou střechou představuje výjimečně dochovanou barokní stavbu s řadou kvalitních architektonických prvků a řemeslných detailů (černá kuchyně, sušárna ovoce, roubená místnost v patře, mlýnice, sklep s valenou klenbou). V mlýnici se dochovalo technologické vybavení od konce 19. století do poloviny 20. století. Technologické vybavení je hmotným dokladem vývoje strojírenství v oblasti mlýnských strojů ve střední Evropě. K samotnému mlýnu patří historicky podélně průjezdná kolna, která dokumentuje vývoj dřevěných hospodářských staveb v 1. pol. 19. století. Soubor vodního mlýna představuje cennou ukázkou životního stylu a bydlení v sociálním prostředí mlynářů od baroka do pol. 20. století. Jedná se o technickou památku, která je významná z hlediska sledování technologického vývoje potravinářství a vodních mlýnů. Poloroubená stavba vodního mlýna je rovněž důležitým historickým objektem dokladující urbanistický rozvoj obce Němčíce.
      Jeho počátky sahají hluboko do historie, neboť první nalezená písemná zmínka o mlýně na tomto místě pochází z roku 1703. Mlýn fungoval do 40. let 20. století. Soubor bývalého vodního mlýna č. p. 7 je situován na náhonu z potoka zvaného Zlatý pásek, jako jeden ze dvou mlýnů na tomto náhonu. Soubor objektů tvoří mlýnice propojená s obytnými a hospodářskými budovami ve funkčním celku dvorce čtvercového půdorysu a samostatně stojící stodola na západní straně. Objekt mlýnice se skládá z obytné a technologické části. Náhon je stále funkční.
      V objektu mlýna je dochováno několik hodnotných dveřních křídel barokně klasicistního typu, černá kuchyně, klenuté sklepy, krov, dekorativní dřevěné detaily mlýnské stolice.
      Mlýn je situovaný na náhonu z potoka Zlatý pásek, jako jeden ze dvou mlýnů na tomto náhonu. Soubor objektů tvoří mlýnice propojená s obytnými a hospodářskými budovami ve funkčním celku dvorce čtvercového půdorysu a samostatně stojící kolna na západní straně.
      Část s mlýnicí:
      Jednopatrový v přízemí zděný objekt s roubeným patrem na obdélném půdorysu, s mansardovou střechou krytou šindelem a eternitovými šablonami. Zdivo smíšené. Objekt je zapuštěn ve svahu. Jižní část budovy tvoří patrová obytná část a severní část vyplňuje jednotný prostor mlýnice, s vestavěnou mlýnskou hranicí a obslužnými dřevěnými podlahami. Průčelí k náhonu doplňuje přistavěný domek s pultovou střechou, lednice. Nedílnou součástí je částečně dochované technologické vybavení mlýna.
      Exteriér:
      Jižní průčelí (do dvora) se skládá ze zděného omítnutého přízemí se dvěma okny a roubeného patra taktéž se dvěma okny. Vpravo (k obytnému křídlu, jež není součástí mlýnice) přiléhá dřevěný holubník osazený na této fasádě mlýnice. Jednoduchá nízká okna jsou dvoukřídlá. Pod holubníkem je zaklenutý vstup ze dvora do objektu. Mansardová střecha má poměrně výrazný přesah přes fasádu. Severní průčelí je zděné, omítnuté, souběžné s místní komunikací. Je prolomeno vstupním otvorem a oknem. Východní strana objektu svým estetickým ztvárněním navazuje na pozdně secesní fasádu obytné části, má dvě okna s plastickými šambránami. V mansardové střeše je vikýř. Podél této části objektu protéká náhon, nad nímž je otvor pro hřídel vodního kola chráněného lednicí z betonové skořepiny. Lednice je krytá betonovou krytinou.
      Interiér:
      Obytná část: V přízemí zabírá cca polovinu půdorysu, v patře JZ čtvrtinu. Obytná část sestává z přízemní světnice se zděnou pecí a kachlovými kamny, dále z černé kuchyně s otevřeným ohništěm ústícím do širokého komína. Z černé kuchyně se vstupuje do kamenného dvoukomorového sklepa sahajícího až pod okolní komunikaci. Vedle prostora černé kuchyně se zvedá zděné schodiště do patra zakončené klenutým vstupem do roubené části. Zde se nachází chodba do mlýnice, z níž odbočuje vchod do jediné obytné místnosti v patře.
      Černá kuchyně je zděný prostor o rozměrech 320 x 375, a výšce 510 cm, zaklenutý valenou klenbou stoupající směrem k širokému otevřenému dýmníku, oddělenému zděnou polopříčkou na dřevěném trámu (mandrholci). V boční stěně varného prostoru je výklenek po kotli, nad ním vysoko ústí sopouch osvětlovacího krbečku z mlýnice. V čele nad varnou podestou je ústí staršího typu chlebové pece se dvěma sopouchy a vedle ústí kamen ze světnice a nad ním keramický kouřovod od sporáku. Vše je překlenuto širokým zazděným pasem. Ve výklenku vedle někdejšího kotle je vestavěna sušárna ovoce z 3. čtvrti 19. století, nej vyspělejšího typu s nepřímým vytápěním a zasouvacími lísami (dochovaly se pouze tahy pro 6 lis) a s topným kanálem ve tvaru U. Naproti v koutě je situován obezděný výstup ze sklepa.
      Sklep neomítaný a vyzděný z místního lomového kamene (opuka) má valenou klenbu založenou téměř u země. Jeho podélná dispozice, vymezená na konci šikmo skalní stěnou, je dělená do dvou prostorů za sebou, s půlkruhově zaklenutým průchodem.
      Prostor schodiště do patra má vysokou valenou klenbu s drobnou výsečí nad vchodem v patře. Jediná obytná místnost v patře je roubená, v interiéru omítnutá a obílená včetně stropu, do chodby je roubení s vymazávkami pouze obíleno.
      Mlýnice: Prostor mlýnice je členěn na tři patra až do mansardy. Podlahy mlýnice jsou
      dřevěné.
      Prostor mlýnice má zvýšenou dřevěnou podlahu podkolí, oddělenou bedněnou příčkou s dveřmi zdobenými balustrovou mříží. Trámovou konstrukci stropu vynášejí dřevěné sloupky, z nichž jeden centrální je klasicistně zdobený okosením a tvarovaným soklem. Také mlýnská hranice má profilované sokly pilířů a zhlaví svorů. Do prostoru mlýnice půdorysně vystupuje zděný přízemní blok černé kuchyně, v čele prolomený klenutou nikou osvětlovacího krbečku s odtahem do dýmníku. Z podkolí vede dřevěné schodiště se subtilním empírovým zábradlím na mlecí podlahu, která je přístupná také z chodby v patře a také z exteriéru dveřmi od silnice. Vede odtud manipulační vstup nad prostor lednice (chránící mlýnské kolo).
      Mansardová střecha s dochovanou profilovanou mezistřešní dřevěnou římsou a šindelovou krytinou má vaznicový krov se stojatou stolicí, s vloženým mezipatrem. V dřevěných podlahách jsou zachovány otvory po zaniklé mlýnské technologii. V objektu je dochováno několik hodnotných dveřních křídel barokně klasicistního typu a okna, z nichž nejméně dvě mají archaické zasklení drobnými tabulkami spojovanými olověnými pásky.
      Stodola:
      Stavba stojí samostatně mimo dvorec. Jedná se o obdélnou stavbu celodřevěné archaické konstrukce s kamennou podezdívkou. Střecha je sedlová, krytina betonová. Objekt je podélně průjezdný se dvěma vraty.
      Tesařská konstrukce kolny tvoří dřevěný skelet s bedněnými výplněmi ze širokých fošen upevněných do drážek vodorovných stěnových trámů. Sloupky jsou zpevněny dvojitými šikmými vzpěrami v patě i ve vrcholu. Zastropení tvoří jako obvykle pouze volně položený prkenný záklop na příčných stropních trámech. Prostor krovu je nepřístupný.

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • schodiště
      • střešní nástavba
      • vyskladňovací otvor
      • komín
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • holubník
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • klenba
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • černá kuchyně
      • dveře
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • historický mobiliář
      • dlažba
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující torzo uměleckého složení
      V archaické mlýnici dochována část palečního kola, předlohová hřídel s pastorkem a řemenicí, transmise, kamenné mlecí složení obyčejné (není zcela jisté, mohlo se jednat o špicovací složení, předělané z původního složení - poloha a pohon), kamenné mlecí složení s francouzskými kameny nekompletní (bez lubů), několik moučných truhel z nichž jedna je klasicistního původu, zdobená žejbra z obyčejného složení, část krupníku a hranolového vysévače. Dochována pěkná, zdobená, dvojnásobná mlýnská hranice s archaickým lehčením tzv. kozlíkem.
      3. technologické zařízení v mlýnici
      a) francouzské mlecí kameny,
      b) granik (dřevěný jeřáb),
      c) zásobník dvoukomorový (násypný koš)
      d) mlýnská hranice
      e) špicovací kamenné složení v dřevěném lubu
      f) transmisní hřídel se 4 dřevěnými řemenicemi,
      g) pozůstatky patečního kola s lícními palci
      h) krátká předlohová hřídel s litinovým pastorkem a řemenicí pro plochý řemen
      i) lub krupníku holendrového typu
      j) mramorová elektrorozvodná deska bez vybavení
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      PopisFrancouzské složení vyrobila firma viz.
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      PopisFrancouzské složení vyrobila firma viz.
      VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
      PopisVe mlýně byla prokazatelně loupačka firmy Bedřich Appl. (RŠ)
      Válcová stolice, loupačka, vysévače, stroj k čištění a třídění krupice, čistící zařízení, koukolník, filtry, transmise a kapsové dopravníky.
      Zaniklý
      • výroba elektrické energie
      Dochovaný
      • pohon zemědělských strojů
      Dříve zde bývalo dynamo pro osvětlení mlýna s mramorovou elektrorozvodnou deskou. Je zde dochována malá transmise, sloužící k pohonu zemědělských strojů pomocí lanového převodu. Mlýnská transmise v podkolí poháněla i dřevosoustruh.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • lednice
      Voda šla od jezu náhonem s jalovou výpustí a přepadem k mlýnu a betonovými vantroky přes uzavírací segment na vodní kolo. Po vykonání práce voda odcházela zpět do vodoteče, nebo se mohla pustit do náhonu dalšího ze soustavy mlýnů.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisBývalo zde celodřevěné vodní kolo na vrchní vodu otáčející se v betonové lednici. Dochován pouze fragment hřídele. Původně zde bývaly dvě vodní kola.
      V roce 1930 měl mlýn jedno kolo na svrchní vodu o hltnosti 61 l/s, na spádu 4,9 m a o výkonu 3,5 HP. (RŠ)
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisBývalo zde celodřevěné vodní kolo na vrchní vodu otáčející se v betonové lednici. Dochován pouze fragment hřídele. Původně zde bývaly dvě vodní kola.
      V roce 1930 měl mlýn jedno kolo na svrchní vodu o hltnosti 61 l/s, na spádu 4,9 m a o výkonu 3,5 HP. (RŠ)
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet: 2
        • čistírenský vysévač | Počet: torzo
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 17, sešit 7
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 17, sešit 7
          AutorFr. Duška
          NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
          Rok vydání1899
          Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
          Další upřesněnístr. 29, viz Ostatní (HŠ)
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiluše Vopařilová
          NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
          Rok vydání2008
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníDiplomová práce, s. 93-94
          Odkazhttps://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/30158/VoparilovaM_Mlynari?sequence=1
          Datum citace internetového zdroje05 2021
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-14609884
          Datum citace internetového zdroje07 2025

          Místo uloženíNárodní archiv
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka396
          Inventární číslo, signatura4210
          Místo uloženíNárodní archiv
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka396
          Inventární číslo, signatura4210

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          25.9.2012 22:19 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.4.2024 21:53
          Helena Špůrová 14.3.2019 21:47
          Jaromír Lenoch 21.10.2013 08:01
          Radim Urbánek 4.8.2016 20:16
          Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 12:54
          meisl (Zdeněk Meisl) 6.3.2016 22:07
          doxa (Jan Škoda) 8.10.2025 18:33