Bércův mlýn

1828 Jiří Čubík

V 19. století patřil mlýn Jiřímu Kopuncovi, od kterého přešel pravděpodobně v roce 1834 zřejmě sňatkem s Jiřího dcerou Marianou na Jiřího Bobka (10.9.1808-15.4.1871) z Bystřice. Jiří Bobek byl do cechu mlynářů zapsán v r. 1834. Po Jiřím dědí mlýn jeho nejstarší syn Jan (10.5.1852-15.2.1903). Ten se 22.2.1876 oženil s Kateřinou Mahdalovou (25.11.1857-17.10.1946) ze Suché Loze. Bobkovi byli po předcích spřízněni s dalšími mlynářskými rodinami z kraje (Mahdalovi a Welečtí ze Suché Loze, Stojaspalovi z Dolního Němčí).

Jan Bobek (10.5.1852-15.2.1903) byl starostou v Bystřici pod Lopeníkem, zřejmě v 90. letech 19. stol.

R. 1877 byla u mlýna č. 21 zřízena pálenice (dle Bystřické kroniky židem Heskem).

Mlýn měl přejít na nejstaršího jejich syna Aloyse (13.10.1877-asi 1917), ale ten padl neznámo kdy a kde v 1. světové válce. Mlýn tak zdědil jejich další syn Ferdinand (30.4.1885-8.1.1954), který byl ve válce pouze raněn.

Ferdinand a jeho žena Žofie nebyli dobří hospodáři, pili víc, než je v kraji zvykem. Děti neměli a tak mlýn ve 30. letech 20. století Ferdinand prodal bez pálenice Františku Bércovi ze Slovenska, ten už dle pamětníků pouze šrotoval.

V r. 1920 se spojilo 20 Bystřických občanů do akciové společnosti a přistavěli k mlýnské budově další místnost pro druhé pálení. V r. 1950 byla pálenice znárodněna a na místě fungovala do 80. let 20. století. V r. 1987 byla zbudována v Bystřici v rámci akce Z nová pálenice na jiném místě (na pozemku zbořeného domu č. p. 36).

1930 Ferdinand Bobek

Za 2. světové války byl mlýn německými úřady zaplombován, mlýnské zařízení bylo zapečetěno. František Bérec v tu dobu pracoval v Krahulcově mlýně, č.p. 26. Po válce byl mlýn ještě několik let v provozu.

V roce 1950 byl mlýn uzavřen a veškeré zařízení musel Fr. Bérec odevzdat.