Ordějovský mlýn

Mlýn starého založení je připomínán v roce 1515 a 1561 jako mlýn vrchnostenský patřící k Ordějovskému dvoru.

Do roku 1690 - se na mlýně střídali po 3 letech mlynáři Kopunek a Polanský, kteří mleli střídavě na Podhorském mlýně a také v Suché Lozi na mlyně č. 3 Komenských mlýn

1717 - za 100 zlatých kupuje mlýn od vrchnosti Tomáš Kopunek z Bystřice (psaný už v matrikách jako Kopunec), syn Jana a bratr Juraje, který mlel na mlýně č. 21
1766 - 1776 - po smrti Tomáša polovinu mlýna zdědil syn Antonín
1776 - tuto jeho polovinu zdědil jeho syn Juraj, druhou polovinu odkoupil jeho tchán v roce 1779 Josef Vitek, ale neuvádí se od koho
1780 - 1806 - majitem celého mlýna za 250 zlatých je Juraj Kopunec, mlýn má dvě složení
1806 - mlýn zdědili Jurajovi synové František a Juraj (†1818)
1820 - umírá mlynár František Kopunec, na mlýně se střídají nájemní mlynáři, mlýn vlastní Františkův syn František
1828 - uvádí se mlynář Tomáš Hrbáček i Jakub Strážnický
1830 - uvádí se mlynář Martin Ovčáček
1847 - umírá František Kopunec, majitelem mlýna se stáva Juraj Vlček (†1884)

r. 1848 - mlýn vlastnil Vlček a mlel pro nedaleký Ordějovský dvůr

1880 - mlynářem je František Vlček, syn Juraje
1888 - nájemcem mlýna je Jan Švestka
1904 - 1918 - mlynářem je František Vlček, syn Františka

začátek 20. století - mlýn ve vlastnictví Petrůje, který ve mlýně nemlel a pronajímal ho Vojtěchu a Alžbětě Müllerovým

začátek 20. století - Petrůj, pronájem Vojtěchu a Alžbětě Müllerovým

1921 - uvádí se jako majitel mlýna Jan Petrůj, za manželku měl Anežku Vlčkovou, dceru mlynáře Františka

r. 1930 - je uveden jako maijtel Vojtěch Müller

r. 1941 - mlýn německými úřady zavřen a zaplombován.

Konec 2. světové války - ve mlýně se skrývali partyzáni, v únoru 1945 gestapo oblehlo mlýn, část mlýna a zařízení poničilo. Partyzáni ve mlýně už nebyli.

r. 1989 - budova mlýny prodána Baťově nemocnici ve Zlíně, která mlýn přestavěla na rekreační středisko.