Historie
Obecná historie:
Mlýn v Zářečí (Hinterwasser) dal ve druhé polovině roku 1908 vystavět Johann Fritz na místě vyhořelého rodinného mlýna. Dvoupodlažní budova měla v každém poschodí pracovní sál 20 metrů dlouhý a 10,2 metru široký, s elektrickým osvětlením. Současně byl zřízen na místě dvou dřívějších vodních kol pohon Francisovou turbínou o celkovém výkonu 27,5 HP (20,5 kW), s betonovou kašnou o hltnosti 1 260 litrů za sekundu. Na hlavní budovu navazovaly objekty skladiště a vozovny, mlýn byl uveden do provozu v únoru 1909. Dnes jsou některé části zbořeny, hlavní budova se dochovala autenticky, je však nevyužívaná a bez údržby.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Franz Frietz, *26.3.1725 v Moravské Chrastové, syn tamějšího mlynáře Johanna Frietze (doplnil Martin Fric)
1787-1797 - syn Ignác Fritz (farnost Banín) (mGh) (27.7.1857 Zářečí-Březová - 13.2.1801 Březová)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 mlýn provozuje J. Fritz a syn.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn je zakreslen v historických mapách značkou, v mapě CUZK TOPO S-1952 značkou i zkratkou "ml".
Původní čp. mlýna bylo 1.
Posledním provozovatelem byl státní statek Březová nad Svitavou, který zde měl šrotovnu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1857 Franz Frietz
1787-1797 - Ignác Fritz
1908 Johann Fritz
1930 - J. Fritz a syn.
od 50. let 20. stol - státní statek Březová nad Svitavou
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
