Nepřinesou pytle, přinesou aspoň rance.
(vestfálské přísloví – útěcha mlynářů)

Matoušovský mlýn, mlýn U Kobrzků

Matoušovský mlýn, mlýn U Kobrzků
58
Dražice
391 31
Tábor
Dražice u Tábora
49° 24' 34.2'', 14° 36' 5.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Vodní mlýn bez technologie. Na konci 20. století udělány 2 a později ještě jedna turbína semi-kaplan.
Lužnice
nepřístupný

Obecná historie:

Matoušovský mlýn je poprvé písemně zmíněn už k letopočtu 1374, kdy se objevuje v dědickém podílu Oldřicha I. Rožmberka (po předešlém dělení Rožmberského dominia), ale pouze podle polohy mlýna, bez udání konkrétního mlynáře.
Další písemná zmínka pochází až z letopočtu 1459, kdy Jan z Rožmberka prodal vesnice Dražice a Zahrádku ve prospěch táborských měšťanů a to včetně polesí Vlásenice a Ohrazenice (hradiště). Součástí této trhové smlouvy byly i 3 mlýny pod vesnicí Dražicí. Byli dokonce jmenovitě uvedeni i 3 mlynáři, jenomže bez příslušnosti ke konkrétním mlýnům (Dušek, Křížek a Klíma) První jmenovitý mlynář pochází až z roku 1544 a to Jiřík Wrbický z rodu mlynářů Wrbických.
Po něm potom následovali v držení mlýna Matouš Wrbický a Jan Wrbický. Za války třicetileté došlo k mnoha změnám, na mlýně se objevuje mlynář Bejlovec, na sklonku války (1642) na mlýn nastupuje rod mlynářů Přerovských, po nich mlýn přebírá rod mlynářů Měřičků, který na mlýně seděl až do roku cca 1880.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1374 - smlouva o dělení zboží mezi bratry Petra, Jana a Oldřicha z Rožmberka: k Oldřichovu dílu náležely mlýny pod Dražicemi (nynější Bredovský), z něhož se platilo 12 gr., tři mlýny pod Klokoty, z nichž dva platily dohromady 80 gr. a třetí 15 gr., mlýn Na Vrbici (mezi Matouškovským a Bredovským), z něhož se platilo ročně 32 gr., druhý mlýn (Matouškovský?), z něhož platili hřivnu stříbra, mlýn panin pod Bečicemi, z něhož platili 3 kopy a ještě jiné mlýny. Nynější mlýn Kvěchovský je obsažen mezi oněmi třemi mlýny pod Klokoty, což by měly být mlýny Brdlíkovský, Papírna a Kvěchovský.

1379 odhad berně: Matoušovský, nebo Kobrzkův = 50 grošů (hřivna)

1459 Jan z Rožmberka prodává vsi Zahrádku a Dražice se třemi mlýny a lesy Vlásenici a Ohrazenici Petru Růžovi a Beneši Haldovi, měšťanůn táborským

na mlýnech tehdy hospodařili mlynář Dušek, který platil 33 1/2 grošů a k tomu na každý pátek, dokavadž by okrajky ledové na řece nebyly, ryb obročních za 8 denárův, mlynář Křížek, jež platil Dražickému faráři ročně 20 grošů a každý pátek ryb za 8 denárů, mlynář Klíma, jenž oplatil faráři do roka 14 1/2 grošů. Tito mlynáři byli patrně držiteli pustého Vrbického mlýna a mlýnů Matouškovského a Kvěchovského, nelze ale určit, který pocházel z kterého mlýna. 

na poč. 16. stol. se z mlýna platilo 20 gr.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

 do 1544 Jiří Vrbický

od 1544 Matouš Vrbický

1545 Jan Vrbický koupil za 120 kop

1602 Jakub Bejlovec koupil mlýn za 200 kop

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1642 Matěj Přerovský

1651 Soupis podaných podle víry: mlynář Jan Přerovský (25 let), žena Voršila (22), oba katolíci, tovaryš Pavel (30), podruh Vavřinec (28), oba nekatolíci s nadějí na obrácení

1679 Jan Hromada

1717 mlýn měl 2 složení

V roce 1830 vlastnil mlýn Mečička Adalbert (nebo Měčička Albert?).

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Vlastníci v 19. století až do roku 1881 byli Měřičkovi, vdovu Karolinu (šejharovou) si po předčasně zemřelém Janu Měřičkovi vzal František Kobrzek, syn mlynáře z Dražic, a společně s bratrem Antonínem mlýn vedli.

V roce 1930 vlastnil mlýn František Kobrzek.

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 10. prosince 1952 bylo poslednímu mlynáři na Matoušovském Mlýně Karlu Zemanovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

5. listopadu 2013 se zde při opravě turbíny stal smrtelný pracovní úraz, mladý muž (31 let) byl před očima svého otce, který se rovněž na opravě podílel, turbínou rozdrcen

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bejlovec
  • Matouš
  • Přerovský
  • Hromada
  • Mečička
  • Kobrzek
  • Zeman
  • Měřička

Historie mlýna také obsahuje:

1602 Jakub Bejlovec 

1642 Matěj Přerovský

1651 Jan Přerovský

1679 Jan Hromada

1830 Vojtěch Mečička 

1930 František Kobrzek

SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651.
70 TÁBOR. fol. 1r-17v
Majitel: Císař Ferdinand III, český král

Ve mlejně Matoušovským
Jan Přerovský 25 let, katolík s manželkou.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • zcela bez technologie aj.
        „S kolegou jsme se dali cestou neprošlapanou a postavili čtyři kola na spodní vodu. Zde jsme měli možnost prakticky si ověřit teorie porůznu sehnané a draze nabyli zkušenosti. Kola byla ve dvojicích na spádu asi 1,3m o průměru 4,2 m a šíře 1,95m s hltností 1,75 m3/s, smíšené ocelodřevěné konstrukce systému Zuppinger. Celkové účinnosti zde bylo dosaženo asi 55-60% (nemáme k dispozici přesné měření průtoku) a výkon na jednom kole až 18 kW. Avšak záhy po spuštění do zkušebního provozu se objevily zásadní a školácké konstruktérské chyby, a to v řešení převodu. Při 8,5 otáčkách/min. je zde velký krouticí moment, který při požadavku nepřetržitého provozu a při dynamickém namáhání vnesl do původní lehké konstrukce velký problém.
        Následovalo několik přestaveb a jiných řešení. Jejich výsledkem bylo celkové vyztužení, zesílení hřídele, výměna ložisek a pro převod bylo využito robustní převodovky přes spojku na konci hřídele. Ovládání je automatikou přes počítačovou jednotku, zařízení běhá s běžnými provozními závadami čtyři roky. Tomuto kolu nevadí ledová tříšť, listí ani jiné splaveniny, proto jsou zde pouze hrubé 15 cm široké česle. Nevadí ani zvýšená hladina až o 80cm, kdy nastává brodění kola. Velkým problémem však je namrzání v zimních měsících, kdy při větších mrazech musí být kolo odstaveno.
        Závěr z několika let pokusů a hledání nejlepších řešení je ten, že kola jsou dobře použitelná do výkonu asi 8 kW (při větších výkonech nepřiměřeně vzrůstají náklady na převody), mají i dobrou účinnost a vlastnosti při kolísavém množství vody a spádu a při velkých vodách i předčí turbíny.
        Naší snahou bylo co nejlepší využití množství a spádu vody, proto nakonec dvě z kol jsou nahrazena jednoduchou čtyřlistou turbínou. Přes počáteční nezdary jsme dospěli k nutnému kompromisu vývoje i k částečnému uspokojení ze zanechaného díla. Matoušovský mlýn ,klape‘, byť byl jeho osud již zpečetěn demoličním výměrem.“
        František Mikyška z Kojetína u Petrovic
        Žádná položka není vyplněna
        1717: 2 složení
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • stavidlo
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • lednice
        • turbínový domek
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
        PopisPodomácku vyrobené semi kaplanovy turbíny.
        2015 MVE: 2 x Semi Kaplan, výkon 67 kW
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
        PopisPodomácku vyrobené semi kaplanovy turbíny.
        2015 MVE: 2 x Semi Kaplan, výkon 67 kW
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
        PopisV roce 1930 bylo u mlýna jedno vodní kolo na spodní vodu o hltnosti 1430 l/s na spádu 1,2 m o výkonu 8 HP.
        1994 postavena 4 nová kola na spodní vodu skupinou Františka Mikyšky z Kojetína, později zrušena.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 100
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorNárodní archiv 2017
          NázevSoupis poddaných podle víry z roku 1651. Bechyňsko
          Odkazhttps://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2019/02/Bechynsko_cele_H_zamceno.pdf
          Datum citace internetového zdroje11.1.2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          28.3.2014 15:38 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          doxa (Jan Škoda) 30.1.2026 20:30
          pepino 11.1.2021 18:00