Václav Březan: ŽIVOTY POSLEDNÍCH ROŽMBERKŮ II, Praha 1985
Strana 418: „/Stavba vodovodu v Bechyni./ Ve čtvrtek po Nanebevzetí Panny Marie (16.8.1571) stala se smlouva s mistrem Hansem Wiserem o přivedení vody na zámek Bechyni z studýnek ležících nad cestou, jdouce k hořejšímu mlejnu mezi dvěma vrchy, tak aby voda silně a plnými trubami, jakž na to náleží, šla, na tento způsob: mistr sobě sám dříví k trubám a jiným potřebám připrav, než pán (Petr Vok z Rožmberka) ráčí je i což potřebí dáti přivézti; též mistr trouby vvvrtaje, bytelně do země vlož, pán nádeníky k vybírání struh dodá, mistr jim po 6 gr. míš. na den plať. Za to dílo pán dáti se podvolil 35 kop míš., 1 strych žita, hrachu 1 věrtel, ječmene 1 věrtel a sud řídkého piva. Z obojí stran cedule zdělali.(pep)
Z pamětních knih města Bechyně:
https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Tabor-Kroniky-obecni-B-Bechyne
Kniha 1. Strana 240
V následujícím stati této kroniky uvádím výpis z archivu bechyňského zámku „ze zprávy o mlýnech panských“:
„L.P. 1676 dne 18. Januarii v přítomnosti všech mlynářů panských ustanoveno na kanceláři takto: Poněvadž poddaní panství obilí do mlýnů cizích, často ani velké vzdálenosti nedbajíce, ku mletí vozí, tím hynou mlýna panské. Pročež poroučí a nařizuje se, aby žádný z poddaných, buď kdo buď a to pod obyčejnou pokutou jedné bečky soli propadení, a kdyby s té býti nemohl, 100 ran vydržeti a k tomu 4 neděle na zámku bechyňském v tom strašném rožmberském vězení seděti bude. Bečku soli pak dají sousedé ze vsi, odkud byl viník, konšel pak zaplatí 2 kopy, rychtář 1 kopu pro nedbalost.
Myslivci, pojezdní, hajní atd dbáti majíc o to, obilí jinam vezené mohou sebrati a domů vzíti, viníka pak na zámek bechyňský dodati. Kdyby tak nečinil aneb nedbalý byl, bude úřadu neb služby zbaven, pokutován a do černé knihy mezi škůdce zapsán.
Naproti tomu poroučí se mlynářům, aby lidem spravedlivě činili, mlýny aby měli napravené hodnými pytlíky a dobrým kamením opatřené, aby se mouka nerozprašovala po mlýně. Kdoby v tom vinným shledán byl, postaven bude na kancelář a pokutován, při opakování z mlýna puštěn a mlynářský jak panský tak sedlský, pokutou dvojnásobnou co mleči zaplatí.
Mlýn Prádlo-Bradlo, Viktora a Bejšovcův vymíněný, tam dovoleno mleti. Prádlo musí za to 1 špalek seřezati, 6 kop platu dáti – však mleti směl poddaným, pokud by ratajský nestačil mlíti. Viktora, aby lidem mohl lépe sloužiti, osvobozen od robot, platí 6 kop po ¼ roku. Bejšovec šenkuje ze Želecka, v pádu potřebí dovoleno voziti do mlýna v Plané.“
Mlýn hořejší - 2 kola 1 stoupa. Mlýn zpustlý, jez do polovice roztrhaný. Na mlýně tom 11 roků mlynář Ondřej Bejšovec za nájem 50 str. žita a 21 kopu. Když v r. 1675 prošacován jemu mlýn Červený, přišel sem Tlášek z mlýna dolejšího. Že pak mlynář Bejšovec vše zaplatil, a před tím každý mlynář mnoho dlužen zůstal, toho příčinu Pán Bůh nejlépe ví!!
Cesta k mlýnu zlá a nebezpečná. Mele se tam slad městský a tím se kameny kazí. (Z archivu bech. Zámku.)
Kniha 2. Strana 93 L.P. 1786 dne 28. Sept. postiženeni byli od p. France Plaňanského, mlynáře hořejšího, dva židi a židovka, totiž izrael Jacob z Vlachova Březí se svou manželkou a služebníkem naproti Čermáku na jeho louce při vzdělání ohně seděti, ryby tráviti a chytati..
3.srpna 1934 konalo se komisionélní šetření o přestavbě horního mlýna, když majitel mlýna „Družstevní mlýn a pekárny“ se rozhodl zaměnit dosavadní vodní kolo za 2 turbíny. Jelikož pozvaní zájemci, tělocvičná jednota Sokol, jako majitelka koupaliště a J. Mráz majitel dolejšího mlýna, neměli námitek proti této změně, byla stavba povolena.
V r. 1938 konstatováno: „Oba zdejší mlýny byly po vyhoření zmodernizovány.“(pep)
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Bechyně
Název toku: Lužnice
Obec, čp. : Bechyně 8
Podnikatel: Fr. Ureš
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na spodní vodu
Normální výkon v ks: 10,6
