Meister Müller mahle mir mein Mehl,
morgen muß mir meine Mutter Mehlspeis machen.
(německý jazykolam)

Dolení, Hudcův, Družstevní mlýn

Dolení, Hudcův, Družstevní mlýn
32, 07E
14
Hradčany
463 43
Liberec
Hradčany u Českého Dubu
50° 37' 37.2'', 15° 1' 44.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý Družstevní mlýn a Vodovodní družstvo na říčce Mohelce dříve s adresou Sedlišťka 14. Současným majitelem částečně opravená budova, ve které se nachází původní technologie mlýna, který sloužil zároveň jako pila a vodárna. Před rokem 1989 část objektu využívána jako sklad molitanu. 500 m dlouhý náhon poškozený a částečně zanesený.
Na kraji obce Trávníček 100 za odbočkou směr Sedlišťka
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prvním známým mlynářem je Mikuláš, po němž převzal mlýn 22. 1. 1616 Pavel za 300 kop. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1628 koupil mlýn za 350 kop bod Pavla jeho bratr Adam Niklův (tj. Mikulášův). Je pravděpodobně totožný s Adamem Niklem (Nyklem), který v té době hospodařil také na nedalekém mlýně ve Vlastibořicích (staré čp. 15, nové čp. 39). Při zápisu složil 250 kop. Jako přídavek obdržel pilu. V roce 1636 koupil usedlost jeho syn Jeroným Niklů za 150 kop. (MH)

V roce 1680 koupil mlýn Jan Hudec za 240 kop. Podíly z vyplacené ceny měli dostat Václav a Jakub Niklův, Havel Nikl v Hodkovicích a Mandelina, manželka Václava Nezdary v Drahoticích. Dle zápisu o prodeji lze usuzovat, že zaplacená částka se měla rozdělit mezi 4 dědice z rodu Niklů. Jan Hudec zemřel v roce 1699 a s vdovou Kateřinou se oženil a za 320 kop (10 kop hotově) koupil mlýn Jan Fridrich Linhart, který mlýn velmi zadlužil a nakonec ho vyhnali. Po něm získal mlýn se 7 korci pozemků Jan Hudec za 314 kop a s dluhem 178 kop. Po něm následoval Petr Hudec, který získal mlýn o jednom složení za 500 kop, a roku 1777 jeho syn Josef Hudec, který za 600 kop kupuje mlýn již o dvojím složení a 16 jiter pozemků. Josef Hudec se oženil s Annou Roubíčkovou ze Sedlištěk. V letech 1791 až 1799 se jim zde narodilo 7 dětí.  

Z mlýna se platilo 6 zl. 12 kr. daně, vydání 12 kr., úrok jirský 18 kr., havelský 34 kr., ruční roboty 104 dnů ročně.

Josef Hudec zemřel před rokem 1800, vdova Anna se 12. 8. 1800 znovu provdala, a to za Jana Vodičku, mlynáře z Břehyně u Doks (Heidemühle), který se musel rovněž postarat sirotky po Josefu Hudcovi. Mlýn převzal na 16 let za 935 zlatých.

Povinnosti: 6 zl. 12 kr. daně, nájmu vrchnosti 8 zl., za 1 indiána (krocana) 45 kr., za 1 vepře 2 zl., za 1 1/2 kopy pstruhů 2 zl. 15 kr.. Obilního nájmu 12 měřic žita, úroku jirského 18 kr., havelského 34 kr. Roboty ruční 104 dny nebo 13 zl. 14 kr. náhrady, ve žních 6 dnů ruční. Desátku ke kostelu 26 1/2 kr.

V roce 1817 začal ve mlýně hospodařit Josef Hudec, syn předchozího Josefa Hudce. Za manželku si v roce 1810 vzal Marii Brožovou z Letařovic (Vorklebic) čp. 5, které bylo při sňatku pouze 17 let. Marie však v lednu 1835 zemřela a Josef Hudec si za druhou ženu vzal její sestru Alžbětu. Měli spolu jednoho syna Františka, který živnost později převzal. Avšak Josef Hudec zemřel již v březnu 1836 ve věku 46 let. Aby vdova mlýn udržela, provdala se v roce 1839 za Františka Berana z Jiviny. (MH)

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Syn Josefa Hudce a Alžběty František Hudec převzal mlýn v roce 1862 za 3.100 zl. V roce 1857 se oženil s Annou Jírovou z Vesce. Měli spolu 3 děti, dcera Annu (1864) a Kateřinu (1868) a syna Františka Václava (1874), který v roce 1902 převzal mlýn. (MH)

V roce 1904 se majitelem mlýna stal Václav Beran a po sňatku v roce 1906 i jeho manželka Marie. (MH)

V roce 1912 vzniklo družstvo, jehož členové založili společnost Družstevní válcový mlýn, pecnářství a vodní pila, zapsané společenstvo s ručením obmezeným pro Sedlíšťky a okolí. Nově vzniklé družstvo mělo tyto představitele:  Josef Bína předseda, Josef Havelka náměstek, František Adam jednatel, Josef Červa člen představenstva, Jaroslav Hobelant pokladník a dva členové představenstva Josef Roubíček a Josef Mohelský. Zvolení představitelé podepsali 21. 4. 1912 stanovy a 11. 5. 1912 zakoupili mlýnskou usedlost v Trávníčku a 33 korců pozemků za 33 555 korun. Živnostenský list družstvu vydalo Okresní hejtmanství v Turnově 18. 11. 1913. Při založení v roce 1912 mělo družstvo 84 členů se 144v podíly. Hned v roce 1913 pořídilo družstvo nové zařízení v hodnotě 25 000 korun, byla zde také instalována vodní turbína. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1925 následovala další velká investice do strojního vybavení. Na nákup strojů družstvo vynaložilo 130 000 korun. (MH)

V roce 1927 mělo družstvo již 298 členů se 605 podíly. Za rok 1927 se zde semlelo 92 vagónů obilí. (MH)

1938 semleto 3.305 q pšenice, 4.701 q žita sešrotováno 2.000 q ke krmným účelům.

kapacita 26 q pšenice a 36 q žita za 24 hod.

Ve mlýně pracoval 1 stárek, 1 dělník a 1 učedník.

Začátkem 50. let 20. st. postihlo mlýny rozhodnutí o zákazu mletí. Dnem 30. 7. 1951 nesměly přijímat obilí k námezdnímu mletí a byly „zatím ponechány v klidu“. Jen několik mlýnů bylo z tohoto rozhodnutí vyjmuto. K nim patřil také tento Družstevní mlýn v Trávníčku. (Kromě něj se výjimka týkala ještě Družstevního mlýna ve Třtí a mlýna národního správce Josefa Hyky v Dolánkách čp. 3). (MH)

Dalšími vlastníky se staly pouze národní podniky. Podle přejímací smlouvy z 25. 4. 1953 bylo vloženo vlastnické právo na mlýn v Trávníčku pro československý stát – Liberecké mlýny, národní podnik, v Liberci. Podle výměru ministra potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků ze dne 17. 3. 1958 přešlo vlastnictví na Liberecké mlýny a pekárny, národní podnik, v Liberci. Podle administrativní dohody z 25. 6. 1963 a 18. 7. 1963 došlo ke změně správy na Mlýny a těstárny, národní podnik, v Pardubicích. Dalším vlastníkem se stalo Jednotné zemědělské družstvo Pokrok se sídlem v Bílé. To ve mlýně zřídilo skladiště a v roce 1981 podalo žádost o demolici zchátralé budovy.  K tomu ale nedošlo. Později usedlost přešla do vlastnictví manželů Jeřábkových. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes je mlýn majetkem Jaroslava Mayera, který provedl celkovou rekonstrukci náhonu, instaloval novou turbínu a bojoval s úřady o povolení vyrábět elektřinu a dodávat ji do energetické sítě. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nikl
  • Hudec
  • Vodička
  • Beran

Historie mlýna také obsahuje:

  • do roku 1615 Mikuláš
  • 1615-1628 Pavel, syn Mikulášův
  • 1628-1636 Adam Nikl, syn Mikulášův
  • 1636-1680 Jeroným Nikl, syn Adamův
  • 1680-1699 Jan Hudec (vzal si vdovu po Jeronýmovi)
  • 1699-1719 Jan Fridrich Linhart (vzal si vdovu po Janu Hudcovi)
  • 1719-1754 Jan Hudec (syn Jana)
  • 1754-1777 Petr Hudec (syn Jana)
  • 1777-1801 Josef Hudec (syn Petra)
  • 1801-1817 Jan Vodička (vzal si vdovu po Josefovi)
  • 1817-1837 Josef Hudec (syn Josefa)
  • 1837-1862 Alžběta Hudcová, vdova po Josefu - manžel František Beran z Beranova mlýna
  • 1862-1902 František Hudec
  • 1902-1904 František Hudec
  • 1904-1914 Václav Beran
  • 1914-1954 Družstevní mlýn
  • 1954-1963 Liberecké mlýny
  • 1963-1990 Mlýny a těstárny Pardubice

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • živnostenský list
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      zděná
      vícepodlažní
      1913: K stávajícímu mlýnu a pile má býti přistavěna nová mlýnská budova jednoposchoďová s vysokým podkrovím, zděná a taškami krytá. V přízemí bud podlaha betonová, kdežto v prvém patře a podktoví bude prkenná podlaha na stropnicích spočívajjící na poidvlaku a sloupech. Mezi jednotlivými patry bude pomocí dřevěných schodů uporavenoi spojení a mimoto bud zřízen výtah z přízemí až do podkroví.
      Z mlýnice bude jediný východ z přízemí do dvora. Výška prvního patra 2,8 m jest místním poměrům vyhovující.
      Mlýn stojí úplně o samotě, přízemím přiléhá k dřevěnému přízemnímu stavení, taškami krytému a stárkem obývanému, jež jest spojeno se starou mlýnicí dveřmi v přízemí.
      V závodě bude zaměstnán jediný stárek a záchod při stávajícím mlýně jest dřevěný, poměrům vyhovující.
      Dle popisu mlýna pro mlynářské ústředí z roku 1941: Mlýn sestával z několika těsně sousedících budov. Největší z nich měla délku 28 m, z velké části sloužila pro zařízení mlýna, z menší části jako byt stárka a obilní silo. Ve druhé budově nad náhonem bylo zařízení turbín a skladiště, tato budova propojovala mlýn s budovou pily. V další budově – na opačné straně od mlýnské budovy - byly kanceláře, byty zaměstnanců a sklad, původně zde v přízemí stála pec a byly zde prostory pro pecnářství. (MH)\n

      1913 – zakoupení nového vybavení za 25 000 korun a instalace nové Francisovy turbíny (MH)


      1921 – byla instalována druhá Francisova turbína (MH)


      1925 – další velká investice do strojního zařízení ve výši 130 000 korun (MH)

      • střešní nástavba
        • existující torzo obyčejného složení
        Žádná položka není vyplněna
        1913: V přízemí bude umístěna hlavní transmise nad podlahou, odkud povedou řemenové převody do prvního poschodí, kdež se umístí dvě stolice válcové a francouzský kámen a dále do podkroví, kdež umístěny budou vysévací přístroje. Loupačka a špičák budou umístěny ve staré budově.
        1913: zakoupeno nové zařízení v hodnotě 25.000 K: vodní turbína, válcová stolice, francouzský kámen, loupačka, savka, cylindr a míchačka.
        1925: nakoupeny stroje za 130.000 Kč.
        Dle popisu mlýna pro mlynářské ústředí z roku 1941: pohon mlýna a pily zajišťovaly dvě Francisovy turbíny s horizontální hřídelí (první o výkonu 19 HP instalována v roce 1913, druhá o výkonu 10,8 HP v roce 1921) a elektromotor Siemens o výkonu 30 HP (pravděpodobně z roku 1933). (MH)
        V čistírně byl jednoduchý aspiratér Kohout 450 mm, koukolník Prokopec 2300 x 600 mm, koukolník Kohout 2300 x 600 mm, spirálový vykulovač Kohout 2000 mm vysoký, průchodová loupačka domácí výroby s pláštěn 800 x 550 mm, průchodová loupačka Richter s pláštěm 1050 x 700 mm, magnet Prokopec bez stírače, klíčkové žejbro 550 mm a tlakový filtr Kohout s 80 hadicemi. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová rýhovaná a hladká stolice Prokopec 600 x 220 x 300 mm, dvouválcová rýhovaná stolice Prokopec 600 x 220 mm a dvouválcová porcelánová stolice Hoerde 400 x 250 mm. Pro mletí žita zde byly dvě dvouválcové rýhované stolice Prokopec 650 x 300 mm a 600 x 300 mm. K vysévání meliva sloužil dvouskříňový dvoudílný rovinný vysévač Prokopec o velikosti skříně 1500 x 470 mm na 2 x 10 sít a dvouskříňový dvoudílný rovinný vysévač Prokopec se skříní 1500 x 470 mm na 2 x 8 sít. Pro čištění krupic a dunstů se využívala dvojitá reforma Prokop 2 x 270 mm. Z pomocných strojů zde byl sací filtr Prokopec se 4 hadicemi k aspirování žitné stolice a sací filtr domácí výroby se 6 hadicemi pro aspirování reformy, dále ležatá míchačka Prokopec s válcem 1600 mm na obsah 60 q a ležatá míchačka domácí výroby s válcem 1800 mm na obsah 30 q. Pro šrotování obilí se užívalo složení smirkových kamenů o průměru 1100 mm a dvouválcové mačkadlo na oves Hübner 450 x 300 mm. Kapacita mlýna činila 26 q pšenice a 36 q žita za 24 hodin. (MH)
        Nezjištěn
        • pila
        Zaniklý
        • pekárna
        • jiné
        1913: Pila rovněž od turbíny poháněná je z kamenných sloupů, prkny kolkem ošalovaná a lepenkou krytá.
        1941: kombinovaná rámová pila s výkonem 4-9,8 HP, okružní pila, omítačka a vrtačka o výkonu 4-5 HP. Pila využívána pouze námezdně a ročně nařezala cca 500 m3 dřeva.
        Čerpadlo pro čerpání voidy vodovodního družstva Sedišťka mělo výkon 8-9,8 HP a pracovalo pouze v nočních hodinách.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        500 m dlouhý z kamene vyzděný náhon pod svažitým zalesněným terénem, dnes částečně zdevastovaný a zanesený zeminou.
        Nad mlýnem byl jez o délce 5 metrů se čtyřmi stavidlovými okenicemi o světlé šířce 1,10 m a výšce 0,85 cm. Za jezem začínal náhon. Vpouštěcí stavidlo do náhonu se skládalo ze dvou stavidlových okenic o světlé šířce po 1,08 m a výšce 0,9 m. Voda na mlýnská kola tekla přes vatroky, ke každému zvlášť. Šířka vantrok byla 1,42 m a 1,03 m, hloubka byla u obou stejná, a to 0,42 m. Ve vzdálenosti 16,2 m od levého okraje jezu byl umístěn pevný bod. Po instalaci turbíny vedl k turbíně vodu žlab široký 1,5 m. (MH)
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady
        Popis1913: dle projektu mají být 2 kola nahrazena Francisovou turbínou se vtokem radiálním a vodorovným hřídelem, konstruovanou na úplné naplnění 550 l/s, jelikož ale turbína má nejvyšší výkon při plnění na 3/4, jednalo by se o spotřebu 412 l/s, což je méně než dosavadní spotřeba obou kol, tudíž se nejedná o rozšíření stávajícího vodního práva. Při celkovém spádu 3,45 m, jest při hltnosti 412 l/s výkon 14,2 HP a při 550 l/s 19 HP.
        Poněvadž Mohelka normálně vede 500-700 l/s neprojektuje se pro turbínu žádná nádržka a přítokové poměry zůstanou nezměněny. Od turbíny, umístěné v betonové kašně, budou poháněny další stroje.
        1921 instalována 2. turbína Francisova s horizontální hřídelí o stejném spádu a hltnosti 285 l/s s výkonem 10,8 HP. V noci poháněla skupinový vodovod pro Sedlišťky, Soběslavice, Padařovice, Střížovice, Kordovku a Vitanovice, ve dne pilu.
        1930: 2 turbíny Francis
        pro mlýn: hltnost 0,343 m3/s, spád 3,5 m, výkon 12 HP
        pro pilu a vodárnu: hltnost 0,2853 m3/s, spád 3,45 m, výkon 9,8 HP
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady
        Popis1913: dle projektu mají být 2 kola nahrazena Francisovou turbínou se vtokem radiálním a vodorovným hřídelem, konstruovanou na úplné naplnění 550 l/s, jelikož ale turbína má nejvyšší výkon při plnění na 3/4, jednalo by se o spotřebu 412 l/s, což je méně než dosavadní spotřeba obou kol, tudíž se nejedná o rozšíření stávajícího vodního práva. Při celkovém spádu 3,45 m, jest při hltnosti 412 l/s výkon 14,2 HP a při 550 l/s 19 HP.
        Poněvadž Mohelka normálně vede 500-700 l/s neprojektuje se pro turbínu žádná nádržka a přítokové poměry zůstanou nezměněny. Od turbíny, umístěné v betonové kašně, budou poháněny další stroje.
        1921 instalována 2. turbína Francisova s horizontální hřídelí o stejném spádu a hltnosti 285 l/s s výkonem 10,8 HP. V noci poháněla skupinový vodovod pro Sedlišťky, Soběslavice, Padařovice, Střížovice, Kordovku a Vitanovice, ve dne pilu.
        1930: 2 turbíny Francis
        pro mlýn: hltnost 0,343 m3/s, spád 3,5 m, výkon 12 HP
        pro pilu a vodárnu: hltnost 0,2853 m3/s, spád 3,45 m, výkon 9,8 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1913: 2 stejná vodní kola o prům. 2,8 m, šířka korečků mezi věnci 1,15 m, hloubka korečků 30 cm, 15 ot./min., hltnost při 1/3 plnění 0,253 m3/s (506 l/s pro obě kola), při 1/4 plnění 0,19 m3/s (380 l/s pro obě kola), tudíž průměrná spotřeba 443 l/s.
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        VýrobceSiemens
        Popisinstalován 1933
        výkon 30 HP
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        VýrobceSiemens
        Popisinstalován 1933
        výkon 30 HP
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
        Popisna stejnosměrný proud o výkonu 4,4 kW, poháněno menší turbínou
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění(stav koncem roku 1930)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění(stav koncem roku 1930)
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 62-65

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        12.8.2013 20:18 uživatelem newman

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 8.8.2022 09:40
        Claricia (Blanka Lednická) 15.5.2015 10:28
        doxa (Jan Škoda) 17.5.2024 14:54
        cestovatelka 13.12.2016 11:27