Oslovil nás manželský pár, který objekt koupil z čisté lásky. Byla to láska na první pohled, takže se ani netrápili s technicky velmi špatným stavem budov.
Oba jsou velmi zcestovalí, a navíc milovníci přírody a dobrého vína. Ovlivnily je i časté návštěvy Francie. Chtějí si zde vybudovat své venkovské sídlo, místo pro odpočinek a nejen víkendy. Hlavní budova mlýnice má sloužit hlavně jako společenský obytný prostor s kuchyní. Sympatické je přání majitelů, znovu vyrobit a osadit mlýnské kolo tak, aby bylo možno jej pozorovat i z interiéru. Do nově vybudovaného podkroví budou chodit spát hosté. Naproti hlavní budově se nachází hospodářská budova, která poslouží jako vejminek pro majitele. Bude zde jejich ložnice, pokoj, a hlavně možnost propojit interiér s exteriérem velkými dělenými posuvnými dveřmi. Objekt kůlny a seníku se bude hodit částečně jako garáž a úschovna nářadí a částečně jako SPA prostor, kde si návštěvník může pohovět ve vířivce či zapotit v sauně. Krásným doplněním zadání byla touha po vinném sklípku s posezením. Najde místo zakopaný do stráně za hlavní obytnou budovou.
Vzhledem k našemu nadšení pro vše historické a starodávné, a vzhledem k odkazu, který nám zde předkové nechali, jsme se rozhodli pokusit se zachovat co možná nejvíce původního. Hlavně nám však bylo jasné, že určitě nebudeme měnit půdorysné a hmotové rozvržení budov. Použité materiály musí respektovat původ i místo zástavby, takže budeme stavět z kamene a starých cihel, nově spárovat, obkládat fasádu masivními deskami z modřínu a točit bílou vápennou omítku. Pokud jsme nuceni přece jen sáhnout k soudobějším řešením, budeme používat například sklo a kov.
Důležitým bodem bude úprava okolních terénů - obnova strouhy, renovace zahrady a příjezdové cesty, a v první řadě vytvoření obytného atria se starou lavicí. Tu už máme, teď už jen sehnat mlynářskou fafjku a staré pytle.
Vladan Běhal
