Historie
Obecná historie:
Vznik mlýnce byl dán skutečností, že v době velkého sucha v roce 1840 nestačil strašický mlýn ani níže položený mlýn u Melmatěje zpracovávat obilí v dostatečném množství. Tehdy strašičtí radní rozhodli o postavení dalšího, ale tentokráte obecního mlýna v místech u Melmatějovic mostu.
Podle jiné verze byli prý radní k tomuto kroku donuceni proto, že mlynář Ignác Velvarský zvyšoval ceny za mletí. Co je pravda se dnes již nedozvíme. Obě verze
mají svou logiku. Mlynář Ignác Velvarský, aby mu nevznikla konkurence, se domluvil s radními a mlýn postavil sám, zhruba 25 metrů pod svým mlýnem. Používal ho jen po žních, když bylo mnoho práce. S níže položeným mlýnem byla spojena další pila. Později byl celý objekt požárem poškozen, v provozu zůstala pila, kterou vlastnil již
Karel Velvarský, a spolu s mlýnem ji koupil Mikulík. Po postavení nové pilnice 1913 tam pak bylo její zařízení přestěhováno.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1850 Ignác Velvarský
1870 Jan Mikulík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
