Rousův, Čámského mlýn

1654, 1666, 1673 mlýn má o 2 kolách, pila jest pustá
1704 má 2 složení, z nichž jedno mele, druhé poroucháno.
V protokolu z roku 1876 ze Sbírky listin a plánů ku vložce vodní knihy se uvádí, že mlýn „…pozůstává o třech složení a sice o dvouch kamenů českých a jednoho uměleckého…“ Zbylé strany řeší spád vody u jezu a jeho opravu.
V dokumentu z roku 1912 se píše, že se mlýn skládal z přízemí a tří podlaží. V přízemí mlýnice se nacházely palečná kola ke třem vodním kolům s hlavními převody a jeden hranolový vysévač. První patro pojímalo dva francouzské a dva české kameny, jednu porcelánovou a jednu šrotovou stolici s válci, jeden čistící stroj na krupky a sortýr. Ve druhém patře byla umístěna jedna žitná stolice s válci, dva vysévače – jeden hranolový a druhý krupičný, jednu trojdílnou savku a triér. Poslední – třetí etáž obsahovala jeden prachový cylindr (též vysévač), tarár se žejbrem, jeden sortýr a enryku. Kapsové dopravníky jsou rozmístěny po všech patrech. Mlýn disponoval třemi vodními koly na vrchní vodu s cca průměrem 320 cm. První kolo mělo šířku koreček 130 cm a hloubku 30 cm, druhé šířku 85 cm s hloubkou 25 cm a třetí o šířce 70 cm a hloubce 25 cm.
Záznam z Mlynářského ústředí
Rozsáhlá složka Čámského mlýna eviduje vysoké množství úřední korespondence probíhající mezi majiteli mlýna a Mlynářským ústředím, a to hned z několika důvodů: změny majitelů, inovace mlýnské technologie či stanovení kvót pro mletí. Vyskytuje se zde taktéž vícero změn a přepisů v dotaznících.
První dotazník k zápisu do mlynářského ústředí z roku 1939 uvádí, že hlavní mlýnská budova byla 15,5 m dlouhá a 9,10 m široká. Přízemí bylo zděné o rozměrech 9 x 5 x 2,20 m, zděné první patro o rozměrech 10 x 7 x 2,70 m, druhé patro taktéž zděné o rozměrech 13,5 x 7 x 4,30 m, půda o rozměrech 8 x 7 x 3 m a „druhá“ půda o rozměrech 5,50 x 7 x 3 m. Skladiště pro obilí se nacházelo v sýpce na půdě s kapacitou 150 q obilí a mlýnské výrobky na podlaze na půdě, kde prostor pojmul 65 q mlýnských výrobků. Kontingent obchodního mletí ze dne 7. května 1937 byl stanoven na 110 q pšenice a 140 q žita. Množství námezdního mletí ze 7. května 1937 bylo stanovené na 2 420 q pšenice a žita dohromady. Mlýn disponoval jedním pomocným dělníkem.
K čištění obilí sloužil triér o rozměrech 220 x 55 cm, tarár o rozměrech 150 x 80 cm, prachový vysévač o rozměrech 150 x 60 cm, vše značky Josef Prokop – Praha XII. A také loupačka značky Škrdlant – České Budějovice s rozměry 800 x 600 mm.
Stroje užívané k mletí představovaly tři válcové stolice s jedním párem válců – dva z výroby Josef Prokop – Praha XII. a jedna značky Waimanz. První rýhovaná stolice o délce válců 50 cm a průměru válců 30 cm se užívala na žito. Druhá rýhovaná stolice s délkou válců 65 cm a průměrem válců 22 cm se používala ke šrotování. Poslední hladká stolice o délce válců 40 cm sloužila jako porcelánka. Dále jeden český kámen od výrobce Gabriel Žižka, Praha XVI. užívaný ke šrotování a špicování s průměrem kamenů 105 cm.
Vysévací stroje zde byly zastoupeny ve velkém množství. Šest hranolových vysévačů, jedna trojdílná savka a jedna jednodílná reforma, všechno od výrobce Josef Prokop – Praha XII. První hranolový vysévač o délce motáku 365 cm a průměru 100 cm sloužil k žitnému mletí. Druhý o délce motáku 150 cm a průměru 70 cm taktéž k žitnému mletí. Třetí o délce motáku 360 cm a průměru 75 cm, čtvrtý o délce 420 cm a průměru 75 cm, pátý o délce 230 cm a průměru 60 cm a šestý o délce 150 cm a průměru 70 cm. Tyto byly užívány k mletí pšenice. Dále jeden rovinný vysévač výrobce J. Kohout – Smíchov s délkou skříně 180 cm, šířkou 96 cm, dvěma díly a devíti síty v obou dílech. Jedna trojdílná savka o délce rámečku 3 cm a šířce 80 cm, která se uvádí mimo provoz a jedna jednodílná reforma k čištění krupice o délce rámečku 2 cm a šířce 60 cm.
Opis dotazníku, který pochází z roku 1941 obsahuje mnoho změn. Další obměna strojního zařízení nastává u válcových stolicí, které se uvádějí s počtem dvou válců – dvě byly rýhované od výrobce Prokopec. První s délkou válců 650 mm a průměrem 220 mm, druhá s délkou válců 400 mm a průměrem 400 mm. A jedna byla porcelánová od výrobce Wegmann s délkou válců 500 mm a šířkou 300 mm. Mlecí kameny se zde neuvádějí. K vysévacím strojům se nově řadil hranolový třídící vysévač o rozměrech 2 300 x 800 mm, hranolový moučný vysévač rozměru 3 400 x 850 mm, hranolový vysévač o rozměru 3 000 x 800 mm, dunstový hranolový vysévač s rozměry 2 300 x 800 mm, hranolový třídící vysévač o rozměrech 1 500 x 750 mm a hranolový moučný vysévač rozměru 3 400 x 750 mm, všechny od firmy Prokopec. Čtyři se používaly k mletí pšenice a zbylé dvě k mletí žita. Dále jedna jednoduchá reforma taktéž z dílny výrobce Prokopec. Nově se uvádí kamenný šrotovník o průměru kamenů 1 050 mm – francouzský s kolmou hřídelí od výrobce Žižka, který je využíván pouze k ke šrotování. Skladovací prostory na obilí a na mlýnské výrobky se rozšířily a kapacita činí dohromady 450 q.134
V rozsáhlém popisu změn po 31. říjnu 1938 se v opise dotazníku uvádí: „…V květnu 1941 bylo započato s celkovou rekonstrukcí strojního zařízení mlýna. Jednotlivé stroje byly postupně odstraňovány a v den šetření bylo celé zařízení mimo reformu demontováno. Válcové stolice a složení kamenů jsou částečně rozebrané volně postaveny na válcové podlaze. Ostatní stroje jsou rozebrané postaveny buď pod kolnou, nebo na dvoře. Člen komise J. Oulehle uvádí, že na podzim roku 1938 zúčastnil se soudního odhadu strojního zařízení jako soudní znalec z oboru mlynářského přímo v tomto odhadu bylo zařízení, jak je popsáno ke dni 31.X.1938, skutečně ve mlýně a soudně odhadnuto. Komisí byly shledány tyto nové stroje:
1. Koukolník 2000 x 500 mm.
2. Průchodová loupačka Kohout 750 x 600 mm.
3. Tlakový filtr Kohout 100 hadic.
4. Třídící hranolový vysévač 2000 x 800 mm.
5. Moučný hranolový vysévač 3000 x 800 mm.
6. Jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Kohout 1800 x 960 mm, 2 x 9 sít.
7. Válcová míchačka na mouku Kohout, válec 1500 mm, obsah 35 q.
8. Všechny podlahy a výtahy a zásobníky
Všechny popsané nové stroje byly do mlýna dopraveny v červenci a srpnu 1941 a v den šetření jsou právě v montáži.
Zástupce mlýna uvádí, že v rámci prováděné rekonstrukce budou ještě postaveny tyto nové stroje:
1. Aspiratér Kohout 400 mm.
2. Klíčkový hranolový vysévač 1000 x 800 mm.
3. Dvouválcový rýhovaná stolice Kohout 600 x 220 – pšeničná.
4. Dvouválcový rýhovaná stolice Kohout 500 x 300 – žitná.
5. Rychloběžný šrotovník Kohout ø 400 mm.
Ze starých strojů zůstanou ve mlýně:
1. dvouválcová porcelánová stolice Wagmann 400 x 400 mm.
2. dvouválcová rýhovaná stolice Prokopec 500 x 300 mm jako mačkadlo na oves.
Tato stolice nebude zapojena na žádný výtah, ani na žádný vysévač.
3. jednoduchá reforma Prokopec 400 mm
K popsané a právě prováděné rekonstrukci neobdržel mlýn potvrzení Mlynářského ústředí, potřebné podle…Zástupce mlýna žádá, aby Mlynářské ústředí vydalo potvrzení dodatečně a předloží Mlynářskému ústředí ve dvojím vyhotovení montážní plány rekonstrukce.“
Žádost na rekonstrukci výše uvedeného strojního zařízení byla poprvé podána 15. června 1941. V červenci jej MlÚ zamítá, jelikož by nová stolice přesáhla délku o 5 cm, čímž by se rozšířila výrobní schopnost mlýna, kterou MlÚ zavrhovalo. Tentýž i následující měsíc se František Čámský pokouší o revizi jeho žádosti a dodatečné potvrzení. Také zde vysvětluje, že se nové stolice již nevyrábí ve stejné velikosti, kterou MlÚ požaduje. Opis k novému dotazníku, který je výše odcitován byl vyhotoven 29. srpna 1941, kdy stále nebyla rekonstrukce potvrzena. Tím se však mlynář dopustil přestupku, jelikož přes zamítnutou rekonstrukci část technologie již obnovil. Začátkem září i října byla žádost opětovně Mlynářským ústředím zamítnuta. Proto koncem října podává mlynář stížnost, kde opětovně vysvětluje své důvody „…jedná se v našem případě o normální výměnu starého strojního zařízení za zařízení nové, kteréžto zařízení odpovídá dnes všem požadavkům na ně kladeným. Rekonstrukce mého mlýna také odpovídá všem zákonným předpisům, poněvadž se tu nejedná o žádné rozšíření výrobní schopnosti, nýbrž o pouhou výměnu starého a nedokonalého strojního zařízení.“136 A odvolává se k ministerstvu průmyslu, obchodu a živností. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v prosinci stížnost zamítá a vyzývá mlynáře k odstranění nově zakoupených strojů ze mlýna jinak to povede ke trestnímu stíhání. V únoru 1942 Českomoravský svaz pro hospodaření obilím navrhuje zavést trestní řízení proti mlynáři Františku Čámskému, jelikož změny strojního zařízení byly provedeny bez potvrzení Mlynářského ústředí. Stížnost dále řeší ministerstvo zemědělství a lesnictví, ministerstvo hospodářství a práce a okrajově i ministerstvo financí. Nakonec v září roku 1942 Českomoravský svaz pro hospodaření obilím potvrzuje změnu určitých zařízení mlýna, s tím, že se výrobní schopnost mlýna nerozšíří.137
Nový stav strojního zařízení od září roku 1942 ve mlýně je následovný: k čištění jsou určeny klíčkový hranolový vysévač o rozměrech 1 000 x 800 mm, aspiratér firmy Kohout o rozměru 400 mm, triér rozměru 2 000 x 500 mm, tlakový filtr značky Kohout se 100 hadicemi a průchodová loupačka s pláštěm výrobce Kohout o rozměrech 750 x 600 mm. K mletí pšenice sloužila dvouválcová rýhovaná stolice značky Kohout o rozměrech 600 mm x 220 mm a dvouválcová porcelánová stolice značky Wegmann o rozměrech 400 mm x 400 mm. Pro mletí žita dvouválcová rýhovaná stolice o rozměrech 600 mm x 300 mm zn. Kohout. K vysévacím strojům se řadil hranolový třídící vysévač o rozměrech 1 500 x 750 mm, hranolový moučný vysévač rozměru 3 400 x 750 mm a jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač od výrobce Kohout s rozměry skříní 1 800 x 960 mm a dvou dílech s devíti síty. Pomocným strojem byla ležatá moučná míchačka s válcem o rozměru 1 500 mm a obsahu 35 q z výroby firmy Kohout. Dále šrotovník s kameny o průměru 400 mm taktéž zn. Kohout a dvouválcové mačkadlo na oves s rozměry 500 x 300 mm zn. Prokopec.