mlýn Horka

1463 panství brodecké držel Hynek Skalský z Valdštejna, na dvou mlýnech (Horky a Dražice) měla věno Barbora, vdova po předchozím držiteli panství Janovi z Obříství, sezením na Brodci

1505 brodecké panství kupuje Mikuláš Vančura z Řehnic, zmíněny mlýny

První zmínka o mlýně je z roku 1539, kdy jej Jiřík, jeden ze sedmi synů Mikuláše Vančury z Řehnic a na Krnsku, zastavil Vojtěchu Kačkovi a později i s celým panstvím prodal Vojtěchu a Petru Kaplířovým ze Sulevic. Když Jiřík Vančura panství roku 1505 kupoval, patřily k němu dva mlýny - Horka, postavený na katastru Brodců nad Jizerou, a mlýn v Dražicích.

1561 v outerý po sv. Dorotě panství kupují Petr a Vojtěch ze Sulevic: "zámek Brodce .... ves Horky ... s mlejny"

1655-1680 Martin a Jan Ziegelheimovi.

1680-1693 Jakub Francl

1693-1704 Václav Straka

1704-1712  Jiří Horáček

1712-1740 Mikuláš Brikci

1740 hraběnka Polyxena Elizabera Desfours de Mont prodala mlýn do emfyteutického držení svobodníkovi Ondřeji Kumpertovi 

1740-1755 Ondřej Kompert

1755 prodal mlýn se čtvero složením, jahelkou a stoupou Václavu Rychetskému za 1.900 zl. rýn. U mlýna ovocná zahrada se studánkou za mostem 104 loket délky a 50 loket šířky a kus písečného pole  vedle panského lesa Dubiny o ploše 1 strych 2 věrtele. Povinně přimlýněni osedlí z Brodec, Horek a Zelené  hospody.

Vrchnost zavázána na základě posouzení panského úředníka dodat potřebné dříví na opravy mlýna, staré použité dříví musel mlynář vracet zpět vrchnosti. Mj. to byly dostatečné duby na hřídele a vodní a paleční kola a fošny na vantroky. Otesání stromů a zhotovení hřídelů, kol ad. již jde na náklad mlynáře. Na mlýnské nádobí a další zařízení dřevěné může ročně obdržet od vrchnosti  stromy prostřední velikosti - 4 duby, 3 buky, 12 habrů, 1 borovici a 1 břízu. Mlýnské kameny si zajistí mlynář sám a  vrchnost je nechá přes své poddané přivézt, ale přivežení uhradí mlynář. Vrchnost se stará o jez a řeku a udržuje je tak, aby mohla dostatečná voda na kola přitékat.

Mlynář ročně povinen odvádět do brodeckého důchodu 250 zl. a 10 zl. náhradou za vykrmení vepřů, dále obilí v čistém zrně, co by k prodeji a zpeněžení bylo, pšenice 9 strychů, žita 156 strychů a ječmena 12 strychů. Pro vrchnost, panské úředníky a sloužící povinen mlít zdarma. Pro panský pivovar mele slady zdarma, z každé várky za to dostává půl vědra dobrého piva. Při prodeji se odvádí laudemium 5% (3 kr. z každé zlatky)

1754-1789 Václav Rychetský s manž. Rozinou, mlýn rozšířen o další 2 složení. Panství přidělilo ke mlýnu luční plácek pod terasou tak, aby mlynář mohl stále udržovat cestu vedoucí nad ním. 

1789 se souhlasem nového majitele panství Christiana Filipa Clam Gallase postoupili mlýn za 4.000 zl. synovi Vojtěchovi Rychetskému

1801 Vojtěch Rychetský prodal mlýn za 19.500 zl. Josefu Dostálovi

1800 František Ponce

1807 za 43.000 zl. koupil Josef Strážovský

1808 prodal mlýn za 46.000 zl. Františkovi a Magdaleně Říhovým, zavázali se do r. 1810 splatit závazky Josefu Dostálovi, ale na zaplacení neměli

1810 koupili Václav a Kateřina Radinský za 70.000 zl., na místě složili 31.000 zl., zbytek na splátky.

1812 od panství koupili sklep ve skále naproti přes řeku, za něj platili roční činži 35 kr. 1815 od brodeckého dvora přikoupili 43 jiter pole s ročním úrokem 60 zl.

červen 1831 prodali mlýn Jiřímu Horákovi ze Všelis za 22.000 zl. 

v prosinci 1831 prodal mlýn za 20.000 zl. Vincenci (+1837) a Marii (1805-1837) Markovým z malomlýna v Benátkách 

1837 mlýn provizorně spravuje Vincencův bratr Jan Marek jako poručník jejich nezl. dcery Kateřiny

1840 mlýn prodal Matouši a  Anně Černým z Nových Benátek za 27.500 zl. konv.m.

1841 ke mlýnu přistavěna pila, mlynář měl povinnost pro vrchnost ročně pořezat zdarma 20 klád délky 3 sáhy, přednostně před ostatním řezáním

1842 Antonín Černý 

1847 koupili František a Anna Poncovi ze Staré Boleslavi za  36.000 zl. a k tomu za nářadí 1.400 zl.

mlýn vykoupen z poddanství

1856 prodali mlýn Josefovi a Alžbětě Říhovým 

1857 Říhovi mlýn prodali Josefu a Alžbětě Horákovým za 53.900  zl.

1863 přikoupili 17 měřic 6 3/4 věrtele pole od Marie Sedláčkové za 1.000 zl.

1872 -1908 Karel Kopš starší.

Na druhém břehu vodárna, náležející majitelce horeckého velkostatku Marii Nosticové, jez ve společném vkastnictví, na opravách a údržbě se velkostatek podílel 1/5. Vodárna dodávala užitkovou vodu z Jizery velkostatku, obci a nově položeným potrubím až do cihelny, náležející velkostatku

1872 namísto kol instaloval Girardovu turbínu a Sagebienovo kolo. Na samostatném náhonu zřízena pila.

1908- Karel Kopš mladší

Karel Kopš připravuje projekt na lepší využití vodní síly, namísto Girardovy turbíny měly být instalovány 2 Francisovy turbíny, menší již dodána, ale již neinstalována. Pro požár nerealizováno.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Karel Kopš.

U mlýna pracovala pila. Mlýn je připomínán v soupise živností z roku 1932.

16. září 1931 mlýn do základů vyhořel. V témže roce spáleniště koupil Karel Langer, nájemce mlýna v Rožátově a postavil tam mlýn nový, zařízený podle projektu firmy ČKD Blansko. 

Kapacita 280 q pšenice a 180 q žita za 24 hod., ve mlýně se zároveň šrotovalo a vyráběly ovesné vločky

Karel Langer  se do paměti místních lidí zapsal svou nezištnou pomocí za druhé světové války, kdy jim pomáhal moučnými výrobky.
1948 byl Langrův mlýn v Horkách nad Jizerou znárodněn a mlynář s rodinou měl být vystěhován z rodinné vily v areálu mlýna. Občané Horek nad Jizerou, Brodců nad Jizerou i dalších obcí se však za něho postavili a pana otce i jeho vlastnické právo na vilu uhájili.

mlýn zařazen do n.p. Mlýny a pekárny Čerčany, určen výhradně pro mletí žita.

V roce 1990 byla Horka vrácena původním majitelům - synům Karla Langra. Mlýn Horka byl upraven na mletí chlebové mouky, tj. žita, mouku rozváželi okolním pekárnám dvěma vlastními cisternami, otruby se vyvážely do Německa. Přímo u mlýna pracuje renovovaná Francisova turbína z roku 1931.

2000 Langerovi odkoupili MVE na pravém břehu Jizery, vybavili ji dvěma Semi-Kaplanovými turbínami, každou o 100 kW. Všechny 3 turbíny ovšem pracují jen na jaře za dostatku vody, po zbytek roku pracují jen turbíny na pravém břehu.

26.5.2020 mlýn vyhořel, oheň vznikl ve výtahu obilí v podstřeší mlýna, shořela část dřevěné technologie a střešní konstrukce. 

Mlýn opraven z pojistky, avšak mlýnský provoz již neobnoven a v prostoru bývalé čistírny obilí postavena linka na čištění a třídění semen, nyní se zde zpracovává pouze mák, majitel Ing. Langer.