mlýn v Kněžmostě, Dolec

1592  Albrecht Zdeněk Kaplíř ze Sulevic a na Brodcích kupuje polovinu Valečovského panství "s mlejny dvěma, jedním v městečku Kněžny Mostu a druhým pod rybníkem, jenž slove Novým ležícím, s haltýři, sádkami, potoky, jedním, kterýž se pod rybníkem Patřínem počíná a běží až do rybníku Novýho, a druhým, kterýž jde na mlejn pod týmž rybníkem Novým ležící"

u mlýna rovněž pila, po ní rybník Pilní, navazující na rybník Kněžmostský

1603 mlynář Gregor

1617 mlynář Vít

1651 Soupis poddaných podle víry: mlýn při kněžmostském statku, který společně s valečovskou stranou vlastní Ferdinand hrabě z Valdštejna. Mlynář Martin Sobotka (25 let) s manž. Kateřinou (23 let), oba nepoddaní, nekatolíci

před 30letou válkou 2 mlýny valečovského panství vynášely 70 strychů vejmelnýho obilí ročně a za vykrmení vepřů 15 kop grošů míšeňských. Po válce zůstal v provozu jeden mlýn s výnosem 25 strychů vejmelnýho obilí a za vykrmení vepřů 12 kop, 51 grošů a 3 peníze.

Pila není schopna provozu.

1. 10. 1711 hrabě František Josef Valdštejn prodává mlýn na stálé rybniční vodě ležící s dvojím mlýnským složením a pilou, s mlýnským stavením a chlévy do dědičného držení poddanému Václavu Strážkovi za 400 kop. gr. míš. (100 kop závdavek a roční splátky po 20 kopách). K mlýnu náleží kousek pole na 2 strychy výsevku. Z mlýna bude bude odvádět stejně jako předešlý držitel čtvrtletně po 25 zlatých a za vykrmení 4 vepřů po 5 zl. (celkem tedy 120 zl. ročně). Mlynář si má za 1 strych mletí, šrotování nebo opichování  počítat měřičné 1 čtvrtci obilí, ovšem pro vrchnost, pivovar, čeleď a sloužící mele a šrotuje bez měřičného  a vše musí pod nepominutelnou pokutou odvádět. Pilou pak špalky a všelijaký prkna jako předešle proti vysazení platu řezati má. Ve mlýně povinně melou poddaní z Kněžmostu, Branžeže, Zápudova a Mužského. Kdo by si nechal semlít v jiném mlýně, musí kněžmostskému mlynáři  zaplatit za každou čtvrtci obilí 6 denárů. Za vykroužení kamene dostává mlynář 1 zl. 30 kr. od běhounu a 1 zl.od ležáku. Vrtchnost poskytuje mlynáři dřevo na hřídel a na vantroky a na opravu mlýnského stavení a zařízení jednu fůru bukového dříví na každé složení ročně. Každé 3 roky má mlynář nárok na 6 zl. na zakoupení nového listu na pilu.

1720 Václav Strážka z Kněžmostského mlýna a Václav Sychrovský z Loučného mlýna si své mlýny s povolením vrchnosti  vyměnili, povinnosti zůstávají nezměněny

duben 1732 Václav Sychrovský postoupil mlýn za 400 kop svému zeti Františku Ziegelheimovi a jeho manželce. Mlýn byl ve špatném stavu, střecha zpustlá. Václav Sychrovský si vymínil jako výměnek chaloupku se zahrádkou a kouskem pole. Pila již nepřipomínána. Jelikož Drhlenský mlýn již nebyl v provozu, přimlýněny ještě vsi Dolní Malobratřice, Drhleny a Čížovka. Nájemné zůstává 120 zl., další povinnosti obou stran nezměněny, nově stanoveno, že panství se postará o čištění mlýnských struh a společně s mlynářem o hráz rybníka.

1743 po smrti Václava Sychrovského dostala chaloupku jeho dcera Lidmila

1762 po Františku Ziegelheimovi zdědila mlýn jeho manželka Anna, která ho postoupila svému synovi Václavu Ziegelheimovi za 1.028 kop 34 grošů a 2 denáry na zaplacení dluhů a vyplacení sourozenců, ten hotově složil pouze polovinu (514 kop) a zbytek postupně splácel. Matka si jako výměnek vymínila světničku nad jahelkou se zaopatřením.

1774 Václav Ziegelheim prodal mlýn za 1.941 kop gr. míš, 25 gr. a 5 denárů Janu Řehákovi a jeho manželce Dorotě. Ze mlýna bude platit 112 zl.a náhradu za vykrmení 4 prasat 20 zl., celkem tedy 132 zl. Ostatní oboustranné povinnosti zachovány.

1808 od otce převzal Václav Řehák s manž. Annou  za 7.500 zl., částku splácel do roku 1837

1837 Josef a Tereza Řehákovi

1848 převzal syn Josef Řehák s Františkou roz. Brožovou ze mlýna ve Skuřině na potoce Bukovina 

1861 vyvazovací řízení z poddanství, vzájemné pohledávky povinností vyrovnány, převod do vlastnictví mlynáře tudíž bezúplatný. Vrchnost přitom prodala mlynáři rybník Kněžmostský, býv. rybník Pilní a louky kolem mlýna za 1.450 zl. v ročních splátkách po 200 zl., mlynář musel ale převzít smlouvu, kterou uzavřelo panství s Václavem Svobodou na sklizeň rákosu na rybníce. 

u mlýna hospodářství s 8 ha polí a luk 

1913 převzal Josef Řehák s manž. Annou, mlýn přestavěn na umělecký

V roce 1932 jsou v Kněžmostě uváděny 2 mlýny, tento a Loučný.

1930 - majitel mlýna Josef Řehák

1936 instalována turbína Bánki, typ Elektra

1939 převzal Josef Řehák, poslední mlynář

stárek Václav Richter, bydlel pod hrází a na rybníku prý často pytlačil

jelikož ve mlýně byla vždy zásoba mouky, prováděno mletí výměnou

denní výkon: 9 q pšenice a 19 q žita

31. 7. 1951 mlynáři odebrán živnostenský list, nejprve pracuje na malém hospodářství u mlýna, později v JZD Kněžmost

Podle informace souseda z rodinného domku nedaleko mlýna patří mlýn rodině Hejnově, která v minulosti mlýn provozovala.