Historie
Obecná historie:
Mlýn v centru dnešního Mlýnického Dvora stojí hned naproti zámku.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Založen jako příslušenství Mlýnického dvora, náležejícího panství Bílá Voda.
Mlýn s jedním kolem byl velmi pravděpodobně původně vystavěn výhradně pro potřeby obyvatel svobodného dvora a sklářské hutě, ovšem prvním doloženým mlynářem byl až Kristoph Kambler, jehož dědici v roce 1737 prodali mlýn Johannu Umblaufovi ze Šanova.
V roce 1777 je mlýn zmiňován jako zámecký moučný mlýn.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1857 je ve sčítacím operátu veden mlynář Josef Bühn s nádeníkem Josefem Koppem.
Při následujícím sčítání r. 1869 je uváděn podnájemníkem mlynářský tovaryš Wilhelm Mlenek, ale mistr žádný zde zapsán není.
V roce 1880 měl mlýn propachtován mlynář Adolf Wagner a o 10 let později Eduard Karger. Někdy po tomto roce byla pravděpodobně činnost mlýna ukončena.
Na přelomu 19. a 20. století byla v domě mlékárna Leopolda Lubicha (Friesetal Molkerei-Mlékárna Březenského údolí).
Při další sčítání obyvatel v roce 1910 měl v domě kancelář hlavní reprezentant c. a k. licencované realitní kanceláře Wilhelm Smejkal a ostatní byty sloužily již výhradně k bydlení.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Po r. 1945 byl v budově umístěn hostinec a později obchod.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současnosti se v budově nachází rodinný penzion.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kambler
- Umblauf
- Bühn
- Mlenek
- Wagner
- Karger
Historie mlýna také obsahuje:
Kristoph Kambler
1737 Johann Umblauf
1857 Josef Bühn
1869 Wilhelm Mlenek
1880 Adolf Wagner
1890 Eduard Karger
1900 Leopold Lubich
1910 Wilhelm Smejkal
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: