Sterzlerův mlýn

1654 Berní rula: mlynář Georg Sterzler, 6 str. rolí, 2 potahy, 2 ks hov. dobytka, 2 prasata

1738 vyhořel

Tereziánský katastr zaznamenal k roku 1757 v obci Bezděkov 4 mlýny.

Koncem 18. století držel mlýn mlynář Georg Stanzel. Jeho manželka Elisabeth pocházela z mlynářského rodu Schottenbauerů. Mlýn na začátku 19. století převzal zeť Johann Adam Schlögl, který se oženil s jejich dcerou  Margharethou.

Stabilní katastr z roku 1838 ukazuje mlýn jako nevelký objekt ze spalného materiálu, u něj byla zděná budova sloužící jako obydlí mlynáře. Majitel byl v té době Georg Schlögl, syn Johanna Adama Schlögla. Jeho manželkou byla Maximiliana, rozená Baumann. Do poloviny 19. století zde pokřtili 5 dětí, Elisabeth (1838), Annu (1840), Johanna (1843), Georga (1845) a Josefa (1847).

Matriční zápisy obce Bezděkov prokazují, že Georg Schlögl s Maximilianou  hospodařili na mlýně čp. 5 i v průběhu 50. let 19. století. V tomto desetiletí se jim na mlýně narodilo dalších 7 dětí, Franziska (1850), Christoph (1852), dvojčata Maria a Mariana (1853), Theresia (1855), Barbara (1858) a Anton (1859).

Mlýn převzal syn předchozího páru, rovněž Georg Schlögl, který se oženil s Marií Meindl, dcerou sedláka z Nové Vsi. V lednu 1874 se jim na mlýně narodil syn Johann, budoucí dědic mlýna. PO něm následovali synové Georg (* 5. 1. 1878 – † 13.  9. 1878), Anton (1880), Franz Xaver (1883) a Georg (1886).

V roce 1911 si tehdejší majitel Johann Schlögl dal u stavební firmy Johanna Hermann ze Stráže vypracovat plán na rozsáhlou přestavbu mlýna. Podle ní byla postavena velká budova o půdorysu 15 x 10 m se třemi pracovními podlažími.

V roce 1921 byl majitelem mlýna čp. 10 stále Johann Schlögl (narozen 1874). Na mlýně s ním žila manželka Marie (1874), 3 dcery a syn Johann (1904), který se učil mlynářskému řemeslu.

Johann Schlögl se ve 20. letech více orientoval na soustružení dřeva. V roce 1923 nechal u vodního provozu postavit 25 m vysoký komín, který měl být součástí kotelny s parním strojem. Plány vyhotovila firma Schöberl & Co. V období 1920 – 1925 zde byly soustruženy dřevěné perly a v letech 1926 – 1939 se zde vyráběly dřevěné části tužek.

V roce 1930 byl vodní provoz Johanna Schlögla evidován jako mlýn a šindelka.

Johann Schlögl st. zemřel v září 1944 ve věku 70 roků, jako důvod je uvedena rakovina jater.

Posledním mlynářem na zdejším mlýně byl Johann Schlögl ml., syn předchozího mlynáře. Hospodařil zde s manželkou Annou, rozenou Schlöglovou (narozena 1912), a dětmi Irmgardou a Hermannem.

Ve válečných letech 1940 – 1945 vodní provoz produkoval především stavební dříví a prkna, bylo zde zaměstnáno 10 až 20 dělníků.

Johann Schlögl byl také posledním starostou obce Bezděkov.

Po válce byli majitelé odsunuti do Německa.

Na leteckém snímku z roku 1947 jsou budovy mlýnské usedlosti ještě v zachovalém stavu.

V roce 1950 bylo čp. 10 zapsáno jako bouračka, kterou vlastnil Václav Pašek. Ten byl však v tomto roce z obce vyhoštěn a čp. 10 přešlo na Vladimíra Vika.