Historie
Obecná historie:
Mlýn byl součástí města téměř po sedm století, zmiňován je jako scholasterní již roku 1302.
V držení mlýna, jež zprvu spravovali šlapaničtí plebáni, duchovní správci farnosti, se během let vystřídalo mnoho majitelů. Od řádu nejmenších bratrů svatého Františka z Pauly, díky kterému se mu začalo říkat Pavlánský, přes Jakoba Friedricha Schőlla, který v něm a v přilehlých budovách zřídil se svými společníky draslárnu, přádelnu vlny a strojírnu.
Kdysi v dávnověku byl mlýn propojený nadzemní lávkou s kůrem kostela.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1302 zmiňován jako scholasterní mlýn
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
9.8.1610 Jan Budišovský prodal Horní mlýn knězi Janu Jakubu Wakherovi z Wakhenfelsu za 2300 zl.
12.7.1612 kněz Jan Jakub Wakher z Wakhenfelsu prodává mlýn se sedmi čtvrtinami rolí, 2 nivami, podsedkem, zahradami, loukou a vinohradem kardinálu Františku z Ditrichštejna, biskupu olomouckému za 2300 zl.
13.7.1612 kardinál František z Ditrichštejna prodává mlýn uroz. paní Alžbětě Pergerové roz. z Kamerynu za 2300 zl.
24.4.1650 Šimon Ekkens, měšťan z Brna s manželkou Marianou, roz. Nevímovou prodávají Svobodný horní mlýn rytíři Filipovi Hendrichovi Kochovi z Tyllu a jeho manželce Juditě Johanně, roz. Slavíkovské za 1400 zl. mor.
20.6.1657 vdova Judita Johanna Kochová z Tyllu (později znovu provdaná Zimmermannová) prodává Svobodný horní mlýn Jiřímu Veletskému, purkrabímu ze Žďáru za 2800 zl. mor.. závdavek 500 zl. mor.
1826 Friedrich Schöll
1871 ho koupil mlynář Václav Skřepek z Dědic u Vyškova, mlynařil tu i jeho syn Julius a po něm Jaroslav Skřepek
První světová válka (1914–1918)
v roce 1930 majitelem Jul. Skřepek
Jaroslav Skřepek mlýnici ve 40. letech 20. století zrekonstruoval a vybavil ji stroji a turbínami
1950 mlýn státem vyvlastněn a rodina zde žila pouze v nájmu. Některé prostory využíval Československý červený kříž a Plynárny města Brna.
1957 vzniká ČSOZ Šlapanice a v zadní části mlýna budují moštárnu ovoce a spolkovou klubovnu
1987 mlýnice do základů vyhořela a s ním i velká část přilehlých budov
1990 navrácen potomkům Jaroslava Skřepka, z mlýna zbylo pouhé torzo ke stržení
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1610 Jan Budišovský
1610-1612 P.Jan Jakub Wakher z Wakhenfelsu
1612 kardinál František z Ditrichštejna
1613- Alžběta Pergerová
-1650 Šimon Ekkens
1650-1657 Filipov Hendrich Koch z Tyllu
1657- Jiří Veletský
1826 Friedrich Schöll
od 1871 Václav Skřepek z Dědic u Vyškova
Julius Skřepek
Jaroslav Skřepek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
